Matka samoživitelka pracuje z domova na dohodu o pracovní činnosti. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Pracovníci na dohodu dosáhnou na kompenzaci za ztráty způsobené opatřeními proti koronaviru ve výši až 31 150 korun. O schválení návrhu novely zákona informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Pokud se účastnili nemocenského pojištění, budou moci žádat finanční správu o 350 korun denně za období od 12. března do 8. června 2020. Žádat budou moci ti, kteří práci na dohodu plnili nejméně čtyři z šesti měsíců před krizí.
Schillerová také připomněla, že novelou řeší vláda i problém živnostníků a společníků malých firem pracujících během koronavirové krize na dohodu. O kompenzační bonus 500 korun denně nepřijdou, uvedla. Souběh čerpání obou bonusů nebude možný.
Živnostníci musí vrátit kompenzační bonus. Stát chce zpět 24 milionů
Někteří živnostníci se musí připravit na nečekaný výdaj. Týká se to těch, kterým vládní opatření proti šíření koronaviru omezila či zastavila tržby a získali kompenzační bonus, tzv. Pětadvacítku, ale zároveň si sehnali novou práci, a měli tedy jiný příjem. Tito živnostníci údajně nesplnili podmínky kompenzačního bonusu a finanční správa je nyní vyzývá, aby peněžní podporu od státu vrátili. Stát chce prostřednictvím berních úřadů zpět přes 24 milionů korun.
Na rozdíl od živnostníků či malých firem budou muset takzvaní dohodáři přiložit k žádosti doklad o placení pojištění od zaměstnavatele, protože finanční správa o nich nevede evidenci. Vyřizování žádostí tak bude delší než u předešlých kategorií.
Opatření bude stát zhruba 1,7 až 2 miliardy korun ze sdílených daní, z toho obce přijdou zhruba o půl miliardy. Ministryně proto navrhne vrátit obcím 50 korun na jednoho obyvatele.
V současnosti příspěvky dostávají osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společností s ručením omezeným. Částka činí 500 korun na den, a to za období od 12. března do 8. června. Příspěvek je podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což snižuje příjmy obcí a krajů ze sdílených daní. Sněmovna proto schválila, že obce dostanou jednorázový příspěvek 1 200 korun na obyvatele ze státního rozpočtu jako kompenzaci výpadku daňových příjmů.
Kdo nejvíce zadlužil Česko, ptal se kdysi Babiš. Už ne Kalousek, nýbrž Schillerová
Ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) má blízko k tomu, aby se zapsala do dějin jako šéfka státní pokladny s největším schodkem v rozpočtu. Vláda schválila její už třetí úpravu státního rozpočtu na tento rok. Nově počítá se schodkem ve výši 500 miliard korun.
Na dohody dělají často samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi či studenti. Využívají se i u kratších úvazků. Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3 000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce (DPP) zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10 000 korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na konci března evidovala 222 600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.
