Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

99,28 % okrsků sečteno
45,40 % volební účast




32,51 %

Václav Láska

27,06 %

Radko Sáblík

19,78 %

Zdeněk Šarapatka

13,45 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,59 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Jan Kulveit: Nerozhoduje pes, ale pán. PES štěkal včas, vláda reagovala pozdě


K chaosu, který panuje kolem přesunů ve stupních protiepidemického systému ČR – PES, se na Facebooku vyjádřil i jeho spoluautor Jan Kulveit. Kritizoval vládu, že se sama neřídí tím, co zavedla: „PES není a nikdy neměl být perfektním autopilotem, ale je to docela dobrý nástroj, který i po řadě ‚úprav šroubovákem‘ epidemii sice nebrzdí, ale pořád ještě doporučuje obezřetnější postup, než jaký MZ ČR v praxi volí. Nerozhoduje pes, ale pán,“ napsal Kulveit. Podle ministerstva ale nelze systém vyhodnocovat zcela roboticky.

K ignoraci „vrčícího psa“ a jeho nedodržování vládou se Kulveit vyjádřil již 8. prosince. V ten čas byla Česká republika podle indexu ve čtvrtém stupni PES, vláda však nadále zemi nechávala ve stupni 3. Nyní v kritice výzkumný pracovník Institutu budoucnosti lidstva na univerzitě v Oxfordu a poradce české vlády pokračuje.

„Podle původního nastavení systému PES nemělo k přechodu do třetího ze čtvrtého stupně dojít v době, kdy o něm vláda rozhodla,“ komentoval rozvolňování ze 3. prosince Kulveit a uvedl hned několik důvodů. „Centrální řídící tým nejprve bez konzultací s modeláři změnil způsob započítávání testů tak, že Index rizika nečekaně klesl do třetího pásma. Dále nebyl dodržen ani diskutovaný způsob hodnocení mezikrajových rozdílů, kdy by při většině krajů v pásmu 4 nebylo vhodné přejít do stupně 3,“ uvádí Kulveit v reakci na fakt, že mnohé kraje byly 3. prosince stále podle Indexu rizika fakticky ve stupni 4.

Kulveit ve vztahu s rozvolněním uvádí, že když ani tyto vládní úpravy nestačily k tomu, aby systém PES doporučoval změnu do 3. stupně „včas“, bylo rozhodnuto mírně v rozporu dokonce i se změněnou metodikou, údajně dle matematických modelů slibujících další pokles. „Pokud vím, nikdo z nezávislé modelářské skupiny nebyl na tato jednání přizván, a podle našich modelů se patrně nerozhodovalo,“ míní spoluautor systému a dodává, že modeláři systému před konečným rozhodnutím varovali jak v soukromí, tak i veřejně.

Varovali jsme, vláda nedbala, píše Kulveit

Podle Kulveita stupeň 3 po výše zmiňovaných resortních úpravách odpovídal jakémusi stupni 2,5 a byl neudržitelný. „Před tímto vývojem jsme také varovali. I tenhle pozměněný a ‚ochočený' PES začal ‚štěkat' relativně včas, nicméně reakce se v rozporu s doporučením systému dostavila o 10 dnů později,“ uvádí ve spojistosti s 13. prosincem a plánovaným rozhodnutím vlády konečně se řídit sestaveným systémem a přejít do čtyřky, k čemuž došlo 18. prosince. Už den předtím však hodnoty PES jasně ukazovaly, že je Česká republika v nejvyšším, pátém stupni.

„PES není a nikdy neměl být perfektním autopilotem, ale je to docela dobrý nástroj, který i po řadě ‚úprav šroubovákem‘ epidemii sice nebrzdí, ale pořád ještě doporučuje obezřetnější postup, než jaký MZČR v praxi volí. Nerozhoduje pes, ale pán,“ konstatuje Kulveit a dodává, že celé věci by prospělo odbornou část odpolitizovat, a u politické část říci, že je politická.

