360°, Alexandr Vondra, Dita Charanzová, Václav Dolejší, Daniel Kaiser - 14.2. v 21:59
Green Deal stojí za zdražováním v Evropě. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl Europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Ten považuje český boj o jádro jako naprosto klíčový. Jaderné elektrárny zařadila Evropská komise po tlaku některých členských států dočasně mezi čisté zdroje. Bojovalo za to kromě Česka také Polsko nebo Francie.
Inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 % z prosincových 6,6 %. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 %. Vývoj ovlivnily zejména ceny bydlení, pohonných hmot, potravin či energií.
„Je to logický důsledek zelené politiky. Můžeme si být jistí, že to nebude lepší, spíš horší. Byl jsem proti celé dva roky s tím, že to lidem zdraží bydlení, svícení, dopravu a podobně. Oni o tom neradi mluví, ale to zdražení v takové formě nečekali. Asi se nevyhneme regulacím, a to slovo jsme přitom neměli rádi,“ rýpl si Alexandr Vondra ve vysílání CNN Prima NEWS.
O Green Dealu neboli Zelené dohodě se v nedělní Partii velmi podobně vyjádřil už Vondrův stranický kolega Jan Skopeček (ODS). „Divíme se, že roste cena energií, ale přiznejme si, že je to chtěný cíl Green Dealu, co Andrej Babiš odsouhlasil v Bruselu. Také on se podílí na tom, jak se ceny energií a trh posunuly,“ prohlásil.
Někdejší premiér Andrej Babiš (ANO) však tvrzení svých kritiků o Green Dealu odmítá a naopak často zmiňuje, že vyjednal pro Česko několik výhodných podmínek. Babiše se v pořadu 360° nepřímo zastala i europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).
„Green Deal znamená, že se Česko zavázalo ke společným cílům. Nezavázalo se ale, co v jakém termínu splní. Je jasné, že chceme úplně jiné podmínky než třeba Německo nebo Rakousko. Ty si musíme vyjednat, aby seděly pro nás. To je na současné vládě,“ řekla.
Jádro bude „dočasně čisté“
Co je skutečnou podstatou Green Dealu? Hlavním cílem je snížit emise v Evropě do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. V roce 2050 by pak měla být Unie klimaticky neutrální. V rámci snižování objemu skleníkových plynů počítá mimo jiné s renovací budov v zájmu úspornosti, cenově dostupnými potravinami, rozšířením ekologické dopravy, delší životností výrobků, vznikem nových pracovních míst a restrukturalizací sektoru zemědělství, průmyslu, výzkumu, dopravy i energetiky.
Jádro se v této souvislosti původně v dohodě objevilo ve škatulce „škodlivé“, kde se vcelku pochopitelně ocitlo např. uhlí. Za zelené zdroje energie tak Unie považuje slunečné, větrné a vodní elektrárny. Na začátku února ale Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. Kromě české strany tak vyšla vstříc například Francii či Polsku. Že jde o dobrou zprávu, se v Česku shodnou zástupci prakticky napříč celým politickým spektrem.
