Vyšší platy ve státní sféře
Stát podporuje další roztáčení inflační spirály. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) k tomu dotlačily odbory, které si vyjednaly navýšení platů ve státní sféře o 10 procent. A to i přesto, že průměrné platy ve veřejné službě stále válcují průměrnou mzdu v soukromém sektoru.
Klíčové jednání odborů s vládou Petra Fialy se uskutečnilo v úterý. Po schůzce lídrů vládních stran a odborových předáků je jasné, že místo zmrazení platů státních zaměstnanců dojde k jejich navýšení. A to hned o deset procent od nového roku. Důvodem je vysoká inflace, která se vyšplhá ke konci roku až ke dvaceti procentům. Podle České národní banky (ČNB) má průměrný růst spotřebitelských cen letos dosáhnout 16,5 procenta.
Růst platů úředníků bude vykoupen snížením stavů, zvažuje Jurečka. Otázkou je digitalizace
Vláda bude jednat o snížení počtu státních zaměstnanců. Ten by mohl klesnout už v lednu příštího roku, prozradil novinářům před jednáním kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podmínkou je ale podle něj posun v digitalizaci.
Stát tak bude svým zaměstnancům dotovat zdražující se ceny. Jakékoliv nalévání peněz do dalšího oběhu však dál roztáčí inflační spirálu, protože podporuje lidi k utrácení. Jako reakci lze očekávat další růst sazeb centrální banky.
V minulosti totiž viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová uvedla, že další zvyšování základních úrokových sazeb bude záležet na mzdových a platových vyjednáváních na podzim. „Pokud mzdová vyjednávání budou uměřená, tzn. že zaměstnanci nebudou žádat plnou kompenzaci inflace, inflace se skutečně zpomalí. Pokud by ovšem žádali indexaci mezd o plnou inflaci, potom by s námi inflace zůstala opravdu ještě delší dobu a vynutilo by si to agresivní měnovou politiku,“ řekl dříve Zamrazilová.
Státní zaměstnanci berou více
Centrální banka však nepočítala s tím, že se platy zaměstnanců vůbec budou zvedat. „Prognóza centrální banky, finalizovaná ve druhé polovině července, totiž zohledňuje jen předpokládané navýšení mezd o deset procent pro pracovníky s nejnižšími příjmy v takzvané první platové skupině, které by mělo být v platnosti od 1. září 2022 a mělo by se týkat asi 300 tisíc zaměstnanců. Prognóza přitom současně počítala s tím, že zbylým zaměstnancům ve státním sektoru by měly být mzdy do konce roku zmrazeny,“ připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hrozí tedy, že další zvyšování základních úrokových sazeb, které jsou nyní na sedmi procentech, ještě zdraží hypotéky a také úvěry. To bude mít negativní vliv na strategie firem a na celkový pokles HDP. Zvyšování základních úrokových sazeb tak povede ekonomiku do recese. S tou počítají ekonomické výhledy už na poslední dva kvartály letošního roku.
Podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Štěpána Křečka se tak životní úroveň zaměstnanců propadne daleko méně. „Přiměřené navýšení mezd tedy nebude výrazně roztáčet mzdově-inflační spirálu a pomůže k udržení sociálního smíru ve společnosti,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Ten také připomíná, že nůžky mezi platy státních zaměstnanců a mzdami v soukromé sféře jsou stále rozevřené. „A to v průměru o zhruba 2,5 tisíce korun. Platy jsou tak stále vyšší než mzdy v soukromém sektoru. Toto opatření pravděpodobně bude rozdíl v ohodnocování obou sektorů mírně zvyšovat. Z dlouhodobého pohledu považuji za ideální, když je ohodnocování v obou sektorech vyrovnané,“ dodal Křeček.
