V Česku by měla vzniknout páteřní síť laboratoří pro testování lidí na nemoc COVID-19, která bude fungovat sedm dní v týdnu. Zdroj: Profimedia.cz
V Česku by měla vzniknout páteřní síť laboratoří pro testování lidí na koronavirus, která bude fungovat sedm dní v týdnu. Oznámil to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Pacientům by měla zajistit včasné a spolehlivé otestování, jelikož se stává, že soukromá zařízení o víkendech neordinují.
Elektronické nástroje takzvané chytré karantény podle ministra Adama Vojtěcha fungují, problémy však nastávají právě třeba s prací testovacích laboratoří. Ty jsou nyní zpravidla v soukromých rukou a často nepracují z pohledu ministerstva dostatečně rychle a spolehlivě. „Chceme řídit zdravotnictví centrálně. To se v posledních dvaceti letech naprosto decentralizovalo,“ řekl Vojtěch v České televizi. Jak by měla páteřní síť fungovat, ministr neupřesnil. Ministerstvo zdravotnictví proto shání hygieniky, z 134 nových míst na krajských hygienických stanicích je zatím obsazeno pět.
Hamáček: Strach z nákazy nesmí snížit volební účast. Hlasování v karanténě ale řešíme
Navrhnu změnu zákona, aby lidé v karanténě mohli na podzim volit, řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Zároveň ale nesmí klesnout volební účast ze strachu z nakažení,“ dodal Hamáček.
Vojtěch v neděli také uvedl, že z vládou schváleného navýšení počtu míst na hygienických stanicích zatím ministerstvo obsadilo minimum. „Jak jsme byli úspěšní a kolik míst se obsadilo, vyhodnotíme někdy na začátku srpna,“ řekl. Oznámil, že problém může být se sháněním kandidátů na lékařské pozice, například na Vysočině se nepřihlásil nikdo. Senátor Marek Hilšer k tomu řekl, že za poslední rok se s hygienickou specializací atestovali dva lékaři.
Podle ministrových dřívějších vyjádření by se noví pracovníci měli soustředit na trasování lidí, kteří přišli do kontaktu s nemocí COVID-19, s využitím nástrojů chytré karantény. Ta poté, co přešla pod ministerstvo zdravotnictví, čelí kritice jako neúčinná. Kritizoval ji například Jan Hamáček (ČSSD) v pořadu Partie televize CNN Prima NEWS. „Jsou tam určitě ještě rezervy, na kterých musíme pracovat,“ řekl ke kritice Vojtěch, ale odmítl, že by systém selhával.
Zapojit by se měli i praktici
Počet nakažených koronavirem překročil na celém světě hranici 16 milionů lidí
Počet lidí, kteří se již nakazili koronavirem, celosvětově překročil hranici 16 milionů. Uvádí to americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie sleduje globálně.
Část pacientů by podle Vojtěcha měla na podzim směřovat na odběry k praktikům, kteří mají posílit síť odběrových míst. „Myslím si, že v době, kdy budeme mít velký počet lidí, kteří budou potřebovat odběr, by praktičtí lékaři měli být schopni vzorky pacientovi odebrat a poté ho odeslat do laboratoře,“ uvedl. Dodal, že bez praktických lékařů by jinak systém tlak na odběry nemusel zvládnout. Zapojení praktických lékařů by pak podle Vojtěcha mělo být náležitě odměněno podle toho, jak tento výkon ohodnotí zdravotní pojišťovny.
Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler však upozornil, že návrh vlády rozdat mezi zdravotníky 11 miliard korun na odměnách za období koronavirové epidemie s penězi pro praktické lékaře nepočítá. Podle Šmuclera je to pro ně demotivující, protože lékaři ošetřovali také pacienty pouze s podezřením na nákazu. Podle návrhu vlády by odměny měli dostat všichni zdravotníci, kteří byli v době pandemie v nemocnicích a pracovali na plný úvazek a ne jen ti, kteří se starali přímo o nakažené novým typem koronaviru.
