Takto bychom viděli Pluto, pokud bychom ho pozorovali z povrchu jeho měsíce Charona Zdroj: Getty Images
Pluto by se mělo stát opět planetou. Navrhuje to skupina vědců, podle kterých je současná definice zastaralá a především se neopírá o vědecké základy, které položil už Galileo Galilei. Výzkumníci proto chtějí podmínky výrazně upravit. Pokud by na jejich návrh Mezinárodní astronomická unie (IAU) přistoupila, rozšířily by se stávající planety i o další tělesa včetně například Měsíce, informoval web Science Alert.
Definice slova „planeta“ je podle pravidel IAU poměrně striktní. Planetou se může od roku 2006 nazývat pouze těleso, které obíhá okolo Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ho gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru a aby vyčistilo okolí své oběžné dráhy od cizích těles. Právě na poslední podmínku doplatilo Pluto a po valném shromáždění IAU v Prze před 15 lety bylo ze seznamu planet vyškrtnuto.
To se ale brzy může opět změnit. Skupina vědců totiž na základě detailní analýzy tvrdí, že kritéria IAU jsou zastaralá a spíše než na vědě jsou založena na „folkloru a astrologii“. Tým pod vedením Phillipa Metzgera z Floridské univerzity volá po tom, aby se třetí podmínka vyškrtla a za planetu se považovalo každé těleso, které bylo nebo stále je geologicky aktivní.
Tím by se do společnosti Merkuru, Venuše, Země, Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu opět vrátilo Pluto a nebylo by zdaleka samo. Definici by v takovém případě splňoval například „náš“ Měsíc, různé trpasličí planety, a dokonce i některé asteroidy. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, podle vědců jsou si všechna tato tělesa natolik podobná, že by klidně mohla být zařazena mezi planety.
„Je to jako definování savců. Ať už jsou na souši, nebo v moři, jsou to prostě savci. Nezáleží na tom, kde žijí, ale na přirozených vlastnostech, které je dělají tím, čím jsou,“ vysvětlil Metzger svůj pohled na problematiku. Jeho tým pět let detailně zkoumal vědeckou literaturu vydanou v posledních 400 letech, která se zabývá planetami. A zjistil zajímavý fakt.
Odkaz na Galileovu teorii
Definice vytvořená v 17. století slavným astronomem Galileem Galileim byla postupem času vytlačována, až téměř zmizela. Italský fyzik definoval planety jako tělesa vzniklá z prvků, které se v průběhu času mění – stejně jako například Země. Případně jsou geologicky aktivní. Tato definice se jako kritérium používala ještě ve 20. století, a když v roce 1930 Clyde Tombaugh objevil Pluto, splňovalo ještě tehdejší kritéria pro planety.
Jenže už v té době byl podle vědců patrný pokles zájmu o planetární vědu, což mělo pro Galileovu definici neblahé důsledky. Postupně ji totiž vytlačil folklor, podle kterého jsou za planety považována pouze největší tělesa obíhající kolem Slunce. A tento výklad postupně přebrala i vědecká literatura. „Může se to zdát jako nepodstatná změna, ale podkopává to základní myšlenku Galilea, kterou nám předal,“ míní Metzger.
Podle něj nyní vesmíru rozumíme více než badatelé za života Galilea, ale kritérium, podle kterého musí mít planeta vyčištěné své orbitální okolí, považuje Metzger za krok zcela špatným směrem. „Když Galileo prosazoval, že planety obíhají kolem Slunce, a jako planetu vnímal i Zemi, zavřeli ho po zbytek života do domácího vězení,“ uvedl s tím, že když vědci později jeho teorii přijali, byl v jistém smyslu ospravedlněn. „Poté, co jsme ve 20. století přijali lidový koncept spořádaného počtu planet, jsme ho opět uvěznili. A my se ho teď snažíme opět osvobodit,“ dodal Metzger.
Revolučně smýšlející vědci doufají, že se jim nově zveřejněnými fakty alespoň podaří rozpoutat odbornou a dlouhou debatu.
