Svět může spět do větší války, řekl šéf OSN Zdroj: Getty Images
Další eskalace války a krveprolití na východě Evropy by mohla svět nasměrovat k daleko rozsáhlejšímu konfliktu, než je ten mezi Ukrajinou a Ruskem. Na půdě Valného shromáždění OSN to v pondělí prohlásil generální tajemník Antonio Guterres. Zároveň konstatoval, že ruská invaze způsobuje ukrajinskému lidu nevýslovné utrpení s hlubokými globálními důsledky. Vyhlídky na mír se dle něj stále zmenšují.
„Obávám se, že svět kráčí vstříc rozsáhlejší válce, a ne nevědomě,“ prohlásil Guterres v projevu k Valnému shromáždění OSN. Ten představoval hlavní témata, kterými se organizace plánuje v novém roce zabývat. Vedle rusko-ukrajinského konfliktu jsou jimi také klimatická krize nebo chudoba.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko na výročí války spustí gigantickou ofenzivu, bojí se Kyjev. Roli hraje symbolika
Pekarová: Válka podporuji, snaží se najít řešení. Měl by skončit, oponuje Fiala z SPD
Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dělá co může a má moji podporu. Tak se k výzvám opozice, aby šéf resortu zdravotnictví skončil, vyjádřila jeho stranická šéfka a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Válek je svými politickými protivníky kritizován kvůli nedostatku léků v zemi, podle předsedkyně TOP 09 jde však o celoevropský problém, na který ministr zvládá reagovat. Původně výzvu k rezignaci Válkovi vyřkla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová, v Partii Terezii Tománkové se k ní přidal i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Ve svém projevu dále připomněl symbolické hodiny soudného dne, které před 76 lety vytvořili vědci, včetně Alberta Einsteina, aby upozornili na hrozbu celosvětové jaderné krize. „Hodiny, které měří soudný den, ukazují devadesát sekund před půlnocí,“ řekl Gutteres s cílem ilustrovat, že se lidstvo nebezpečně blíží k vlastní sebedestrukci. Dodal, že situace nebyla takto dramatická ani během Studené války. „Musíme se probudit a dát se do práce,“ apeloval.
Lidská práva a důstojnost
Větší úsilí by dle něj mělo být vyvíjeno mimo jiné k vytvoření „práva na mír“. Výzvou je v tomto směru nejen ruská invaze na Ukrajinu, ale i situace v Afghánistánu, Myanmaru, Haiti či Izraeli. „Na první místo postavíme lidská práva a důstojnost a v centru pozornosti bude prevence,“ sdělil tajemník Organizace spojených národů.
Ve svém naléhání zmínil rovněž hrozbu jaderné války. Takzvané taktické použití atomových zbraní přitom označil za absurdní. „Musíme ukončit hrozbu, kterou představuje 13 tisíc jaderných zbraní uložených v arzenálech po celém světě,“ uvedl Guterres s tím, že další restrikce by měly zahrnovat například zákaz kybernetických útoků proti civilní infrastruktuře nebo limity pro smrtící autonomní zbraňové systémy.
