Vlastní elektrárna jako řešení vysokých cen energií? Experti souhlasí, ale pozor na úskalí

Domácnost může fungovat, i když není připojená do sítě. Elektřinu si dokáže nejen vyrábět, ale i ukládat a spotřebovat ji později. Příkladem je projekt Českého soběstačného domu. Základem jsou solární panely. Elektřina vyrobená z nich se akumuluje v bateriích uvnitř domu.

„Teď o víkendu budeme s děckama montovat na střechu dalších sedm kilowattů, takže to bude celkem třináct kilowattů,“ vysvětluje Tomáš Vocílka, který má vlastní elektrárnu na svém znojemském domku. Stavěl jej svépomocí roky. Z přebytečné vyrobené energie si ohřívá i vodu, elektřinu ze sítě čerpá jen přes zimu. „Když Alča potřebuje večer vyprat, neřeknu jí: ,Počkej na slunko,’ nejsem magor,“ dodává.

„Akumulace do baterií je dnes nejefektivnější systém. Úspora dokáže udělat až dvě třetiny spotřeby domácnosti,“ potvrzuje obchodní ředitel firmy Solarinvest Daniel Leško.

Zbudování takové malé elektrárny zabere jen několik dnů a stojí kolem půl milionu korun. Velmi výrazně může pomoct dotace. Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Ondřeje Charváta se dotační příspěvek pohybuje zhruba kolem 50 procent ceny.

Výhody a nevýhody vodní elektrárny

Zatímco solární a větrné elektrárny jsou velmi závislé na počasí, malé vodní elektrárny mohou vyrábět energii téměř nonstop. „Pokud se všechno točí, jak má, tak té práce není moc. Samo se to uživí, akorát se z toho nesmí nakupovat auta a blbosti, ale šetřit na opravy,“ říká majitel a provozovatel Malé vodní elektrárny Dobřichovice Martin Havlík, podle kterého jsou případné opravy poměrně nákladné.

Vybudování malé vodní elektrárny spolkne zhruba deset milionů korun, ročně vydělá stovky tisíc až milion. Její stavba ale v Česku zabere dlouhou dobu. „Ten čas je děsivý. Dneska je odhad na roky, i deset let. Administrativní stav je bohužel dost odstrašující, upozorňuje případné zájemce předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.