Vlci ztrácejí přirozenou plachost, útoků přibývá. Chovatel přišel za noc o 20 ovcí

Šest ovcí na místě mrtvých, dalších nejméně 15 se značnými zraněními, ty navíc budou muset být utraceny. To je výsledek řádění vlčí smečky u Lachova na Broumovsku. V noci ze soboty na neděli ji u stáda našel noční hlídač pomocí termovize. Na místě napočítal 11 vlků. Ti se odmítali své potravy vzdát, odběhli až poté, co dorazili na pomoc další pracovníci. Stále se však drželi v blízkosti potravy. „Pořád byli u ohrady. Řekněme na vzdálenost nejvíc 100 metrů, pak jsme museli ohradu poopravit, protože byla od ovcí vyvalená. Ti vlci na nás koukali, tak hlídač běžel do auta pro světlice. Střílel a vlci na nás pořád bez hnutí koukali. Tady už nejde o peníze, o nějaké dotace, tady jde o život, o holý život lidí, kteří se na Broumovsku pohybují. Dneska to jsou ovce a ohrožený noční hlídač, zítra to může být dítě v lese,“ upozorňuje na dramatickou situaci Jan Šefc, majitel a chovatel ovcí z Lachova. Tomu chce noční hlídač po blízkém setkání s vlky dát výpověď.

V dalším případě si vlci troufli na stádo krav, které také roztrhali, nebo si pro kořist doběhli až do chléva u domu. Zhoršující se situaci chovatelé i obyvatelé Broumovska sledují takřka pod vlastními okny. „Jsou tady příklady, kdy ti chovatelé končí. Dneska už končí i chovatelé, kteří mají 200 až 300 hektarů rozlohy pastvin a rozhodli se, že už dál nemá cenu pokračovat, pokud bude stát trvat na tom, že budeme vymýšlet nějaká pseudoopatření, která jsou zcela nefunkční,“ popisuje Kamil Zahradník z Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu. Jeho pracovníci případy útoků na chovná zvířata evidují a často jezdí pomáhat chovatelům a farmářům například s nočním hlídáním stád.

Podle ministerstva je situace únosná

Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že situace je zatím únosná. Nabízí chovatelům program, ve kterém mohou čerpat finance na zabezpečení chovů.

„Domníváme se, že nejúčinnější je zajištění elektrického ohradníku, případně doplnění ochrany s využitím pasteveckých psů, tahle podpora je možná právě v operačním programu, kde to jsou nejen ohradníky a pastevečtí psi, ale třeba i shánění ovcí na noc, podpora košárů a další,“ říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany MŽP.

Jenže s tím chovatelé vůbec nesouhlasí. Například u pořízení pasteveckých psů není stále hotová platná legislativa a za jakékoli škody a případné incidenty psů ponese odpovědnost jejich majitel. Výstavbu elektrických ohradníků považují za nesmyslnou a neúčinnou i myslivci. Ploty mají totiž jasně danou povolenou podobu co se týče vzhledu i rozměrů, aby se neničil ráz krajiny. A určená výška není dostačující. Aby vlk překážku nepřekonal, musela by výška ohrad být tři metry, povolená je ale jen poloviční.

„Navrhované opatření, které spočívá v metr a půl vysokém plotě, je pro toho vlka určitě nedostačující, protože přeskakování tady pozorujeme téměř po každém útoku. Zkrátka se přes to bez problémů dostane,“ vysvětluje Petr Urban, předseda Okresního mysliveckého spolku Náchod.

Vlci nejsou plaší

Škody způsobené vlky na stádech sice stát uhradí, podle chovatelů na Broumovsku je ale problém úplně jinde. Jedinci v současných vlčích smečkách nejsou přirozeně plaší a nebojí se ani v přítomnosti člověka.

„Ten vlk se ničeho nebojí. Nikdo po něm nikdy nevystřelil, takže on neví, co to je. Když střílíme ty světlice, tak se ani nedivím, že nereagují, protože necítí žádné nebezpečí. A vychovávat si tady pátou generaci šelem, které neznají nebezpečí, je velice nezodpovědné vůči lidem,“ vysvětluje hlavní problém Jan Šefc, který se stará o tisíce ovcí.

Celkově tak jde o rozpor mezi farmáři a ministerským programem na papíru, který podle nich neřeší to, že vlci začínají být kvůli hledání potravy čím dál otrlejší a je jen otázkou času, kdy si troufnou právě na člověka.