Vlci na Broumovsku útočí už i v blízkosti domů. Podlezli plot a napadli ovce

Jana Jirmanová z Vysoké Srbské na Náchodsku zažila, jak to vypadá, když jdou v noci vlci na lov k ní na zahradu. Ráno chtěla nakrmit psa a obstarat zvířata, něco ale nebylo v pořádku.

„Vždycky mě vítají ovce, dneska nic. Říkala jsem si, že je to nějaké divné. Čtyři se spolu mačkaly v rohu, vůdčí ovce, matka, tam nebyla. Šla jsem se podívat níž, kde byla pod salaší roztrhaná. Byl to příšerný pohled,“ popisuje nález chovatelka. Vlci se protáhli na její pozemek pod plotem z pletiva. Kromě roztrhané ovce zbytek stáda poranili.

Člověk a vlk jsou dva predátoři na jednom místě

„Dál se to bude rozšiřovat do vnitrozemí a začne to být čím dál větší problém pro hospodaření. Člověk a vlk, to jsou dva predátoři na jednom místě. To nemůže dost dobře fungovat,“ říká Jiří Scholz, hospodář Mysliveckého sdružení Bor Machov. Jemu vlci postupně devastují unikátní stádo chovaných muflonů. Ze sedmdesátihlavého stáda zbývá kolem dvaceti kusů. Chov je tím ohrožen.

„Chovatelé si odvykli na to, že by jejich stáda mohla být ohrožena tím, že je napadnou predátoři. Vlka můžeme potkat extrémně vzácně. Mohu ujistit, že existuje nesrovnatelně větší pravděpodobnost, že člověka napadne v lese například bachyně s obavou o selata,“ tvrdí ministr životního prostředí Richard Brabec.

Návrat chráněného predátora Brabec kvituje a obhajuje názor, že škody způsobené vlky ministerstvo finančně kompenzuje. Útok na člověka byl prý v historii jen ojedinělý. Obyvatelé ve vlčích teritoriích se ale právě takového napadení obávají. Nový soused totiž ztrácí základní zábrany a pud sebezáchovy. Nebojí se ani varovných světlic.

„Chodil tady pouze jeden, teď je jich zde samozřejmě víc. Šla jsem s vnukem do lesa krmit zvířata nedlouho po útoku a on se mě ptal, jestli mám s sebou pušku. Jinak že se mnou nepůjde. Bojí se jich,“ vysvětluje chovatelka Jirmanová další dopad nežádoucí vlčí návštěvy.

Odhad počtu vlků v České republice se liší v řádech

„Lidé mají samozřejmě obavy i o své životy, protože vlků přibývá. Jsem zastáncem monitorování vlků u nás. V Americe je možné zvířata očipovat, v Africe se hlídají a monitorují celá stáda, ale u nás nejde ani říct, kolik vlků se zde pohybuje. Odborníci se nedokážou shodnout a liší se nikoliv v jednotkách, ale celých řádech,“ míní Vlastimil Válek (TOP 09), poslanec a člen zemědělského výboru Poslanecké sněmovny.

Podle odhadů ministerstva životního prostředí se vlků po Česku pohybuje přes sto. Pokud by nastala kritická situace, je i u chráněného druhu možný odstřel a regulace populace, muselo by se ale jednat o prokazatelně problémové jedince či smečky. Jako řešení navrhují chovatelé a myslivci, aby se jasně vymezily lokality, kde by se vlk mohl v klidu pohybovat bez zásahu člověka a obnovila by se tím jeho přirozená plachost.

Ministerstvo životního prostředí si stojí za tím, že je potřeba se s návratem kriticky ohroženého chráněného predátora a jím způsobenými škodami vyrovnat. Chráněný vlk se vrátil do české krajiny po zhruba sto letech. Jako přirozený lovec se má podílet na přírodní rovnováze, jenže pokud si hledá potravu u člověka, neplní funkci, kterou mu přisuzují ochránci.