Evropě hrozí ekologický kolaps, varuje expert. Mapa mrtvých zón ukazuje kritické oblasti


Vodním ekosystémům ve světě hrozí velké nebezpečí. Globální teploty oceánů se nacházejí na rekordních hodnotách, informuje CNN. To může vést k vymírání druhů a silným hurikánům. Další problém spočívá v eutrofizaci, tedy procesu, který mění rovnováhu živin v prostředí a může mít vážné důsledky pro stabilitu ekosystémů. Za oběma problémy stojí podle vědců zejména lidská činnost.

Globální teploty na povrchu oceánů začaly loni v březnu překonávat denní rekordy, vyplývá to z údajů amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru a University of Maine, informuje CNN. Průměrná globální teplota oceánů v roce 2023 byla o 0,25 stupně Celsia vyšší než v předchozím roce. „Odpovídá to teplotnímu nárůstu o zhruba dvě desetiletí během jediného roku. Je to poměrně velké, významné a trochu překvapivé zjištění,“ sdělil oceánograf Gregory C. Johnson.

ČTĚTE TAKÉ: Vědce děsí tání ledovce Soudného dne. Zjistili příčinu, zastavit jeho rozpad neumějí

Vědci tvrdí, že ke zvýšené teplotě oceánů přispívají zejména dva faktory. Prvním z nich je lidská činnost, která otepluje planetu, a druhým je klimatický jev El Niño, který zvyšuje teploty oceánů.

Vysoké teploty moří jsou již nyní katastrofální pro korály. Australský Velký bariérový útes zažívá již sedmé takzvané bělení. K němu dochází, když horku vystavené korály uvolňují řasy, které žijí v jejich tkáních a jsou zdrojem jejich potravy. Pokud zůstane teplota vody příliš dlouho vysoká, hrozí, že korály vyhladoví a uhynou.

Teplejší oceány také vytvářejí podmínky pro silnější hurikány. „Čím teplejší oceán je, tím více energie mají hurikány k dispozici,“ sdělila oceánografka Karina von Schuckmannová.

Na další problém vodního ekosystému upozornil meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Březina. V příspěvku na sociální síti X upozornil na eutrofizaci, tedy proces, který mění rovnováhu živin v prostředí.

„Při zvýšení obsahu živin začnou vodní organismy jako jsou řasy a zejména sinice velmi rychle růst na úkor jiných druhů,“ stojí v infografice, kterou Březina publikoval.

Jedná se o globální problém, který zasahuje sladkovodní, mořské i terestrické ekosystémy. Masivní rozvoj vodního květu povede ke zvýšené spotřebě kyslíku. Meteorolog upozorňuje, že v tom případě mohou vytvořit anoxické podmínky, kdy z oblasti vymizí kyslík. V extrémních případech nedostatek kyslíku povede ke vzniku takzvaných mrtvých zón, kde uhynou všechny organismy, což naruší potravní řetězec a povede ke ztrátě biodiverzity.

Ke snížení míry eutrofizace je nutné podle Březiny regulovat zdroje živin „změnami v použití hnojiv a bránění jejich splachu z polí lepším zacházením s půdou a terciálním čištěním a chemickým srážením na čistírně odpadních vod“.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zděsili byste se, kdybyste věděli to, co já. Země se ještě nikdy tak neohřívala, varuje expert