Měsíc veganem: Jaké benefity vám rostlinná strava přinese a co udělá s vaším tělem?

Veganství v pravém slova smyslu nesouvisí jen s jídlem, ale i s etickou a filozofickou stránkou, vlivem na životní prostředí i oblastí zdravého životního stylu. Pokud se rozhodnete pro veganství, není to otázka měsíce, ale celoživotní rozhodnutí. V tomto článku se však zaměříme na to, čím může být rostlinná strava pro tělo prospěšná v krátkém časovém úseku.

„Co se týká dlouhodobého hlediska, je nutné si jídelníček poskládat podle toho, co vyhovuje vaší konstituci. Podle ajurvédy je rostlinná strava vhodná pro lidi typu pitta či kapha. Naopak pro typ vata není rostlinná strava úplně ideální. Dokonce i čerstvé ovoce a zelenina by měly tvořit pouze malou část v jejich jídelníčku a obecně je z hlediska ajurvédy lepší zeleninu vařit,“ upozorňuje zakladatelka a instruktorka pražských Domů jógy Věra Vojtěchová.

„Pokud se bavíme o 1 měsíci veganského stravování, pak se není čeho obávat. Jediné co je třeba zohlednit je to, zda netrpíte onemocněním, při kterém by vám nemusela strava, nebo náhlý přechod z jiného způsobu stravování, vyhovovat (například Crohnova choroba),“ doplňuje Ing. Monika Bartolomějová, hlavní nutriční specialistka dietologické sítě Nutriadapt. „Všeobecně lze říci, že pokud zcela vynecháváte živočišné produkty, může dojít k nedostatku vit B12, nebo minerálních látek selenu, zinku či železa. Důležité je také dávat pozor na celkový příjem bílkovin a zastoupení esenciálních aminokyselin. Pokud chcete tedy veganskou stravu dodržovat dlouhodobě, doporučuji navštívit odborníka přes tento směr stravování," dodává Monika Bartolomějová.

Zajímavost: Podle ajurvédy se každý z nás rodí s unikátní konstitucí, která je daná kombinací dosh, jíž se říká prakriti. V ajurvédě jsou celkem tři doshy – vata, pitta a kapha. Doshy můžeme charakterizovat jako dynamické síly s vlastními charakteristikami. Prakriti každého člověka znázorňuje jedinečnou rovnováhu mezi třemi doshami potřebnou k udržení pevného zdraví. Každý z nás v sobě má kombinaci několika ajurvédských typů.

Veganství z pohledu zdraví

Vlivem rostlinné stravy na naše zdraví se zabývalo hned několik desítek studií. Obvykle se v nich porovnávají vegani s běžnou „všežravou“ populací, přičemž v jedné z těchto studií vědci došli k závěru, že vegani mají v průměru nižší hodnotu BMI, menší obvod pasu či nižší krevní tlak.

Podle Vojtěchové je ovšem důvodem lepšího zdraví u veganů to, že většina z nich se stravuje obecně lépe než lidé, kteří jedí maso. „Při přechodu na veganství se člověk začne mnohem více zajímat o to, co jí, a vzhledem k tomu, že je nutné vyřadit celou řadu živočišných produktů, člověk začne jíst například více ovoce a zeleniny. A jak víme, ovoce a zelenina dodávají našemu tělu dostatek vitaminů a minerálů, jsou plné vlákniny, antioxidantů a dalších složek,“ říká Vojtěchová.

I přes to všechno je ale veganská strava z nutričního pohledu neplnohodnotná a opatrnost je zapotřebí zejména v případě dětí. „Co se týče stravování dětí veganským způsobem, tak z mého pohledu není experimentování na místě. Dospělý člověk nese za své zdraví svou zodpovědnost, za zdraví dětí, respektive za to, co jim podáváme, my, osoby jim nejbližší. Děti, pokud nejsou „zkažené“ průmyslově zpracovanou stravou a nevhodnými návyky z rodiny, navíc mají skvělou vlastnost a tou je to, že dokážou zhodnotit, co jejich tělo potřebuje a ví, kolik jídla potřebují. Znají své preference a potřeby," vysvětluje nutriční specialistka Monika Bartolomějová. V případě dětí je nesmírně důležité zajistit jim všechny potřebné živiny pro správný vývoj. Když se složení stravy podcení, může to mít pro dítě fatální následky.

Rostlinnou stravou proti chronickým zánětům

Strava je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících rozvoj řady chronických onemocnění. Většinu chronických zdravotních potíží přitom doprovázejí zánětlivé procesy v organismu. V tomto případě je pak vhodné – po konzultaci s lékařem – přejít na protizánětlivou stravu. V praxi to znamená omezit jednoduché cukry, trans mastné kyseliny, tepelně upravované potraviny a polotovary. Základem jídelníčku by naopak měly být čerstvé kvalitní potraviny s dostatečným podílem zeleniny a ovoce a převahou rostlinných zdrojů potravin.

