Neprůjezdné Česko! Martinem Kolovratníkem
V roce 2025 by se měly v Česku začít stavět vysokorychlostní železniční tratě. Je třeba se k tomu postavit drzým až agresivním způsobem, říká v debatě CNN Prima NEWS Martin Kolovratník, poslanec hnutí ANO.
„Klíčové je kromě financí a legislativy mluvit s lidmi, kudy trať povede. Už nyní vidíme odpor ve stylu ‚ono je to pěkné, ale ať to nemám za plotem‘. Projednání s obcemi a samosprávami je zásadní,“ vysvětluje Kolovratník, nastiňující i možné cesty: „Ukazujeme ekonomické přínosy pro dané regiony. A pokud bych prošel do Sněmovny v nadcházejících volbách, tak jako první úkol mám prosazení speciálního zákona o vysokorychlostních tratích, který by zafixoval i financování, aby se s tím počítalo a bylo to povinné. Jde i o to, že železniční doprava je nejekologičtější, čímž bychom také naplňovali zelenou politiku Evropské unie.“
NEPRŮJEZDNÉ ČESKO: Ke zrychlení dopravních staveb často stačí dobrá komunikace, míní předseda lidovců
Adekvátní financování, smysluplné plánování a logický a rozumný přístup státu v komunikaci s vlastníky pozemků nebo místními samosprávami – to jsou podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky klíčové podmínky pro úspěšný rozvoj dopravní infrastruktury v Česku. „Je to také o legislativě a financování, byť u nového stavebního zákona jsem rozpačitý,“ řekl Jurečka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Poslanec stojí za změnami liniového a stavebního zákona. Jejich novely mají napomoci tomu, aby schvalování a přípravy staveb v Česku netrvaly 10–15 let jako v současnosti. Na otázku, jak proces skutečně zrychlit, Kolovratník odpovídá: „Právě díky oněm zákonům. Liniový zákon by měl být schopný zkrátit lhůty o 4–5 let, návazně na to stavební zákon o další 2–3 roky, pak bychom se bavili o pěti až šesti letech od plánu po realizaci.“
Vysvětlení české „pomalosti“ nabízí Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury: „Český systém povolování staveb je extrémně neefektivní. V zemi je přes 700 stavebních úřadů a nemáme zkušenosti s povolováním velkých staveb. K tomu scházejí i personální kapacity. Proto se stavby mnohdy vracejí o krok dva zpátky. Nový stavební zákon je potřeba a potřebujeme také radikální změny.“
Česko se kromě absence vysokorychlostních tratí potýká také s pomalou výstavbou dálniční sítě a rychlostních silnic. Podle hodnocení Světového ekonomického fóra z roku 2018 zaujímá země 68. místo na světě ve stavu silnic, v žebříčku se nachází například za Albánií, Indií nebo Slovenskem.
„Radost to není, ale beru tu jako výzvu. Nástroje, jak se dostat výš se nám podařilo ukázat v končícím volebním období. Přijali jsme nový liniový zákon a dokončujeme ten stavební,“ reaguje Kolovratník a tím, že: „Tyto věci se zkrátka dějí pomalu, že chtějí tzv. svůj čas. Jsem optimistou a věřím, že za dva tři roky bude hodnocení úplně jiné.“
NEPRŮJEZDNÉ ČESKO: Systém plánování dopravních staveb musíme zpružnit, tvrdí hejtman Libereckého kraje
Polsko nás v dálnicích přeskočilo během uplynulých deseti let a dnes je má lepší než my. Dopravní stavby je třeba plánovat dlouhodobě a zajistit také potřebné finance. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl Martin Půta (STAN), hejtman Libereckého kraje. „Lidé platí jedny daně a je jim jedno, zda za špatný stav silnice může stát, nebo kraj,“ zdůraznil.
ANO se na vládách v Česku podílí osm let a v posledním programovém prohlášení vlády stálo, že zprovozní 210 kilometrů dálnic. Otevřených nebo dostavovaných je však pouze 130 kilometrů. „Ano, čekal jsem, že to bude rychlejší,“ připouští Kolovratník a na příkladu ukazuje, kde jsou největší nedostatky: „Kandiduji v Pardubickém kraji, takže to tam znám. Když jsem v roce 2013 přišel do politiky, chystaly se tam dva úseky dálnice D35, tak jsem se ptal na Ředitelství silnic a dálnic proč se nestaví a oni mi odpověděli: Vaši předchůdci nám dali do rukou špatné nástroje, špatné zákony. My neumíme vykupovat pozemky. Na 27 kilometrech bylo 1 400 nespokojených majitelů, s kterými bylo potřeba se vypořádat.“
Inspiraci hledal Kolovratník také v sousední zemích, především v Polsku, kde za 10 let postavili a zprovoznili 2 800 kilometrů nových dálnic. „Ptal jsem se tamního ministra dopravy, jak to dokázali a je to na základě předběžného rozhodnutí, které dává právo státním investorům stavět, aniž by vypořádali všechny nároky na pozemky, nemusejí se tedy zdržovat soudy. To by měla být i naše cesta,“ říká Kolovratník.
A doplňuje ho Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury: „Nyní půjde o českou verzi kombinace německého a polského systému. Je třeba, aby se ji naše instituce naučily používat. Věřím, že vznikem nového stavebního úřadu vznikne větší profesionalizace úředníků.“
Zprovoznění dálnic a rychlostních silnic za posledních 10 let
- Česko 140 kilometrů
- Maďarsko 600 kilometrů
- Polsko 2 800 kilometrů
Vznik a vedení úřadu bude po volbách podle Kolovratníka klíčové. „Personální obsazení nového stavebního úřadu bude rizikem i výzvou. Pokud tam bude tzv. manažer sekáč, který bude akční a bude umět se zákonem pracovat, k tomu si získá respekt, tak máme šanci se jako republika posunou dopředu. Pokud bude po volbách taková sestava lidí, kteří říkají, že chtějí zákon zrušit či odložit, pak nastává riziko, že se toto všechno pokazí,“ míní poslanec a tvrdě konfrontuje pardubického hejtmana Martina Netolického, který již podal žádost o odklad účinnosti stavebního zákona: „Ano, víme o tom, je to avizované jako legislativní návrh Pardubického kraje a jeho hejtmana Netolického. Já jsem k tomu velmi kritický. Je to hloupé rozhodnutí, hloupá rétorika, alibistická i populistická, škodí tím celé republice.“
Kolovratník se neobává, že se startem nového stavebního úřadu nastane přezkoumávat starších rozhodnutí a dojde k jejich rušení. „Určitě ne. Není zájmem žádného úředníka, žádné státní instituce něco zbořit. Zadání je stavět a investovat,“ říká poslanec, podle něhož je nutné dlouhodobě plánovat. Vzorem může být opět Německo, které střednědobý plán uzákonilo a je svázaný i s rozpočtem. „Pokud budu mít šanci po volbách být u toho, tak toto je pro mě osobně jeden z prvních úkolů,“ přidává Kolovratník a za priority v dostavbě dálnic považuje: „Jde hlavně o D35, protože neexistuje náhrada k D1. Po prstenci dálnic kolem Prahy je to propojení D3 v jižních Čechách k rakouským hranicím. Dokončení D6 na Karlovy Vary by regionu ohromně ekonomicky pomohlo.“
Podle Janeby se musíme dívat a plánovat na to, co se bude dělat za 20 let, především s ohledem na současnou délku schvalovacích procedur. Jde o propojování krajských měst, například Plzeň a Českých Budějovic, Českých Budějovic a Brna, či Liberce a Ústí nad Labem.
