Ruský prezident Vladimir Putin před více než třemi lety vtrhl na Ukrajinu mimo jiné s úmyslem ukrást tamní děti, píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Ukrajině se podařilo zjistit, že Rusko doposud deportovalo 19 456 dětí. Skutečný počet může ale být i několikanásobně vyšší. Rusko tvrdí, že jde o „humanitární gesto“, zatímco bývalý ukrajinský zmocněnec pro práva dětí Mykola Kuleba mluví o „táborech smrti pro ukrajinskou identitu“.
Vladimir Putin zahájil dobývání Ukrajiny především proto, aby ovládl ukrajinský lid. Uvědomil si totiž, že připravit Ukrajinu o její děti by znamenalo připravit ji o její vícegenerační potenciál. Když ruská vojska v noci 24. února 2022 vyrazila přes hranice na Ukrajinu, byly již připraveny základy pro masivní deportaci ukrajinských dětí. Uvádí to ISW.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Evropa trpí únavou z Trumpa, konec války na Ukrajině se nekoná. Co Putin skutečně chce?
Jak píše ve své analýze, ukrajinští aktivisté za lidská práva odhalili kremelské dokumenty s datem 18. února 2022, které zahrnovaly plány na odebrání ukrajinských dětí ze sirotčinců v Luhanské a Doněcké oblasti a jejich převoz do Ruska pod záminkou „humanitární evakuace“.
V následujících třech letech Rusko zahájilo Kremlem řízený, hluboce institucionalizovaný projekt únosů ukrajinských dětí a jejich násilné přeměny v další generaci Rusů. Ukrajině se podařilo ověřit, že Rusko doposud deportovalo 19 456 dětí, ačkoli skutečný počet bude pravděpodobně mnohem vyšší. Yaleova laboratoř pro humanitární výzkum 19. března 2025 odhadla počet deportovaných na 35 000, píše RFE/RL.
Putinova zmocněnkyně pro práva dětí Maria Lvová-Belová, na kterou Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač za její roli při únosu dětí po boku Putina, prohlásila, že Rusko v období od února 2022 do července 2023 „přijalo“ 700 000 ukrajinských dětí. Skutečný počet deportovaných dětí je nyní téměř nemožné ověřit, ale důsledek zůstává stejný – Rusko ukradlo desítky, možná stovky tisíc ukrajinských dětí s úmyslem vymýtit jejich ukrajinskou identitu a přeměnit je na Rusy.
ISW podotýká, že mezinárodní právo výslovně zakazuje násilné předávání dětí z jedné skupiny do jiné za účelem úplného nebo částečného zničení národnostní nebo etnické skupiny a považuje tato porušení za skutkovou podstatu genocidy.
Lákání na odpočinek a zlepšení zdravotního stavu
Že šlo o plán Vladimira Putina údajně potvrzuje i fakt, že se ruský právní systém rychle přizpůsobil deportaci ukrajinských dětí. V květnu 2022 totiž ruský prezident podepsal výnos, který zjednodušil proces udělení ruského občanství ukrajinským „dětem bez rodičů a nesvéprávným osobám“. To fakticky legalizovalo deportaci ukrajinských dětí a následné přidělení ruského občanství.
Ruští úředníci následně inzerovali programy, které odváděly ukrajinské děti z jejich domovů na okupované Ukrajině do Ruska pod různými záminkami, jako jsou tábory pro jejich údajný odpočinek, relaxaci a rehabilitaci. Šéf okupované Záporožské oblasti Jevgenij Balickij 19. března 2025 oznámil, že jeho správa s finanční podporou ruského ministerstva školství plánuje odvézt 70 dětí z okupované Záporožské oblasti do ruskou vládou kontrolovaného dětského tábora na okupovaném Krymu, aby měly děti možnost „odpočinku a zlepšení zdravotního stavu“ po životě v blízkosti fronty.
Rusko se snažilo tvrdit, že tyto zločiny jsou humanitárním gestem. Jak ale podotýká ISW, právně konzistentní humanitární reakcí by bylo převést ukrajinské děti zpět na území kontrolované Ukrajinou a vrátit je do péče jejich ukrajinských spoluobčanů – nikoliv je deportovat do země, která je napadla.
Převýchovná zařízení a „tábory smrti“
ISW také upozorňuje, že únosy ukrajinských dětí mají trvalé psychologické následky. Děti jsou totiž nuceny přizpůsobit se k životu v nepřátelské okupační mocnosti. Yaleova laboratoř pro humanitární výzkum potvrdila, že Rusko využívá k ubytování deportovaných dětí nejméně 43 dětských táborů po celém Rusku, z nichž nejméně 32 je vysloveně „převýchovných“ zařízení.
Rusko tyto tábory prý používá k vymývání mozků ukrajinských dětí, trestá je za jejich ukrajinskou identitu a vnucuje jim proruské názory prostřednictvím pečlivě sestavených a Kremlem schválených osnov a „vojensko-patriotických“ výcvikových kurzů.
Bývalý ukrajinský zmocněnec pro práva dětí Mykola Kuleba označil převýchovné programy za „tábory smrti pro ukrajinskou identitu“.
Proces adopce zbavuje ukrajinské děti jejich ukrajinských jmen a míst narození a nahrazuje je ruskými rodnými listy a dokumenty, jejichž cílem je vymazat ukrajinskou identitu dítěte a jakoukoli papírovou stopu, která by umožnila ukrajinským úřadům nebo rodinným příslušníkům dítě hledat. Pro dospívající ukrajinské chlapce může navíc nucené přijetí ruského občanství znamenat téměř okamžité povolání do ruské armády, kde by museli bojovat proti svým ukrajinským spoluobčanům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jednání o Ukrajině nebyla jednoduchá, uznal ruský vyjednávač. Do dalšího kola chce přizvat OSN
