reklama

Vládní postup u návrhu rozpočtu byl politické dno, říká ekonomka Švihlíková

Přesun 10 miliard korun z armádní kapitoly do rozpočtové rezervy, aby komunisté pomohli schválit státní rozpočet, je podle ekonomky Ilony Švihlíkové šaškárna. Schválený rozpočet je formální a určitě se nezastaví na plánovaných 320 miliardách, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

reklama

Samotný proces vyjednávání o vládním návrhu podle Švihlíkové rozhodně nedělal čest pojmu politická kultura. Postup vlády, která do Sněmovny přišla s návrhem nejdůležitějšího zákona roku, jak se tomu o státním rozpočtu říká, a neměla pro něj zajištěnou podporu, Švihlíková označila za „dno“.

Podobně vidí i přesun 10 miliard korun z armádní kapitoly do rozpočtové rezervy a slova ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), že brzy navrhne vrácení peněz zpět. „Politicky nekorektně bych řekla, že je to šaškárna,“ prohlásila ekonomka v pořadu K věci.

Částku 10 miliard korun, která byla v posledních dnech hojně zmiňována, však nevidí jako klíčovou. Podle Švihlíkové může dojít k problémům u jiných a daleko větších částek v rozpočtu.

Schválený rozpočet ekonomka označuje spíše za formální, protože se určitě bude měnit. Na cestě je totiž stále daňový balíček. „Deficit bude někde úplně jinde než na 320 miliardách korun,“ připomněla Švihlíková aktuální plánovanou výši deficitu státního rozpočtu na příští rok.

Ekonomický růst Česko nečeká

Připustila, že vláda připravovala návrh v obtížné situaci, neboť pandemie koronaviru velmi výrazně ovlivňuje i ekonomiku. Podobné problémy však mají de facto všechny země.

Řeč přišla také na otázku rozpočtového provizoria, na které by došlo, kdyby se vládě nepodařilo rozpočet prosadit. Podle Švihlíkové se v posledních dnech s rozpočtovým provizoriem zacházelo jako s jakýmsi strašidlem. „Asi by to nebyla zase taková tragédie, ale nevítala bych to,“ řekla.

Za úspěšné země považuje především asijské státy či Nový Zéland, které daly na první místo zdraví svých občanů. Jde o to, že pokud si země dobře poradí s pandemií, může opět plně nastartovat svoji ekonomiku. Nový Zéland podle Švihlíkové v tomto ohledu působí jako premiant.

Ekonomický růst v Česku pro příští rok příliš neočekává. „Možná dojde na oživení v roce 2022. V krizi je potřeba mít funkční stát, bez toho to nejde,“ dodala Švihlíková.

Rozhovor Marie Bastlové s Ilonou Švihlíkovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy:

Hlavní zprávy

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil
Školství

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil

I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.

Volby by vyhrálo ANO před Spolu, PirSTAN ztrácí voliče, ukazuje listopadový průzkum

Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů se Starosty (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta. Žádná další strana by stejně jako při říjnových volbách nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

Chlapec, který zemřel s covidem, měl i další onemocnění. Co o tragickém případu víme?

Chlapec, který v Ostravě zemřel s covidem, by za pár dní oslavil třetí narozeniny. Podle informací CNN Prima NEWS měl další chronické onemocnění, patřil tak do rizikové skupiny. Takovým pacientům lze pro zmírnění nemoci podávat monoklonální protilátky, ovšem až od 12 let, dodal Zdeněk Zíma z Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

Číňané chtějí údajně prodat půlku Slavie. Znamenalo by to konec pro Tvrdíka?

Čínská společnost CITIC Group údajně zvažuje, že prodá 50 procent akcií fotbalové Slavie, u které je v současnosti společně s další čínskou firmou Sinobo Group většinovým vlastníkem. S informací přišel server Blesk.cz. Rozhodnuto by mohlo být během dvou až tří měsíců. Pro šéfa sešívaných Jaroslava Tvrdíka by prodej mohl znamenat, že skončí ve své funkci.

reklama

Domácí zpravodajství

Tati, proč si nemůžu jít hrát ven, když je mi dobře? Děti nechápou nutnost karantény

Čtrnáctidenní karanténa může být v případě nakažení covidem dlouhá pro každého z nás, ještě delší a nepochopitelnější je ale pro ty nejmenší děti –⁠ zvlášť, pokud se cítí naprosto zdravě. Své o tom ví malý Jáchym z Prahy, který si v posledních týdnech prošel nákazou koronavirem. Redakci CNN Prima NEWS se se zkušeností svěřil jeho otec.

Rozloučení s režisérem Hanušem. Po smrti se usmíval jako na předávání cen, popisuje vdova

Režisér seriálu Život na zámku Jaroslav Hanuš byl se svou smrtí smířen a bylo to na něm vidět i poté, co zemřel. Prozradila to jeho manželka Klára Gočárová. Ještě předtím, než ho odvezla pohřební služba, Gočárová manžela umyla, oblékla do svátečního a uložila do postele, kde se prý usmíval. „Člověk, když ho viděl, měl pocit, že je na předávání cen TýTý,“ řekla Hanušova žena.

Nechceme Hřiba znovu primátorem, volá část Pirátů. Lidé se nám smějí za digitalizaci

Ani ne za rok (v říjnu 2022) čekají Česko další volby. Tentokrát půjde o komunální volby do obecních zastupitelstev, v nichž se volí i vedení Prahy, a bude se tak rozhodovat i o novém primátorovi. Piráti už na začátku prosince rozjeli debatu, zda by měl být znovu jejich lídrem současný primátor Zdeněk Hřib. Třetina straníků, kteří hlasovali, je proti a vyčítá mu nedostatečné plnění pirátského programu –⁠ především v oblasti dopravy a IT. Zda nakonec Hřib skutečně kandidátem Pirátů na primátora bude, se definitivně rozhodne do Vánoc.

reklama