Hodnoty přesahující třicítky jsou stále častějším úkazem. I z toho důvodu lidé hledají útočiště například v klimatizovaných obchodních centrech (OC): mohou si však uškodit. Náhlé střídání teplot může vést k šoku a kolapsům. Security agentury v létě poskytují v těchto případech první pomoc až o 50 procent častěji než v jiných měsících. Do ulic opakovaně vyrážejí také záchranáři. Jak první pomoc vypadá?
Podle společnosti M2C, která má v České republice na starost ostrahu a facility management ve většině velkých obchodních centrech, řeší její pracovníci v létě výrazně více případů, kdy se lidem udělá nevolno. „Běžně se v provozu setkáváme v důsledku letních teplot s kolapsy převážně u starších osob, pády z eskalátorů, zraněními spojenými s konzumací alkoholu, ale také například s úrazy při osvěžení, kdy návštěvníci i přes zákaz vstupují do prostor fontán či jiných obdobných zařízení spojených s možností osvěžení,“ říká Tomáš Exler, ředitel divize obchodních center M2C.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Padne evropský rekord? Italové na teploměrech vyhlížejí bájnou padesátku, mrtvých přibývá
„Obecně platí, že v letních měsících poskytujeme první pomoc zákazníkům v obchodních centrech častěji. Nárůst oproti ostatním měsícům je až o padesát procent,“ doplnil.
Z horka do chladna ne
Náhlé situace řeší na místě jako první přivolaná ostraha objektu. „V rámci vybavení centra je dnes běžným standardem například automatizovaný externí defibrilátor (AED), na jehož případné použití jsou pracovníci ostrahy pravidelně školeni,“ upřesňuje Exler. Díky tomu není vždy nezbytný příjezd záchranné služby.
„Přechod z horka do chladného (klimatizovaného) prostředí OC samozřejmě může někomu způsobit např. respirační infekt, tedy rychlý nástup bolení krku, kašle atd, ten se však projeví až s odstupem času a k takovému zdravotnímu problému se obvykle záchranná služba nevolá,“ podotkla mluvčí záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.
Ochlazujte dotýčného postupně
Pokud však organismus zkolabuje, měl by člověk vědět, jak se zachovat. Co dělat v takových případech přiblížila pro CNN Prima NEWS mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová. „Jsou to krátkodobé ztráty vědomí. Je důležité dotyčného dostat z přímého slunce či horkého prostředí do stínu. Ochlazování by mělo být velmi postupné, velké teplotní šoky nejsou zdravé, například jako když někoho polijeme velmi studenou vodou. Je dobré ho zchlazovat, ale velmi postupně, stejně jako u podávání studených nápojů. Vždy je dobré používat zdravý selský rozum,“ apelovala mluvčí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pitný režim je důležitý, voda nestačí. Jak je to s alkoholem a od čeho lékař odrazuje?
Zdravotníci také varují před tím, aby lidé ve svých autech nechávali čekat své děti nebo domácí mazlíčky. „Většina lidí se totiž domnívá, že když se vzdálí na několik málo minut do obchodu, tak se nic nestane. Opak je bohužel pravdou, teplota ve vozidle velmi rychle stoupá, což může mít fatální následky,“ sdělil Exler.
Podle mluvčího Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy Martina Kavky naštěstí těchto případů postupně ubývá. „U vyprošťování osob nebo zvířat v pražských obchodních centrech asistujeme v jednotkách případů ročně,“ uvedl.
Snížený práh pocitu žízně
„V létě lidem radíme, aby v extrémně horkých dnech nevycházeli, pokud nemusí. To se týká hlavně starých a chronicky nemocných lidí. Dále je důležité, aby dostatečně dodržovali pitný režim, a naopak se vyhýbali alkoholu,“ doplnila Michaela Bothová. Lidé by podle ní měli také nosit pokrývku hlavy a vyhýbat se pobytu na přímém slunci zejména okolo poledne.
ČTĚTE TAKÉ: Jak velké vedro vydrží lidské tělo? Někdo zvládne šedesátku, jiného srazí 27 °C. Kvůli vlhkosti
Poštová dodala, že mezi nejrizikovější osoby patří děti, senioři a chronicky nemocní. „Je to proto, že nemají tak dobře vyvinutý termoregulační mechanismus. Tělo nedokáže efektivně bojovat s vysokými teplotami, stejně tak mají snížený práh pocitu žízně. Měli by jim být podávány tekutiny častěji než u jiných – zdravých – osob,“ dodala.
