Státní dluh přesáhl dva biliony korun. Každý Čech tak dluží 194 tisíc

Státní dluh České republiky stoupl za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak nyní hypoteticky připadá dluh zhruba 194 000 korun. Ve srovnání s koncem června státní dluh klesl o 85 miliard korun.

„Nárůst státního dluhu je negativně ovlivněn i skutečností, že část letošních splátek státního dluhu se uskuteční až ve čtvrtém čtvrtletí, zatímco ministerstvo vydává státní dluhopisy v průběhu celého roku,“ uvedl úřad.

MF zároveň informovalo, že letos zatím pokrylo všechny korunové splátky státního dluhu za 172,3 miliardy korun a částečně předfinancovalo splátku státního dluhopisu splatného v roce 2021 za 5,6 miliardy korun. „Zbývající emisní činností MF zajistilo 380,4 miliardy korun, tedy 76,5 procenta schváleného krizového schodku státního rozpočtu,“ stojí v materiálu.

Letos ve čtvrtém čtvrtletí bude MF muset splatit 66,9 miliardy korun. „I díky tomu očekáváme, že relativní zadlužení vůči HDP na konci roku nebude vyšší než v roce 2013, kdy bylo zadlužení České republiky nejvyšší,“ napsalo MF.

Reagujeme na potřeby rozpočtu

V červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2020 MF uvedlo, že státní dluh by měl na konci letošního roku činit zhruba 2,12 bilionu korun.

„Skutečný stav státního dluhu na konci letošního roku však bude odrážet emisní činnost MF, která bude pružně reagovat na skutečný vývoj hospodaření státního rozpočtu ve čtvrtém čtvrtletí, stav disponibilních peněžních prostředků ve státní pokladně, situaci na trhu státních dluhopisů a poptávku ze strany primárních dealerů a dealerů,“ informoval v pátek úřad.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Státní vs. veřejný dluh

Státní dluh tedy tvoří jen podmnožinu závazků, kterou souhrnně označujeme jako veřejný dluh či dluh vládních institucí. Ten vedle státního dluhu obsahuje ještě dluhy samospráv, tedy obcí a krajů či dalších veřejných institucí. Veřejný dluh ke konci druhého letošního čtvrtletí dosahoval 2,26 bilionu korun, jak před několika dny oznámil Český statistický úřad. Na každého Čecha tak v průměru připadal závazek přes 211 tisíc korun.

Veřejný dluh vzrostl během samotného druhého čtvrtletí o 376,1 miliardy korun. To bylo podstatně více, než vláda a samosprávy potřebovaly z hlediska pouhé bilance rozpočtových příjmů a výdajů. Jejich hospodaření totiž ve druhém čtvrtletí skončilo schodkem „jen“ ve výši 100,4 miliardy korun.

Vláda se předfinancovala, což lze považovat za rozumné.

Vládní instituce si tak podle statistiků vypůjčily o 275,7 miliardy více, než bylo potenciálně nutné. Jenže takový krok dává smysl. „Vláda se předfinancovala, což lze považovat za rozumné. Opatřila si tak dopředu potřebnou likviditu,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Poměr veřejného dluhu vůči HDP dosahuje skoro 40 procent. Podle Evy Zamrazilové, předsedkyně Národní rozpočtové rady, by ale mohl během tří let vzrůst o dalších deset procentních bodů. „Spočítala jsem, že v roce 2023 bychom se s veřejným dluhem blížili 50 procentům HDP. Fiskální politika je procyklická, neplní stabilizační funkci a nevytváří rezervy v dobrých časech,“ řekla Zamrazilová na konferenci České exportní fórum, kterou počátkem října pořádala Asociace exportérů.

Tagy: