Vláda požádá EK o půjčku 137 miliard korun v rámci plánu obnovy
Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýší se práh pro čerpání státního příspěvku i jeho maximální výše. U nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který ve středu podpořila vláda. Ministerský kabinet schválil také půjčku od Evropské komise až za 137 miliard korun. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) po jednání rovněž uvedl, že příští rok se chce vláda dostat k deficitu státního rozpočtu 270 miliard korun.
V současnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1 000 korun měsíčně. Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od měsíčního vkladu 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1 700 korun.
ČTĚTE TAKÉ: Obce si stěžují, ale o nic nepřijdou, tvrdí ekonom. Úpravou daně z nemovitosti jen vydělá stát
Spodní hranice pro odpočet příspěvků na spoření ze základu daně se zvýší z 11 korun měsíčně na 1 700 korun měsíčně. Minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, se prodlouží z pěti na deset let pro nové smlouvy.
Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořicí produkt.
Průzkum: Změna důchodového systému ano, vyšší věk odchodu do penze ne, shodují se lidé
Přes 70 procent české veřejnosti se shodne na tom, že je třeba v brzké době udělat nějaký výrazný zásah do důchodového systému tak, aby byl udržitelný i do budoucna. Na konkrétních návrzích změn je mezi lidmi ale menší shoda. Největší podporu, od tří pětin občanů, má navýšení plateb pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a lidi pracující na dohodu. Naopak nejméně lidí, 30 procent, souhlasí s tím, aby byl věk pro odchod do penze navázaný na očekávanou dobu dožití. Vyplynulo to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT), která jej zveřejnila v neděli.
Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.
Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika, uvádí ministerstvo financí. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.
„Je rozumné a správné, aby se každý z nás nespoléhal s finančním zajištěním na stáří pouze na státní důchod. Proto navrhujeme významné zatraktivnění spořicích produktů se státní podporou, které slouží pro dlouhodobou tvorbu finančních rezerv na stáří a zároveň pomohou rozvoji domácího kapitálového trhu,“ uvedl ke schválenému zákonu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Zásobník plynu není benzinka, říká expert. Hrozí nedostatek energií, s Ruskem počítat musíme
I když se může zdát, že je energetická krize zažehnána, další nečekané problémy může přinést již nadcházející zima. Jednotlivé státy proto už nyní plní své plynové zásobníky. Energetický expert Pavel Janeček však varuje, že k zásobníkům bychom se neměli upínat jako k náhradní jistotě. Zároveň zdůraznil, že bez ruského plynu se ještě stále obejít nemůžeme.
Vláda si půjčí až 137 miliard
Vláda schválila rovněž aktualizaci Národního plánu obnovy včetně půjčky od Evropské komise, která má činit zhruba 137 miliard korun. Objem financí se oproti původní sumě zhruba zdvojnásobí, uvedl na tiskové konferenci ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Původně plán počítal se 179 miliardami korun pouze ve formě dotací.
Komentátor Ondřej Leinert ve vysílání CNN Prima NEWS následně konstatoval, že se původně mluvilo o půjčce zhruba 70 miliard korun. „Pokud nebudou peníze ‚projezeny‘, ale například se za ně postaví vysokorychlostní železnice, nemusí být úvěr apriori špatně. Na druhou stranu to svědčí o tom, že vláda rezignuje na hledání příjmů z domácích zdrojů,“ sdělil Leinert.
Plán obnovy počítá s projekty na ústup od fosilních paliv, na digitalizaci, reformu vzdělávání, řešení dostupného bydlení či rozvoj geriatrické péče. Podle prvotních informací vláda chtěla požádat o 170 miliard korun. Dvořák připustil, že některé resorty musely slevit, jmenoval ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství. Část financí má být využita pro granty, další pak má být k dispozici žadatelům ve formě výhodných půjček.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném národním plánu obnovy. Ten vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027.
Dvořák po zasedání kabinetu rovněž konstatoval, že vláda chce v příštím roce dosáhnout deficitu státního rozpočtu v objemu 270 miliard korun. Letos je schválený rozpočet se schodkem 295 miliard korun. ke konci května však schodek činil už 271,4 miliardy korun. Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že vláda se chce rozpočtem na příští rok zabývat, až se sejde v plném složení. Projednat by ho tedy měla příští týden.
