Piráty jsem ve vládě nechtěla. Vedení strany je vyčerpané, hlásá Bartošova vyzývatelka

Piráti ve volební kampani zapomněli na své skalní voliče, ztratili tvář a vsadili jen na pragmatismus, který nevyšel. Takovými slovy kritizovala vývoj ve straně kandidátka na šéfku jedenatřicetiletá Jana Michailidu. Vedení partaje je podle ní vyčerpané a musí si buď odpočinout, nebo se soustředit na politické funkce. Sama pro vstup do vlády ani do koalice nehlasovala, ale je připravena pirátské ministry v jejich misi podporovat.

Proč chcete být předsedkyní Pirátů?
Po volbách i po kampani samotné je velká část užšího vedení strany hodně vyčerpaná a potřebuje se soustředit na odpočinek nebo na nově nabyté funkce. Jelikož mám zkušenosti z republikového výboru, který je ale spíše zaměřen na dlouhodobé fungování a na vnitrostranickou legislativu, tak jsem si řekla, že bych mohla být užitečnější právě v užším vedení, které je zaměřené spíše na krátkodobou a střednědobou strategii. Ze situace, v níž jsme, potřebujeme rychle odkormidlovat a myslím, že k tomu mohu být nápomocná.

Máte už nyní nějaké třeba základní věci, které je třeba začít okamžitě řešit?
Hodně by nám mělo pomoct dotáhnutí už rozjetých projektů – reforma naší odborné sekce, dále zlepšení vnitrostranické komunikace a kultury, kde jsme si najali externí firmu. Zároveň bychom měli řešit, abychom měli příjemné a motivující prostředí pro dobrovolníky, na nichž celá naše politická moc od začátku stojí. Vně strany je náš hlavní úkol ve spolupráci s mediálním odborem dotáhnout koncepty naší vnější komunikace, aby byla zároveň autentická a zároveň politicky průchozí.

Co přesně si pod tím máme představit? Ve své řeči uveřejněné na pirátském fóru jste uvedla i návrat k transparentnosti, tak i v tomto smyslu?
I ve straně se objevují hlasy o tom, že bychom měli transparentnost omezit, abychom se tím nestříleli do nohy. A její omezení bylo cítit i během předvolební kampaně. Bylo to ale dáno i tím, že jsme byli v koalici a museli jsme dělat logicky kompromisy. Považuji to za velké téma, které budeme muset vydiskutovat a najít průchozí kompromis pro všechny.

Jste pro pokračování celostátního fóra tak otevřeného, jak je dnes?
Měli bychom pokračovat v tom, že veřejnost může do důležitých stranických rozhodnutí nahlédnout. Jsme v tom průkopníky, měli bychom se toho držet a měli bychom ukázat, že to jde. Neříkám, že má být veřejně každá diskuze Franty a Aničky z Horní Dolní, ale důležitá rozhodnutí stranických orgánů, která mají dopad na veřejnou politiku, by podle mě veřejná být měla.

Občas mi přijde, že někteří Piráti napíší něco dřív, než vůbec domyslí, jaký by to na stranu mohlo mít skutečně dopad.
Je to o kultuře komunikace, která u nás skutečně není vždy úplně ideální. Musíme to řešit systematicky právě na straně kultivace, ne tím, že uvnitř sice budeme mít chlívek, ale zavřeme ho, aby to nikdo neviděl.

Jak jste se osobně stavěla ke koalici se STAN? Byla jste pro?
Ne.

A pro vstup do vlády?
Ne.

Proč?
Asi to rozdělím. U vstupu do koalice jsem vedla oponentní tým, který připravoval oponenturu k analýze. Byla jsem principiálně proti hlavně kvůli tomu, že mi nepřišlo, že je to rovná soutěž. Už sama analýza byla nakloněna spíš ke koaličnímu postupu, to mi nepřišlo fér. Ale rozhodnutí jsem respektovala a na kampani jsem se podílela snad konstruktivně. Následně po výsledku voleb byla strana dost v deziluzi a přišlo mi, že zápřah, který dostaneme tím, že budeme ve vládě a stále v mediálním hledáčku, nám nedá dostatečný prostor pro to se dostatečně oklepat. I proto jsem do vlády nechtěla. Ale členové se opět rozhodli jinak a já to respektuji a budu se maximálně snažit obnovu strany dělat i při tom a věřím, že to zvládneme.

Voličů, kteří nám dali důvěru ve chvíli, kdy nás nikdo jiný nebral vážně, bychom si měli vážit nejvíce, ale my jsme je brali jako samozřejmost

Jak to jde dohromady? Nestane se to, že ministři a poslanci budou zastávat jinou politiku než vedení strany?
Nemyslím si. Náš program a jeho prosazování vychází z práce odborných týmů, které fungují víceméně demokraticky a dobrovolnicky. I naše politika tedy vzniká kolektivně.

