Andrej Babiš a Roman Prymula Zdroj: ČTK
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí opět zasedla k dalšímu jednání. Kromě aktuální situace kolem vývoje pandemie koronaviru schválila i státní rozpočt na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Živý přenos tiskové konference můžete sledovat v tomto článku.
Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Na návrhu se neshodlo ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.
Zeman podle Schillerové podporuje rozpočet se schodkem 320 miliard korun
Prezident Miloš Zeman podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun, který předložilo ministerstvo financí. Po jednání s prezidentem na zámku v Lánech to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Prezident se podle ní v pondělí nezúčastní videokonferenčního jednání o návrhu rozpočtu ve vládě.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Rozpočet podle MF také počítá s s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu. Návrh rozpočtu naopak neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy.
Brzděme, varují ekonomové
Plánovaný rozpočtový deficit ve výši 320 miliard korun už dříve kritizovali tuzemští ekonomové. „Již delší dobu je patrné, že po rekordním deficitu letošního roku je nevyhnutelný také vysoký deficit v roce příštím v řádech stovek miliard korun. A to navzdory očekávanému mírnému ekonomickému růstu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler s tím, že to „může představovat určité riziko z pohledu finančních trhů“. Stále se ale jedná jen o návrh a je podle něho otázkou, jaká bude finální podoba rozpočtu vypadat.
Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, je však nutné se připravovat i na variantu, kdy by ve státní kase chybělo v příštím roce až 400 miliard korun. „To by nastalo, pokud bude výkon ekonomiky horší, než s jakým nyní ministerstvo počítá, a pokud se bude blížit spíše odhadu trhu či České národní banky (ČNB),“ uvedl Kovanda už dříve pro CNN Prima NEWS. ČNB totiž letos počítá s hlubším propadem a s mírnějším růstem české ekonomiky než ministerstvo financí. Centrální banka navíc dosud pracuje se schodkem veřejných financí ve výši zhruba 250 miliard korun.
Proti plánu Schillerové se také před časem ohradila Národní rozpočtová rada (NRR), která ho považuje za problematický i z hlediska zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Vláda totiž prosadila, aby strukturální rozpočtový schodek mohl v příštím roce dosahovat až čtyř procent HDP, což je čtyřnásobek toho, co dosud zmíněný zákon připouštěl. „Navrhované parametry rozpočtu nezajistí dodržení limitu strukturálního salda ve výši čtyř procent HDP. Jde přitom o limit, jehož posunutí NRR v takovém rozsahu odmítala,“ stojí ve stanovisku Národní rozpočtové rady z přelomu září a října.
Rozpočet na rok 2020 se schodkem 500 miliard
Sněmovna schválila v červenci zvýšení schodku rozpočtu na rok 2020 na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Předloha nezahrnuje úpravy z projednávaného daňového balíčku, do něhož by se mohlo dostat i zrušení superhrubé mzdy spolu se snížením daně z příjmu zaměstnanců na 15 procent na dva roky. I přesto se očekává, že ho vláda na pondělním jednání schválí. Kabinet totiž musí rozpočet nejpozději do konce října poslat do Sněmovny.
Dále by se měli ministři zabývat vývojem situace kolem koronaviru. V Česku platí až do 3. listopadu nouzový stav, jsou uzavřeny restaurace a zakázány volnočasové aktivity i sport. Vláda doufá, že se jí díky těmto opatřením podaří snížit rekordní nárůsty počtu nakažených.
Česko je aktuálně v rychlosti šíření nákazy nejhorší zemí na světě, a pokud se do 14 dnů nepodaří rychlost šíření snížit, budou vyčerpány kapacity nemocnic.
