Vzácné české mince, které možná máte v peněžence. Jak je poznat a kolik za ně dostanete?

V běžném supermarketu byste za desetikorunu dostali pár rohlíků, sběratelé by za ni ale možná nabídli statisíce. V České republice je v oběhu hned několik mincí, které ovšem mají díky drobným rozdílům či nedostatkům několikanásobně vyšší hodnotu než svou nominální. O které se jedná, proč jsou tak ceněné a jak se zachovat, pokud na vzácnou minci zrovna narazíte?

Důvodů, proč některé běžné platební mince výrazně nabírají na hodnotě, může být hned několik. Pokud si odmyslíme speciální sběratelské sady v rámci historických výročí či jiných významných událostí, platí, že čím méně mincí se dostalo do běžného oběhu, tím vzácnější pak jsou. Sběratelé zpravidla zbystří, pokud se dané platidlo razilo či tisklo v mnohem menším nákladu, což znamená méně než 30 tisíc kusů za daný ročník.

Jak se zorientovat v počtech? Česká národní banka má na svých webových stránkách šikovnou tabulku, která ukazuje počet vyražených minci v jednotlivých letech. Sběratelé je sice neodkupují za závratné částky, stále ale lze zpeněžit minci za několikanásobek její nominální hodnoty. Pro řadu lidí je numismatika i investicí do budoucna, jelikož v čase roste nejen cena mince díky sběratelské hodnotě, také díky zvyšující se hodnotě použitého vzácného kovu.

Zároveň ale neplatí, že jsou starší platidla automaticky vzácnější – jejich cenu v praxi určuje zájem sběratelů. Ti se mohou naopak shánět po novějších ročnících právě proto, že byly vyraženy ve velmi nízkých nákladech. Například za padesátikorunu z roku 2001 a 2002 zaplatí zájemci kolem 350 korun, za ročník 2013 ovšem můžete dostat zhruba 1 600 korun. Cena se odvíjí od stavu dané mince.

Cenné jsou rovněž platidla v „proof“ kvalitě. Ta lze na první pohled poznat podle výrazně lesklejšího povrchu oproti běžným mincím. Ačkoliv většinou končí ve sběratelských sadách, několikrát se už dostaly do oběhu.

Velmi oblíbenou položkou ve sbírkách numismatiků jsou peníze stažené z oběhu a mince s vadami, které vznikly během ražby. Může se jednat například o posunutý potisk, slabě vyražené číslice, chybějící písmenka nebo zapomenutý letopočet. Díky těmto tzv. chyboražbám nabírají mince na jedinečnosti a atraktivitě mezi sběrateli.

Mezi nejvzácnější platidla ovšem patří ta, která vznikla v rámci zkušební ražby. Do oběhu se totiž zpravidla nedostávají a nedlouho po tisku se většina z nich zničí. O to vyhledávanější pak jsou mezi nejvášnivějšími sběrateli.

Za desetikorunu zaplatí sběratelé statisíce

Jednou z nejvzácnějších oběhových mincí v České republice je právě desetikoruna ze zkušební série z roku 1993. Na první pohled by se málokdo pozastavil nad její podobou, při bližším porovnání s běžnou desetikorunou jsou už rozdíly ale viditelnější.

„Tato vzácnější varianta mince vznikla jako předsérie během rychlé přípravy a výroby nových českých mincí v německé mincovně v Hamburku. Od běžné ražby ročníku 1993 se liší menšími písmeny Kč na rubu. Autor pak na vlastní přání přepracoval rubovou stranu a zvětšil písmena Kč,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová.

Někteří odborníci odhadují, že se do oběhu dostalo pouze necelých tisíc těchto desetikorun, kterým se přezdívá „malé kč“. Šance, že ji najdete ve své peněžence, je nicméně velmi nízká – celkem bylo v roce 1993 vyrobeno okolo 70 milionů desetikorunových mincí. V dubnu 2022 se tato mimořádně vzácná varianta mince s malým kč vydražila za rekordních 615 tisíc korun.

Sběratelé vyhledávají rovněž desetikoruny z let 1994 a 1995, na kterých jsou různé chyboražby v důsledku opotřebení razidla. Poznají se podle toho, že mají na minci slabě vyražený ročník. Další hodnotná verze desetikoruny pochází z roku 2000 s ražbou brněnského Petrova. Šťastný nálezce na ní ovšem zřejmě nezbohatne – sběratelé za ni zaplatí zhruba 350 korun. Nadále ale platí, že její hodnota bude časem růst.

Pozadu ovšem nejsou ani dvacetikoruny. Mezi vzácnějšími kousky patří například speciální varianta ke 100. výročí vzniku republiky. Česká národní banka emitovala celkem tři varianty po 200 tisících kusech s portréty Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika. Mince si mohli lidé vyměnit na pracovištích banky za běžnou dvacetikorunu.

