Vodní prase, šneci i vývar z vnitřností. Co všechno Češi měli na štědrovečerním talíři?
Štědrovečerní menu procházelo velkými obměnami – na vánoční tabuli jste dříve našli šneky, naopak rybu výjimečně. (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Vánoce si mnozí z nás pojí s vychutnáváním kapra a bramborového salátu. V minulosti však tradiční štědrovečerní menu procházelo velkými obměnami – na vánoční tabuli jste dříve běžně našli třeba šneky nebo vývar z rybích vnitřností.
Kapr se v Evropě chová od 12. století. Přitom čínští a japonští zemědělci jej vysazovali už kolem roku 100 před naším letopočtem. Zásluhou přistěhovalců se tato ryba dostala i do Ameriky, kde se ale příliš populární pochutinou nestala. „Pokládají často jeho maso za nečisté s vědomím toho, že je schopen žít v bahnitých a stojatých vodách. Z podobných představ vycházeli i Australané, kteří mu nepěkně dali přezdívku vodní prase,“ vysvětlil ve své knize Příběhy českých Vánoc Jaroslav Jarkovský.
Čtěte také
Hovězí vývar s rybími vnitřnostmi
Kapr se na český štědrovečerní stůl dostal až v 19. století. Jenže tou dobou byly ryby ještě poměrně drahé, a tak se zpočátku servírovaly spíše v bohatších rodinách. Snad jen s výjimkou těch z jižních Čech, které je měly s ohledem na lokalitu dostupnější.
Domácnosti se tak snažily na kapra při štědrovečerní večeři alespoň odkazovat. Například na Táborsku se dělal silný vývar s nudlemi z hovězího masa a rybích vnitřností. „Vzpomínám si, že u nás se tradiční rybí polévka nedělala, tu jsem poznal až u manželky. V rodině od táty se ale vývar s rybími vnitřnostmi dělal už od nepaměti. Moje maminka ani manželka ji ale nikdy nejedly. Alespoň chutná mé dceři, tak jsem rád, že třeba jednou bude pokračovatelkou této tradice,“ směje se třiapadesátiletý Jiří z jižních Čech.
Šneci v Čechách
I přesto, že se konzumace šneků většinou pojí s Francií, v českých zemích se jedli také, dokonce i už v 16. století u slavného rodu Rožmberků. Postupem času se ze šneků stalo postní jídlo chudých rodin. Například legendární autorka kuchařek Magdalena Dobromila Rettigová uvádí několik receptů, které je obsahují.
Čtěte také
Za dob první republiky se stali pochoutkou i v „lepších“ domácnostech. Dnes asi najdeme málokoho, kdo by si tuto lahůdku na Štědrý den připravoval, nicméně během svátků jsou součástí menu mnoha restaurací.
Vánoční tajemství
Calty, štědrovky, húsce, pletenice, štricky. Co se pod těmito názvy skrývá? Klasická vánočka, bez které si málokdo umí Vánoce představit. Svého času patřily vánočky mezi velmi oblíbené vánoční dárky. „V Praze byla v 15. a 16. století nádherná tradice, kdy pekařští mistři a učedníci chodili na Štědrý den v průvodu za zvuků hudby na Pražský hrad a na ramenou nesli nejvyššímu purkrabímu obrovskou vánočku. Tato událost byla vždy zájmem mnohých kolemjdoucích a hlavně dětí, které průvod radostně doprovázely. Za to byly často obdarovány miniaturními vánočkami,“ prozradil Jarkovský.
Čtěte také
Eliška přišla do CNN Prima NEWS jako stážistka a aktuálně tvoří zpravodajství obsah jak z domácího, tak zahraničního dění. (eliska.mikova@iprima.cz)