Nebude pro Piráty nevýhodou, že předsedkyně nebude v žádné významné funkci a nebude tolik vidět?
Za mě by to nemělo být nevýhodou. Jsem připravena za stranu vystupovat v záležitostech, které se týkají směřování strany, ale nevidím problém v tom, když konkrétní témata budou prezentovat dotčení odborníci a přímo volení zástupci či členové vlády, kteří je mají v gesci.

Udělalo něco končící vedení špatně? Třeba Ivan Bartoš?
Je to těžká otázka. Myslím, že všichni dělali věci, jak v té chvíli nejlíp dovedli. Ale konstelace a sled událostí je dohnaly k tomu, aby šli stále do většího výkonu. Bylo třeba, aby se někdo na chvíli zastavil a podíval se, co se vlastně děje. Přijde mi, že je to hodně semlelo a nezvládli se dívat kolem a nezvládli sledovat příznaky toho, co se řítí. Byli tolik pohlcení událostmi, že ani vlastně nemohli v zápřahu, ve kterém byli, něco změnit.

Ve své řeči hovoříte i tom, že se Piráti vydali až moc na cestu pragmatismu. Proč je to špatná cesta?
Nerada používám slova správná nebo špatná. Za mě by náš záměr prostě měla být nějaká syntéza, kdy si udržíme autenticitu a zároveň to bude politicky průchozí, a to jak v tom strategickém směřování strany, tak i v mediální prezentaci. Nepřicházím s tím, že pragmatismus je úplně špatně a pojďme se na něj vykašlat. Říkám, že to, co jsme dělali teď, úplně nefungovalo, tak se pojďme pobavit o tom, jak to dělat jinak.

Není to trochu naivní pohled člověka, který na politickém vrcholu úplně nebyl?
Možná ano, ale ještě jsme to jako strana nezkusili. Vyrostli jsme na čistém idealismu až aktivismu. Naše první kampaně byly pro velmi úzkou skupinu obyvatel a byly zábavné a humorné. Poté jsme se pokusili o hodně pragmatický způsob a na naše začátky jsme vlastně zapomněli, místo toho, abychom z nich udělali naše výhody.

Máte pocit, že jste ztratili pirátskou tvář a autenticitu?
Nemyslím, že jsme to ztratili, ale myslím, že to neměla kampaň, kterou jsme vedli.

Řada původních a skalních Pirátů se nechala slyšet, že letos stranu ani z různých důvodů nevolila. Myslíte to tak, že jste vlastně ztratili ty, kteří stranu drželi na začátku?
Částečně ano. Přijde mi, že voličů, kteří nám dali důvěru ještě ve chvíli, kdy nás nikdo jiný nebral vážně, bychom si měli vážit nejvíce, ale my jsme je brali jako samozřejmost a věřili jsme, že nám to hodí, ať už se bude dít cokoliv, a to se prostě nestalo. Musíme k nim najít cestu zpátky, ale zároveň dokázat oslovit i další.

Věřím, že o konopí v tomto volebním období ještě uslyšíme.

Jaká by měla být ta hlavní pirátská témata, kterými budete chtít lidi oslovit?
Hodně jde o svobodu jednotlivce. O to, aby se nedělo příkoří lidem, kteří jsou z marginalizovaných skupin. Dále o to, aby stát fungoval efektivně a byl digitalizovaný a o racionální a evidence based přístup v politice obecně. Například, aby témata energetiky byla založena spíše na vědecké evidenci než na geopolitické situaci apod.

Hodně jste se také věnovala tématu návykových látek. Prosazovala byste třeba tolik debatovanou legalizaci konopí?
Jako vedoucí meziresortního týmu Návykové chování se na tvorbě programu i konkrétních návrhů legislativních změn podílím celou dobu. V současné chvíli jsme ve fázi přípravy věcného záměru komplexní regulace konopí, který vychází z rozsáhlé analýzy dopadů vypracované za účasti externích odborníků. Na základě věcného záměru poté bude vznikat paragrafové znění, které budeme chtít předložit. Vzhledem k tomu, že regulaci psychoaktivních látek na základě jejich skutečné společenské nebezpečnosti se nám podařilo dostat i do společného programu koalice Spolu a Pirátů se STAN, věřím, že o konopí v tomto volebním období ještě uslyšíme.

Kdybyste se nestala předsedkyní, budete kandidovat na místopředsednický post?
Určitě.

Koho byste tam z těch až 18 uchazečů ráda viděla?
Obecně bych nejprve ráda řekla, že bych byla ráda, aby prošel podnět na rozšíření postů z pěti na sedm, protože je to malý krůček k lepšímu zvládání stranické exekutivy.