Jan Kulveit: Nerozhoduje pes, ale pán. PES štěkal včas, vláda reagovala pozdě

K ignoraci „vrčícího psa“ a jeho nedodržování vládou se Kulveit vyjádřil již 8. prosince. V ten čas byla Česká republika podle indexu ve čtvrtém stupni PES, vláda však nadále zemi nechávala ve stupni 3. Nyní v kritice výzkumný pracovník Institutu budoucnosti lidstva na univerzitě v Oxfordu a poradce české vlády pokračuje.

„Podle původního nastavení systému PES nemělo k přechodu do třetího ze čtvrtého stupně dojít v době, kdy o něm vláda rozhodla,“ komentoval rozvolňování ze 3. prosince Kulveit a uvedl hned několik důvodů. „Centrální řídící tým nejprve bez konzultací s modeláři změnil způsob započítávání testů tak, že Index rizika nečekaně klesl do třetího pásma. Dále nebyl dodržen ani diskutovaný způsob hodnocení mezikrajových rozdílů, kdy by při většině krajů v pásmu 4 nebylo vhodné přejít do stupně 3,“ uvádí Kulveit v reakci na fakt, že mnohé kraje byly 3. prosince stále podle Indexu rizika fakticky ve stupni 4.

Kulveit ve vztahu s rozvolněním uvádí, že když ani tyto vládní úpravy nestačily k tomu, aby systém PES doporučoval změnu do 3. stupně „včas“, bylo rozhodnuto mírně v rozporu dokonce i se změněnou metodikou, údajně dle matematických modelů slibujících další pokles. „Pokud vím, nikdo z nezávislé modelářské skupiny nebyl na tato jednání přizván, a podle našich modelů se patrně nerozhodovalo,“ míní spoluautor systému a dodává, že modeláři systému před konečným rozhodnutím varovali jak v soukromí, tak i veřejně.

Varovali jsme, vláda nedbala, píše Kulveit

Podle Kulveita stupeň 3 po výše zmiňovaných resortních úpravách odpovídal jakémusi stupni 2,5 a byl neudržitelný. „Před tímto vývojem jsme také varovali. I tenhle pozměněný a ‚ochočený' PES začal ‚štěkat' relativně včas, nicméně reakce se v rozporu s doporučením systému dostavila o 10 dnů později,“ uvádí ve spojistosti s 13. prosincem a plánovaným rozhodnutím vlády konečně se řídit sestaveným systémem a přejít do čtyřky, k čemuž došlo 18. prosince. Už den předtím však hodnoty PES jasně ukazovaly, že je Česká republika v nejvyšším, pátém stupni.

„PES není a nikdy neměl být perfektním autopilotem, ale je to docela dobrý nástroj, který i po řadě ‚úprav šroubovákem‘ epidemii sice nebrzdí, ale pořád ještě doporučuje obezřetnější postup, než jaký MZČR v praxi volí. Nerozhoduje pes, ale pán,“ konstatuje Kulveit a dodává, že celé věci by prospělo odbornou část odpolitizovat, a u politické část říci, že je politická.

Rozhodnutí jsou mylně ovlivněna představou, že lze s virem uzavřít kompromis

K rozhodnutím, která se pojí se snahou odkládat přesun do stupně 5, se Kulveit taktéž vyjádřil kriticky. „Obávám se, že strategie ČR je v současnosti silně ovlivněna mylnou představou, že lze s virem uzavřít jakýsi kompromis, kdy záměrná oběť několika tisíc lidí předejde ekonomickým škodám a zachová víc ‚normálního života‘. Můj odhad je, že se tak problém nevyřeší, ale pouze posune do budoucna,“ míní.

Strategie ve třetí vlně, která aktuálně v České republice podle Kulveita působí, souvisí podle Kulveita s expertním okolím ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). „Pokud si pamatujete situaci z konce srpna či září, tak přístup ‚naše zdravotnictví situaci v každém případě zvládne‘ a zároveň‚ že někdo na covid zemřel, nelze v žádném případě považovat za selhání zdravotnictví‘ myslím odpovídá tomu, jaké rozhodování vidíme. Vše je vlastně v pořádku a důležité je hlavně se neznepokojovat,“ konstatuje.

Na scéně se navíc objevila nová mutace koronaviru, kterou je aktuálně zasažena především Velká Británie. První případ nákazy ale řeší už i Jihoafrická republika či Německo. „Mutace šířící se v Británii má podle dosavadních zpráv R vyšší o desítky procent. Pokud to tak je, je to problém, protože to znamená, že na stejné ‚brzdění‘ je potřeba větších omezení. Rozhodně dává smysl její import zpomalit a maximální prioritu v trasování dát možným importům z UK,“ uvádí Kulveit.

Kvůli tomu je rychlost vakcinace v České republice o to důležitější. „Škoda, že se ve více zemích neprovádí podobně systematické sekvenování viru jako v UK. V Česku se tak děje v malém. (Pozn. –⁠ české laboratoře to samozřejmě umí, ale nikdo na to nealokoval peníze.),“ dodal spoluautor protiepidemického systému ČR.

Jsme ve stavu kdy denně havaruje několik autobusů se seniory, míní Kulveit

Vlna antigenního testování zdarma, která v České republice probíhá, je podle Kulveita skvělá, má ale pár vad. „Testů je potřeba provádět zhruba 500 tisíc za den, což by mělo značný efekt i na 10 milionovou populaci a umožnilo se zbavit jiných, mnohem dražších omezení. Současná kapacita antigenního testování pro veřejnost je ale, pokud vím, kolem 20 tisíc odběrů za den, což je méně než kapacita PCR(!),“ uvádí.

Podle spoluautora PES dává kapacita antigenů smysl jako pilotní projekt, ze kterého se Česká republika poučí: „A poučení zní – cokoli kolem covidu závisí na ministerstvu zdravotnictví ČR, to je problém, úplné katastrofě pak zabrání Armáda ČR, NAKIT a dobrovolníci.“ (NAKIT –⁠ Národní agentura pro komunikační a informační technologie; pozn.red.)

Dále uvádí, že testy zvládne slušně odebrat, použít a vyhodnotit i laik po instruktáži v délce od několika minut po hodinu. „Vycvičit desítky tisíc odběrových asistentů, kteří by zvládli ty stovky tisíc testů, lze,“ dodává. Přesvědčení, že „strkat lidem štětičky do nosu může pouze certifikovaný expert“, je podle Kulveita přehnané. Situaci by podle něj pomohla změna a pochopení, že je země ve stavu průběžně trvající katastrofy.

„Představte si, že dojde k havárii autobusu se seniory. Považuje se za normální, naopak dokonce žádoucí, že první pomoc poskytují i nezdravotníci. V současnosti jsme ve stavu, jako by havárií autobusů se seniory probíhalo několik za den,“ dodal.

Ministerstvo: PES se nedá vyhodnocovat roboticky

Podle ministerstva zdravotnictví ale nelze systém PES využívat zcela roboticky. „To je nutné zdůraznit. Vyhodnocování epidemické situace a nastavená opatření jsou vždy provedena příslušnými experty,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

Dále dodala, že vedle rizikového indexu jsou sledovány další významné faktory, které kontroluje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR). „Nemocnost, mortalita, výkonnost diagnostiky a důležitým faktorem je také zatížení nemocniční péče. Přesuny v jednotlivých stupních pohotovosti následně schvaluje vláda ČR,“ upřesnila Peterová.