Na začátku roku 2019 emitovala další sérii „dvacek“, tentokrát s portréty meziválečných finančníků Karla Engliše, Viléma Pospíšila a Aloise Rašína. Cena za jednotlivou minci činí zpravidla 100 korun.

Komu se ozvat, pokud najdete vzácnou minci?

Pokud máte podezření, že jste se stali šťastným nálezcem vzácné mince, je na místě se o její hodnotě poradit s numismatiky. Ti mohou přesněji určit, zda se jedná o hodnotnou variantu platidla, a případně také vypočítat její tržní cenu mezi sběrateli.

Každé škrábnutí či jiné člověkem způsobené opotřebení ubírá minci na hodnotě, proto se nedoporučuje platidla čistit bez odborného dohledu. Na internetu funguje hned několik poraden, které dokážou pomoci s naceněním vzácných mincí, pokud jim pošlete kvalitní fotky daného platidla.

Jedná se například o společnost Aurea Numismatika, obchod FJI Coins či numismatické internetové fórum Stříbrňák.cz.

Tagy:

Hlavní zprávy

Lidé se bouří proti snižování teploty na pracovištích. Internet zahltila lavina vtipů
Energetika

Lidé se bouří proti snižování teploty na pracovištích. Internet zahltila lavina vtipů

Práce v kanceláři při osmnácti stupních a mnohahodinová pracovní doba za pokladnou při šestnácti stupních. Takové podmínky by mohly zaměstnance potkat podle nového vládního nařízení. To v rámci úspor snižuje minimální teplotní limity o několik stupňů. Podle odborníků má takové snížení teplot přinést podstatné úspory. Personál supermarketů jejich nadšení nesdílí.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
00:39

Nexta: Jak vypadají lety do Ruska? Letadla startují i s minimem pasažárů

00:14

Litva téměř 25 tisícům ukrajinských vojáků poskytne zimní uniformy

23:43

Expert přiblížil ruská referenda na Ukrajině

23:19

USA předloží rezoluci odsuzující takzvaná referenda okupovaných územích Ukrajiny

Nord Stream byl poškozen úmyslně, prohlásila švédská premiérka. O útok na zemi nejde

Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři pravděpodobně úmyslným činem. Prohlásila to v úterý švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Podle agentury Reuters také ujistila, že nejde o útok na Švédsko. O akt sabotáže šlo pravděpodobně i podle švédské ministryně zahraničí Ann Lindové.

„Ksichtovné“ nechceme, zuří Středula. Se Stanjurou se ostře pohádal kvůli zvyšování platů

Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula takové řešení označil za „ksichtovné“.

Živě
ON-LINE: Nečekaný projev Zelenského k Radě bezpečnosti: Lidé „volí“ se zbraní u hlavy

Ruská invaze na Ukrajinu začala před více než sedmi měsíci. Volodymyr Zelenskyj vyzval ruské vojáky, aby utekli z fronty nebo se vzdali, a opřel se do akcí Ruska v Doněcké oblasti. Z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. Evropské země se v současnosti neshodnou, zda přijímat ruské migranty. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

Schickův spoluhráč si zavařil, tepal do režimu v Íránu: Nevydržím mlčet. Styďte se, zbabělci

Aktualizováno

Špatně zahalené vlasy Íránky Mahsy Amíníové mají rozsáhlé důsledky. V ultrakonzervativní islámské republice se rozjely vytrvalé protesty, které tamní policie potlačuje i ostrou střelbou do davů. Zarážející události ze země v Přední Asii se teď přenášejí i do fotbalového světa. Na problém si svojí nebojácností zadělal spoluhráč Patrika Schicka a Adama Hložka z Bayeru Leverkusen Sardar Azmoun.

Domácí zpravodajství

Brutální napadení kvůli banálnímu dotazu. Kateřinu zbil na zastávce v Plzni neznámý muž

Kateřina z Plzně prožila velmi nepříjemnou zkušenost. Na zastávce Sady pětatřicátníků ji napadl muž poté, co ho upozornila na to, aby neházel odpadky na zem, ale do koše, který se na místě nacházel. Místo toho, aby uposlechl, začal rozdávat rány do hlavy. Ženu poté odvezli záchranáři do nemocnice na vyšetření. Utrpěla několik pohmožděnin, nevidí na pravé oko a má lehký otřes mozku.

NATO obsadí ČR s cílem vyhladit Čechy. Exnovinářce Peterkové hrozí za její výroky osm let

Státní zástupce obžaloval pětačtyřicetiletou Janu Peterkovou z toho, že lhala o úmrtích seniorů po očkování proti covidu či za výroky o tom, že Česko obsadí vojska NATO s cílem vyhladit Čechy. Ženě hrozí za šíření poplašné zprávy během nouzového stavu až osm let vězení. České televizi (ČT) to sdělila Blanka Valsamisová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Za lži o úmrtích v domě seniorů uložil Peterkové již v lednu soud pokutu 250 tisíc korun.