Rozhodnutí jsou mylně ovlivněna představou, že lze s virem uzavřít kompromis

K rozhodnutím, která se pojí se snahou odkládat přesun do stupně 5, se Kulveit taktéž vyjádřil kriticky. „Obávám se, že strategie ČR je v současnosti silně ovlivněna mylnou představou, že lze s virem uzavřít jakýsi kompromis, kdy záměrná oběť několika tisíc lidí předejde ekonomickým škodám a zachová víc ‚normálního života‘. Můj odhad je, že se tak problém nevyřeší, ale pouze posune do budoucna,“ míní.

Strategie ve třetí vlně, která aktuálně v České republice podle Kulveita působí, souvisí podle Kulveita s expertním okolím ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). „Pokud si pamatujete situaci z konce srpna či září, tak přístup ‚naše zdravotnictví situaci v každém případě zvládne‘ a zároveň‚ že někdo na covid zemřel, nelze v žádném případě považovat za selhání zdravotnictví‘ myslím odpovídá tomu, jaké rozhodování vidíme. Vše je vlastně v pořádku a důležité je hlavně se neznepokojovat,“ konstatuje.

Na scéně se navíc objevila nová mutace koronaviru, kterou je aktuálně zasažena především Velká Británie. První případ nákazy ale řeší už i Jihoafrická republika či Německo. „Mutace šířící se v Británii má podle dosavadních zpráv R vyšší o desítky procent. Pokud to tak je, je to problém, protože to znamená, že na stejné ‚brzdění‘ je potřeba větších omezení. Rozhodně dává smysl její import zpomalit a maximální prioritu v trasování dát možným importům z UK,“ uvádí Kulveit.

Kvůli tomu je rychlost vakcinace v České republice o to důležitější. „Škoda, že se ve více zemích neprovádí podobně systematické sekvenování viru jako v UK. V Česku se tak děje v malém. (Pozn. –⁠ české laboratoře to samozřejmě umí, ale nikdo na to nealokoval peníze.),“ dodal spoluautor protiepidemického systému ČR.

Jsme ve stavu kdy denně havaruje několik autobusů se seniory, míní Kulveit

Vlna antigenního testování zdarma, která v České republice probíhá, je podle Kulveita skvělá, má ale pár vad. „Testů je potřeba provádět zhruba 500 tisíc za den, což by mělo značný efekt i na 10 milionovou populaci a umožnilo se zbavit jiných, mnohem dražších omezení. Současná kapacita antigenního testování pro veřejnost je ale, pokud vím, kolem 20 tisíc odběrů za den, což je méně než kapacita PCR(!),“ uvádí.

Podle spoluautora PES dává kapacita antigenů smysl jako pilotní projekt, ze kterého se Česká republika poučí: „A poučení zní – cokoli kolem covidu závisí na ministerstvu zdravotnictví ČR, to je problém, úplné katastrofě pak zabrání Armáda ČR, NAKIT a dobrovolníci.“ (NAKIT –⁠ Národní agentura pro komunikační a informační technologie; pozn.red.)

Dále uvádí, že testy zvládne slušně odebrat, použít a vyhodnotit i laik po instruktáži v délce od několika minut po hodinu. „Vycvičit desítky tisíc odběrových asistentů, kteří by zvládli ty stovky tisíc testů, lze,“ dodává. Přesvědčení, že „strkat lidem štětičky do nosu může pouze certifikovaný expert“, je podle Kulveita přehnané. Situaci by podle něj pomohla změna a pochopení, že je země ve stavu průběžně trvající katastrofy.

„Představte si, že dojde k havárii autobusu se seniory. Považuje se za normální, naopak dokonce žádoucí, že první pomoc poskytují i nezdravotníci. V současnosti jsme ve stavu, jako by havárií autobusů se seniory probíhalo několik za den,“ dodal.

Ministerstvo: PES se nedá vyhodnocovat roboticky

Podle ministerstva zdravotnictví ale nelze systém PES využívat zcela roboticky. „To je nutné zdůraznit. Vyhodnocování epidemické situace a nastavená opatření jsou vždy provedena příslušnými experty,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

Dále dodala, že vedle rizikového indexu jsou sledovány další významné faktory, které kontroluje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR). „Nemocnost, mortalita, výkonnost diagnostiky a důležitým faktorem je také zatížení nemocniční péče. Přesuny v jednotlivých stupních pohotovosti následně schvaluje vláda ČR,“ upřesnila Peterová.