Na sociálních sítích najdete statisíce fotek a videí vyder coby mazlíčků. Zdroj: Instagram.com
Asií se šíří nový trend – vydra jako domácí mazlíček. Záběry z Indonésie ukazují malé špinavé klece, odkud se toto žádané „zboží“ dostává k zájemcům. Ti se s ní pak mazlí, chodí s ní na procházky a především to všechno dokumentují a přidávají na sociální sítě. Roztomilá vydří mláďata poptávají už i Češi. V čem je problém?
„Vydry se v Asii jako mazlíčci chovají a obchod s nimi zde existuje, dá se to dohledat na internetu. Ale jde ve většině případů o nelegální obchod a o jedince nelegálně ulovené a chované. V současnosti se u řady druhů vyder tento problém řeší na mezinárodní úrovni, protože to je velký problém, který ohrožuje tamní populace volně žijících vyder,“ říká Kateřina Poledníková z webu vydryonline.cz, která upozorňuje na problém lovu velmi malých mláďat a držení zvířat v naprosto nevyhovujících podmínkách.
Vydra malá, která se stala hitem sociálních sítí coby nevšední domácí mazlíček, žije v rodinách a potřebují ji. Navíc jde o vodního živočicha, který má blány mezi prsty a její „venčení“ po asfaltu či chodníku znamená vystavovat zvířata utrpení. „Všechno je to špatně,“ říká vedoucí Stanice Pavlov o.p.s. Zbyšek Karafiát.
Když rozdíly mizí, 26. díl: Delfíni sesazeni z trůnu! Vydry přebírají žezlo
Kdykoliv se začne mluvit o inteligenci u zvířat, první místo obvykle automaticky obsadí delfíni či šimpanzi. Výzkumy ale ukazují, že se na scéně objevil nový koumák. Alespoň co se šikovnosti týče.
„Měli jsme případ, kdy jedna paní měla mládě vydry doma v panelovém bytě rok, potom vydra pokousala celou rodinu, manžel skončil v nemocnici, a tak se rozhodli, že už nevědí, co s tím, a chtějí dát vydru do záchranné stanice. Což je problém, protože většina stanic už je má, nemůžeme dát do výběhu další cizí vydru. A pak jsou tam s tím různé komplikace,“ vysvětluje vedoucí stanice, která se na vydry dříve zaměřovala.
Do záchranné stanice na Vysočině lidé pravidelně volají a chtějí vydru. Podle Karafiáta je to kvůli roztomilosti mláďat. „Matka v určitém věku převádí mláďata z jedné nory do druhé, kvůli jejich bezpečnosti, protože vydří pach jde po čase dost cítit. Mnohdy se stává, že se jedno zakouká, ztratí se, na místě zůstane a protože píská, najdou ho lidé. A protože vydry jsou roztomilé, když jsou malé, nechají se hladit, jsou takové pěkné, baculaté, tak jsou na vážkách, jestli to vůbec dát do záchranné stanice, nebo jestli by ji odchovali sami,“ popisuje Zbyšek Karafiát, který řešil nedávno telefonát až z Plzně právě kvůli tomuto scénáři. Nejen, že vydra začne být po roce teritoriální a útočit na lidi, ale také je její odebrání z přírody a odchov doma nezákonný a dotyčný se tak vystavuje postihu.
„Útulky jsou přecpané domácími zvířaty, ale lidem to nestačí, oni musí mít vydru, mývala nebo krkavce,“ komentuje současný trend Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy v Jinonicích. Tam mají celou řadu zkušeností se zvířaty, která ve stanici skončila kvůli touze lidí po atypickém mazlíčkovi. Zatímco pro člověka celá věc skončí tím, že se zvířete zbaví, zvíře samotné je nuceno dožít v zajetí jen kvůli lidskému rozmaru. Například krkavci, straky nebo sojky, které si lidé odchovají, totiž pak mnohdy po vypuštění do přírody útočí na lidi, protože od nich očekávají potravu.
