Vodním ekosystémům ve světě hrozí velké nebezpečí. Globální teploty oceánů se nacházejí na rekordních hodnotách, informuje CNN. To může vést k vymírání druhů a silným hurikánům. Další problém spočívá v eutrofizaci, tedy procesu, který mění rovnováhu živin v prostředí a může mít vážné důsledky pro stabilitu ekosystémů. Za oběma problémy stojí podle vědců zejména lidská činnost.
Globální teploty na povrchu oceánů začaly loni v březnu překonávat denní rekordy, vyplývá to z údajů amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru a University of Maine, informuje CNN. Průměrná globální teplota oceánů v roce 2023 byla o 0,25 stupně Celsia vyšší než v předchozím roce. „Odpovídá to teplotnímu nárůstu o zhruba dvě desetiletí během jediného roku. Je to poměrně velké, významné a trochu překvapivé zjištění,“ sdělil oceánograf Gregory C. Johnson.
ČTĚTE TAKÉ: Vědce děsí tání ledovce Soudného dne. Zjistili příčinu, zastavit jeho rozpad neumějí
Vědci tvrdí, že ke zvýšené teplotě oceánů přispívají zejména dva faktory. Prvním z nich je lidská činnost, která otepluje planetu, a druhým je klimatický jev El Niño, který zvyšuje teploty oceánů.
Děsivá předpověď vědců. Oceánské proudy kolabují, Evropě hrozí ochlazení o 30 stupňů, píše CNN
Vědci bijí na poplach. Již léta se domnívali, že zcela zásadní systém oceánských proudů zpomaluje, podle jejich nového zjištění ale dokonce již kolabuje, informuje americká CNN. Pokud by se tak skutečně stalo, mělo by to nedozírné důsledky na klima na Zemi. Teploty v Evropě by se podle odhadů vědců mohly během sta let propadnout až o 30 stupňů Celsia, zatímco jinde by měly rapidně stoupnout.
Vysoké teploty moří jsou již nyní katastrofální pro korály. Australský Velký bariérový útes zažívá již sedmé takzvané bělení. K němu dochází, když horku vystavené korály uvolňují řasy, které žijí v jejich tkáních a jsou zdrojem jejich potravy. Pokud zůstane teplota vody příliš dlouho vysoká, hrozí, že korály vyhladoví a uhynou.
Teplejší oceány také vytvářejí podmínky pro silnější hurikány. „Čím teplejší oceán je, tím více energie mají hurikány k dispozici,“ sdělila oceánografka Karina von Schuckmannová.
Na další problém vodního ekosystému upozornil meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Březina. V příspěvku na sociální síti X upozornil na eutrofizaci, tedy proces, který mění rovnováhu živin v prostředí.
1/2 Víte, co je to eutrofizace a proč je to problém? Vysvětlíme si v nové infografice.#eutrofizace #voda pic.twitter.com/ahkmSsBH3Z
— Jáchym Brzezina (@Jachym) March 18, 2024
„Při zvýšení obsahu živin začnou vodní organismy jako jsou řasy a zejména sinice velmi rychle růst na úkor jiných druhů,“ stojí v infografice, kterou Březina publikoval.
Změna klimatu jako existenciální hrozba pro život na Zemi. Vědci varují před extrémy v počasí
Změna klimatu představuje „existenciální hrozbu“ pro život na Zemi. Varovala před tím tento týden skupina předních vědců ve zprávě analyzující extrémní jevy počasí a nedostatečná protiopatření. Studie, kterou publikoval časopis BioScience, zkoumala 35 globálních jevů zásadních pro život, včetně znečištění oxidem uhličitým (CO₂), spotřeby energie a masa na hlavu, vypalování lesů nebo počtu dní s extrémními vedry. Dvacet z těchto ukazatelů dosáhlo v roce 2023 rekordní úrovně, varuje mezinárodní vědecká koalice.
Jedná se o globální problém, který zasahuje sladkovodní, mořské i terestrické ekosystémy. Masivní rozvoj vodního květu povede ke zvýšené spotřebě kyslíku. Meteorolog upozorňuje, že v tom případě mohou vytvořit anoxické podmínky, kdy z oblasti vymizí kyslík. V extrémních případech nedostatek kyslíku povede ke vzniku takzvaných mrtvých zón, kde uhynou všechny organismy, což naruší potravní řetězec a povede ke ztrátě biodiverzity.
Ke snížení míry eutrofizace je nutné podle Březiny regulovat zdroje živin „změnami v použití hnojiv a bránění jejich splachu z polí lepším zacházením s půdou a terciálním čištěním a chemickým srážením na čistírně odpadních vod“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zděsili byste se, kdybyste věděli to, co já. Země se ještě nikdy tak neohřívala, varuje expert