„Je zajímavé, že kdybychom pěstovali rostliny a zalévali je různými jedy, alkoholem a tukem, rostliny by zašly a pravděpodobně bychom se tomu vůbec nedivili. Bylo by to přece logické. Proč nám tedy to samé nepřipadá logické ve vlastním stravování?“ ptá se instruktorka jógy a specialistka na stravování podle ajurvédy.

Dodává, že jako ochranu a prevenci organismu před mnoha onemocněními je vhodné konzumovat oříšky a semínka, které jsou zdrojem rostlinných sterolů, mononenasycených i polynenasycených mastných kyselin. „Luštěniny a celozrnné potraviny pro změnu obsahují široké spektrum vitaminů, minerálních látek a vlákniny,“ tvrdí Vojtěchová.

Rostlinnou stravou proti obezitě

Dalším benefitem veganství, který můžete pozorovat již během jednoho až tří měsíců na rostlinné stravě, je schopnost zhubnout. Vegani mají oproti většinové běžně se stravující populaci obecně nižší tělesnou hmotnost. Důvodem je to, že rostlinné potraviny mají převážně nízkou energetickou hodnotu, a jejich konzumace tak může být považována za vhodný prostředek pro kontrolu optimální tělesné hmotnosti.

„Nadváha, nebo dokonce obezita se u veganů vyskytuje zřídka, přičemž důvodem je mimo jiné i to, co už bylo jednou zmíněno. Vegani více dbají o své zdraví, sportují,“ říká Vojtěchová. I přesto však můžeme o rostlinné stravě říct, že je velmi vhodná jako prevence obezity a přispívá k celkovému dobrému zdravotnímu stavu. Samozřejmě za předpokladu, že se stravujete vyváženě.

Rostlinnou stravou proti cukrovce i vysokému cholesterolu

Diabetes II. typu patří mezi chronická onemocnění, na která má rostlinné stravování pozitivní vliv, a to z důvodu nízkého obsahu tuku a vysokého obsahu vlákniny. To ovlivňuje celkový energetický příjem a tím i tělesnou hmotnost, což napomáhá k udržení správné hladiny glykemie. Potvrdilo to několik vědeckých studií.

Rostlinná strava je i dobrou prevencí v případě kardiovaskulárních onemocnění. Vyšší konzumace ovoce a zeleniny je spojována s nižšími hladinami cholesterolu, což pozitivně ovlivňuje kardiovaskulární zdraví.

Výkonnější díky rostlinné stravě

V neposlední řadě mají kvalitní rostlinné zdroje potravin pozitivní vliv na fyzický i mentální výkon. Potraviny jako brambory, celozrnná rýže, bulgur, ovesné vločky, quinoa a mnohé další obsahují komplexní sacharidy, které se dobře spalují a dodávají dlouhodobou energii. Živiny pro lepší sportovní výkony jsou i v ovoci a zelenině.

Co se týká bílkovin, skvělým zdrojem je tempeh, seitan nebo třeba luštěniny. Bílkoviny jsou ale i v zelenině, jako je špenát, brokolice či chřest. „Všechny tyto potraviny jsou pro tělo prospěšné, ať už je budete jíst samostatně, nebo v kombinaci s živočišnými produkty. Je důležité nepodceňovat vyvážený jídelníček, dostatek nezbytných živin a zaměřit se i na to, co zrovna vašemu tělu prospívá. Pokud se chcete cítit lehčeji, zkuste jíst méně porcí během dne. Nemáte-li hlad, nevkládejte mezi hlavní jídla svačinky ani se nesnažte oklamat tělo pitím kávy. Pokuste se přijít na to, co vašemu tělu skutečně prospívá, a toho se držte,“ radí na závěr Věra Vojtěchová.

S mírnou nadsázkou se dá říct, že opravdu jsme to, co jíme. Energie, kterou společně s jídlem přijímáme z potravin, nás podle ajurvédy zásadně ovlivňuje. Měli bychom se nad tím zamyslet pokaždé, když se rozhodujeme, co budeme dnes jíst.

Co čekat po měsíci na rostlinné stravě?

Tělo potřebuje k tomu, aby se adaptovalo na nové podmínky a ukázalo, jak se cítí, minimálně měsíc. Platí to nejen pro stravování, ale i pro různé rehabilitace či odvykací kúry. Co přesně tedy můžete očekávat po 30 dnech výhradně na rostlinné stravě?

•        Naučíte se jíst zdravěji a kvalitněji.

•        Rozšíříte svůj jídelníček o nové potraviny.

•        Budete mít kontrolu nad tím, co opravdu jíte.

•        Při správně nastaveném jídelníčku můžete zhubnout.

•        Budete se cítit lehčeji a získáte více energie.

•        Můžete zvýšit svůj fyzický výkon (např. běh).

•        Šetříte naši planetu.

•        Budete se cítit psychicky lépe.