Někteří živnostníci se musí připravit na nečekaný výdaj. Týká se to těch, kterým vládní opatření proti šíření koronaviru omezila či zastavila tržby a získali kompenzační bonus, tzv. Pětadvacítku, ale zároveň si sehnali novou práci, a měli tedy jiný příjem. Tito živnostníci údajně nesplnili podmínky kompenzačního bonusu a finanční správa je nyní vyzývá, aby peněžní podporu od státu vrátili. Stát chce prostřednictvím berních úřadů zpět přes 24 milionů korun.
Na případy, kdy od živnostníků neboli od OSVČ vláda žádá zpět kompenzační bonus, upozornily nedávno Podnikatelské odbory otevřeným dopisem pro ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Nelíbí se jim podmínky získání kompenzačního bonusu, které z podpory vylučují ty, kteří na krizi zareagovali aktivně.
Otevřený dopis líčí i příběh živnostnice, která zákaz činnosti vyřešila tím, že pracovala na dohodu v supermarketu a zároveň požádala o kompenzační bonus. Když přišla výzva k jeho vrácení, postěžovala si, že by se jí vlastně vyplatilo „sedět doma a jen natáhnout ruku“.
Hrozí i úrok
Pravidla pro kompenzační bonus vylučují OSVČ, které jsou účastny na nemocenském pojištění jako zaměstnanci, tedy ty s příjmem ve výši alespoň tři tisíce, v případě práce na dohodu je to příjem deset tisíc.
Vláda jim zavřela živnost, tak pracovali jinde. Berní úřad teď chce vrátit „Pětadvacítku“
Na paradoxní situaci upozornily Podnikatelské odbory. V otevřeném dopise pro ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) se podivují nad stavem, kdy Finanční správa žádá zpět kompenzační bonus, onu tak zvanou Petadvacítku, neboli příspěvek 25 000 korun. Chce peníze vrátit od těch OSVČ, které na zavření své živnosti reagovaly tak, že se nechaly dočasně zaměstnat nebo pracovaly na dohodu. Reakci ministryně Schillerové CNN Prima NEWS zjišťuje.
Finanční správa žádá zpět přes 24 milionů korun, přesněji 24 564 500 korun, a to k datu 5. června. „Částka zahrnuje i případy, kdy subjekty kompenzační bonus vrátily dobrovolně,“ uvedla za Finanční správu Klára Křehlová. „Pro srovnání uvádíme, že ke stejnému dni bylo žadatelům o bonus vyplaceno nebo bylo přikázáno vyplatit více než 18,4 miliard,“ dodala.
Finanční správa upozornila, že z poskytnuté podpory vznikají úroky. „V případě neoprávněně nárokovaného kompenzačního bonusu drží finanční prostředky žadatel neoprávněně od počátku, a tedy je mu částka kompenzačního bonusu úročena až do jejího vrácení,“ řekla Křehlová.
Reakce ministerstva
Redakce CNN Prima NEWS oslovila ministryni financí Alenu Schillerovou s dotazem, zda by opravdu tyto OSVČ měly kompenzační bonus vracet, šéfka státní pokladny ale dosud nereagovala. Odpovědělo však její ministerstvo. „Zákon o kompenzačním bonusu je od počátku postaven na podmínce, že podpora není možná při souběhu s výkonem činnosti, v jejímž důsledku je daná osoba účastníkem nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Podobně také není možný souběh s podporou v nezaměstnanosti,“ uvedl za resort Tomáš Weiss.
„Podpora je tedy určena živnostníkům a podnikatelům z řad OSVČ, kteří se rozhodli neukončit podnikatelskou činnost a zároveň nemají jiný zdroj příjmu. Připomínáme, že výše zmíněná podmínka byla obsažena již ve vládou schváleném návrhu představeném veřejnosti dne 31. března 2020 a po celou dobu aktivně komunikována,“ sdělil dále Weiss s tím, že prioritou při přípravě kompenzačního zákona bylo dostat k OSVČ peníze co nejrychleji a s minimem administrativy. „To z povahy věci vylučovalo nastavit podmínky pro získání kompenzačního bonusu individuálně a s větším akcentem na posouzení dané životní situace,“ dodal Weiss.
