Vodním ekosystémům ve světě hrozí velké nebezpečí. Globální teploty oceánů se nacházejí na rekordních hodnotách, informuje CNN. To může vést k vymírání druhů a silným hurikánům. Další problém spočívá v eutrofizaci, tedy procesu, který mění rovnováhu živin v prostředí a může mít vážné důsledky pro stabilitu ekosystémů. Za oběma problémy stojí podle vědců zejména lidská činnost.
Globální teploty na povrchu oceánů začaly loni v březnu překonávat denní rekordy, vyplývá to z údajů amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru a University of Maine, informuje CNN. Průměrná globální teplota oceánů v roce 2023 byla o 0,25 stupně Celsia vyšší než v předchozím roce. „Odpovídá to teplotnímu nárůstu o zhruba dvě desetiletí během jediného roku. Je to poměrně velké, významné a trochu překvapivé zjištění,“ sdělil oceánograf Gregory C. Johnson.
ČTĚTE TAKÉ: Vědce děsí tání ledovce Soudného dne. Zjistili příčinu, zastavit jeho rozpad neumějí
Vědci tvrdí, že ke zvýšené teplotě oceánů přispívají zejména dva faktory. Prvním z nich je lidská činnost, která otepluje planetu, a druhým je klimatický jev El Niño, který zvyšuje teploty oceánů.
Vysoké teploty moří jsou již nyní katastrofální pro korály. Australský Velký bariérový útes zažívá již sedmé takzvané bělení. K němu dochází, když horku vystavené korály uvolňují řasy, které žijí v jejich tkáních a jsou zdrojem jejich potravy. Pokud zůstane teplota vody příliš dlouho vysoká, hrozí, že korály vyhladoví a uhynou.
Teplejší oceány také vytvářejí podmínky pro silnější hurikány. „Čím teplejší oceán je, tím více energie mají hurikány k dispozici,“ sdělila oceánografka Karina von Schuckmannová.
Na další problém vodního ekosystému upozornil meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Březina. V příspěvku na sociální síti X upozornil na eutrofizaci, tedy proces, který mění rovnováhu živin v prostředí.
1/2 Víte, co je to eutrofizace a proč je to problém? Vysvětlíme si v nové infografice.#eutrofizace #voda pic.twitter.com/ahkmSsBH3Z
— Jáchym Brzezina (@Jachym) March 18, 2024
„Při zvýšení obsahu živin začnou vodní organismy jako jsou řasy a zejména sinice velmi rychle růst na úkor jiných druhů,“ stojí v infografice, kterou Březina publikoval.
Jedná se o globální problém, který zasahuje sladkovodní, mořské i terestrické ekosystémy. Masivní rozvoj vodního květu povede ke zvýšené spotřebě kyslíku. Meteorolog upozorňuje, že v tom případě mohou vytvořit anoxické podmínky, kdy z oblasti vymizí kyslík. V extrémních případech nedostatek kyslíku povede ke vzniku takzvaných mrtvých zón, kde uhynou všechny organismy, což naruší potravní řetězec a povede ke ztrátě biodiverzity.
Ke snížení míry eutrofizace je nutné podle Březiny regulovat zdroje živin „změnami v použití hnojiv a bránění jejich splachu z polí lepším zacházením s půdou a terciálním čištěním a chemickým srážením na čistírně odpadních vod“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zděsili byste se, kdybyste věděli to, co já. Země se ještě nikdy tak neohřívala, varuje expert