Česko může pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině, sdělil premiér Petr Fiala (ODS) novinářům před jednáním vlády. Předseda vlády vyzdvihl pravidelné diskuse s ukrajinskými představiteli o tom, co potřebují, ale i spolupráci s dalšími zeměmi v pomoci Ukrajině. V souvislosti s připravovanou revizí programového prohlášení rovněž zmínil, že neplánuje změny ministrů či výměny úřadů mezi jednotlivými stranami vládní koalice. Na všech podstatných věcech se podle něj dosud pětikoalice shodla, nevede „žádné bratrovražedné boje a politické přestřelky“.
Fiala připomněl, že Česko patří mezi země, které Ukrajině pomáhaly od samého počátku ruské vojenské invaze. „Díky statečnému boji a obraně, kterou Ukrajinci ukazují, ale i díky tomu, že existuje vojenská pomoc ze západních zemí, jsou Ukrajinci schopni čelit té obrovské ruské přesile. V tom je potřeba pokračovat, a to chceme dál dělat,“ konstatoval.
V případě dodávek nepotřebného materiálu ze zdrojů české armády se Česko podle Fialy již dostává na hranici možností. „Protože v žádném případě nikdy nesmíme, a nikdy jsme to neudělali, oslabit obranyschopnost České republiky,“ řekl. V případě dodávek na základě licencí, ve spolupráci s partnery či soukromými subjekty, je cesta otevřená, doplnil. „Tam si myslím, že to funguje dobře, a tam je možné pokračovat dál,“ uvedl.
Snížení DPH ušetří státní kase, tvrdí Stanjura. Zdraží léky i knihy, kontruje opozice
Vláda chystá změny v systému daně z přidané hodnoty. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve naznačoval, že by kvůli zjednodušení preferoval sloučení dvou snížených sazeb do jedné. Podle šéfa státní kasy by mohla nově být 13 nebo 14 %. Opozice i ekonomové ale varují, že by to přineslo zdražení. A to například u léků, knih nebo vodného a stočného.
Fiala v pondělí telefonicky mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který poděkoval Česku za vojenskou podporu. Uvedl, že očekává její další posílení. Fiala ocenil pravidelný kontakt se Zelenským i ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. „Jsme potom schopni pomáhat Ukrajině takovým způsobem, jakým to oni skutečně potřebují,“ uvedl.
Nynější česká pomoc Ukrajině podle Fialy funguje díky tomu, jak se k ní Česko od počátku staví a jak je aktivní. „Dříve či později se současná podpora, která probíhá na základě mezinárodních sítí, přemění v poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Je důležité, abychom v tom byli aktivní,“ řekl Fiala. Považuje to za velkou šanci pro české firmy a podnikatele, kteří mohou dobré jméno ČR na Ukrajině zúročit. Kabinet chce rovněž zřídit post vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny.
Nejsme zmatení jako předchozí vláda
Fiala podotkl, že úprava vládního programu nijak nesouvisí se změnami v obsazení vlády, které řeší koaliční smlouva. „Programové prohlášení se týká programu. Personální změny nebo výměny mezi jednotlivými stranami neplánujeme,“ uvedl. Připustil, že v médiích čte často i velmi konkrétní spekulace o změnách ministrů. „Ale skutečně to není předmětem našich debat a nic takového se nechystá,“ řekl.
Hnutí ANO chce znovu ve Sněmovně hlasovat o nedůvěře Fialově vládě. Začíná sbírat podpisy
Poslanci opozičního ANO vyvolají sněmovní jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Shodl se na tom klub hnutí, oznámila na tiskové konferenci jeho předsedkyně Alena Schillerová. Poslanecký klub začne sbírat podpisy pro žádost o hlasování. Naposledy se opozice pokusila svrhnout kabinet loni 2. září, schůze trvala 23 hodin a přelila se do dvou dnů.
Kabinet chce podle něj při pracích na revizi programového prohlášení projít, co se podařilo splnit, co je nutné urychlit, ale také realisticky zhodnotit harmonogram prací. „Toto všechno bychom dělali v každém případě, tak to má být,“ uvedl. Nutnost výrazněji přepracovat závazky kabinetu však způsobila ruská invaze na Ukrajinu z loňského roku.
„Nikdo nemohl vědět, co se stane. Hodně to změnilo situaci v Evropě, výzvy, kterým čelíme, i to, co je potřeba řešit. Proto se chceme na programové prohlášení podívat z toho hlediska, jestli třeba už něco není realistické, něco nemáme přidat,“ uvedl. Nepůjde o nové programové prohlášení, ale realistický pohled na to, co válka na Ukrajině změnila, konstatoval.
Ve vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN se daří překonávat rozdílné zájmy a pozice stran ve prospěch občanů, uvedl Fiala. „Myslím, že veřejnost má možnost srovnávat, jak jednotlivé vlády fungovaly a jak funguje naše vláda,“ doplnil. Na všech podstatných věcech se podle něj dosud pětikoalice shodla, nevede „žádné bratrovražedné boje a politické přestřelky“.
Fiala vyzdvihl i to, že se koalice nedopouští zmateného vyjadřování, které vyčítal předchozímu kabinetu ANO a ČSSD. „Jsem přesvědčen, že občany nezajímá, jak se mezi sebou hádáme, ale občany zajímají výsledky, to, co pro jejich životy znamenají vládní rozhodnutí, jakým způsobem vedeme Českou republiku a kam,“ pronesl. Kabinet by neměl zneklidňovat veřejnost různými neověřenými informacemi o věcech, které ještě nejsou rozhodnuté, dodal. Programové prohlášení by vláda měla revidovat do konce prvního čtvrtletí letošního roku.
Snížení DPH? Zdraží i léky, kontruje opozice
Vláda dále zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce podle premiéra Fialy vyvarovat zásadních skoků. Ekonomičtí experti podle něj nyní propočítávají dopady případných změn. Osobně si myslí, že dvě sazby by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu.
„Ale musíme se současně dívat, abychom někomu nezkomplikovali život, a na státní rozpočet, protože DPH je důležitý zdroj příjmů státního rozpočtu, ani to nemůžeme ohrozit,“ konstatoval premiér. Potvrdil, že vláda chce letos přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce.
Podle deníku Právo ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. Nová jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb.
Při zvažování změny se vláda podle Fialy také posoudí příklady některých zemí, které DPH na určité produkty dočasně snížily nebo zrušily, pak ale samy zjistily, že dopady na rozpočet jsou příliš vysoké. Podle opozičních politiků ale tímto krokem naopak hrozí velké zdražování v některých segmentech, jako jsou léky či tisk.