Pražská mordparta pátrala po tajemném střelci z tramvaje číslo 17 dlouhé dva roky. Detektivům chyběl motiv, marně hledali jakékoliv svědky. Jakoby vrah ani neexistoval. Jenže tělo ženy na sedadle jednoho z tramvajových vozů bylo neochvějným důkazem, že v hlavním městě se ukrývá nebezpečný střelec. Díky způsobu dopadení Jana Holmana se případ nakonec vepsal do kriminalistických učebnic. Příběh redakce CNN Prima NEWS přináší v seriálu Zvlášť závažné zločiny, který pojednává o největších kriminálních případech posledních desetiletí.
Je květen roku 2016. Jan Holman, třiašedesátiletý senior z Prahy, sleduje televizní zprávy a zaujme ho přenos z policejní tiskové konference. Šéf pražské mordparty Josef Mareš na ní mluví o záhadné, více než dva roky staré, vraždě. Holman v tu chvíli zpozorní. Jakmile policisté dořeknou větu o tom, že jsou vrahovi už na stopě, seniorovi projede po zádech mrazivý pocit. Moc dobře ví, o jaký jde případ a také si je vědom, kdo je pachatelem. V tramvaji číslo 17 vraždil před dvěma lety on sám.
ČTĚTE DÁLE: Otce udusil pytlem na odpadky, tělo schoval za gauč. Byl přísný, říkal Kocman u soudu
V tu chvíli netuší, že jde jen o policejní lest. Že je už dávno případ veden jako odložený a nevinnou zmínku před novináři berou kriminalisté jako poslední možnost k dopadení vraha, který jim v tu dobu už tak dlouho uniká. V Holmanovi se hne svědomí. Možná ho dostihne strach, který v takové míře do té doby nepociťoval. Druhý den si sbalí do tašky vražednou zbraň a vyrazí k policejní služebně, aby sám sebe udal.
Tělo v tramvaji
Zvlášť závažné zločiny
Seriál CNN Prima NEWS, ve kterém reportér Václav Janata čtenářům představuje největší kriminální kauzy posledních desetiletí v Česku.
Případ zaměstnával členy pražské mordparty od února roku 2013. Jan Holman tehdy vyrazil do Prahy na návštěvu za svým synem a také do nemocnice kvůli svým bolavým plotýnkám. Jenže syn se Holmanovi na poslední chvíli omluvil, napsal mu SMS zprávu, že na otce nemá čas, a Holman zůstal v Praze bez peněz. Jednu noc dokonce přečkal v nočních tramvajích, na návrat domů do Poříčí nad Sázavou zkrátka neměl. Jezdil stále dokola po tramvajových linkách a jeho mysl začal ovládat strach spolu s beznadějí.
Když tramvají číslo 17 dojel až k nádraží v Braníku a z vozu vystoupili všichni cestující kromě jedné starší ženy, Holman se rozhodl, že si peníze obstará vraždou. Později u soudu tvrdil, že ho k tomu dohnala neutišitelná bolest plotýnek, se kterou v té době bojoval. Do Prahy přijel ozbrojen. Schovával u sebe zděděnou střelnou zbraň, kterou si navíc dovybavil podomácku vyrobeným tlumičem. Rychle ji nabil a jedinou ranou ženu sedící na sedadle před ním zastřelil.
V tramvaji s Holmanem cestovala čtyřiašedesátiletá Danuše. Spěchala navštívit svou nemocnou matku. Té vezla tašku naplněnou nákupem a přes rameno měla kabelku. Možná právě proto hladového vraha bez jediné koruny zaujala. Týlem jí prostřelil hrdlo a žena se začala dusit vlastní krví. Seniorovi to bylo jedno. Rychle sebral kabelku i nákup a na následující zastávce Černý kůň utekl z tramvaje pryč. Kromě osobních věcí našel v ukradené tašce jen několik set korun. To mu k návratu domů do Posázaví stačilo.
Následující dny, alespoň podle pozdějších výpovědí, stále přemýšlel nad tím, co udělal. Výčitky svědomí zaháněl alkoholem. Do Prahy už se raději nevracel. Kriminalisté si zatím nad případem lámali hlavu. Veřejnost dokonce mrtvou ženu v tramvaji spojovala s tou dobou stále nedopadeným „taxivrahem“. Nic ale spojení obou případů nenasvědčovalo. Policisté několikrát žádali veřejnost o pomoc, hledali se svědci. Vše ale bylo marné. Spása přišla až v podobě zmiňované policejní tiskové konference. Jan Holman si možná myslel, že už je na jeho případ dávno zapomenuto a informace o tom, že jsou mu policisté na stopě, ho vybičovala k přiznání.
U soudu se Jan Holman vymlouval na náhlé pomatení smyslů. Během jednání se řešil i jeho vztah se synem. Někteří svědci tvrdili, že společně často pili alkohol. V opilém stavu pak mělo docházet k hádkám i napadání. Verdikt nad vrahem z tramvaje číslo 17 nakonec, možná i symbolicky, zazněl ve výši sedmnácti let vězení.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Případ zablokované sanitky na Zlínsku. Řidič EXKLUZIVNĚ promluvil, vše se mělo stát jinak
