Léčba vzácných onemocnění bývá mnohdy náročná proto, že se na onemocnění přijde pozdě a navíc vyžaduje kombinaci více onkologických postupů. Co si vlastně pod pojmem vzácná nádorová onemocnění představit, když se příznaky mnohdy shodují s běžnými nádorovými onemocněními? CNN Prima NEWS oslovila klinickou onkoložku Janu Halámkovou z Masarykova onkologického centra v Brně.
Co si pod pojmem vzácná nádorová onemocnění máme představit? Znamená to, že se vyskytují jen velmi ojediněle?
Vzácná nádorová onemocnění neboli vzácné solidní malignity jsou zhoubné nádory, které se vyskytují u méně než šesti osob na 100 tisíc obyvatel ročně. Mezi ně řadíme i neobvyklé histologické nálezy v běžných lokalizacích nebo vzácné klinické obrazy obvyklých nádorů. Jedná se o onemocnění, která vyžadují týmovou spolupráci odborníků více lékařských specializací. Obecně platí, že čím větší je zkušenost lékaře a pracoviště v dané diagnóze, tím lepší jsou výsledky léčby pro pacienta.
Můžete uvést nějaké příklady vzácných nádorů?
Mezi vzácné nádory v Evropě řadíme například nazofaryngeální karcinom, zhoubné nádory slinných žláz, zhoubné nádory kostí a měkkých tkání, zhoubné nádory mozku, míchy nebo melanom oka. Nicméně typy vzácných nádorových onemocnění se mohou měnit i regionálně. Například to, co je vzácné u nás, nemusí být vzácným nádorem dejme tomu v Asii či jinde na světě.
MUDr. Jana Halámková, Ph.D., působí jako klinický onkolog a vedoucí lékařka Centra prevence. Je autorkou či spoluautorkou řady českých i zahraničních publikací a také součástí autorského týmu evropských doporučení pro léčbu vzácných nádorů ESMO-EURACAN i národních doporučení pro léčbu onkologických onemocnění Modrá kniha ČOS. Absolvovala několik zahraničních stáží například v Institute Jules Bordet v Bruselu v Belgii, v Hospital Center University v Dijonu či v Hôpital Saint-Louis v Paříži ve Francii.
Čím to je, že některé typy rakoviny jsou skutečně takto vzácné a jiné se objevují poměrně často. Lze to nějak vysvětlit laicky?
Na tuto otázku není jednoduchá odpověď, která by byla stejná pro všechna tato onemocnění. Platí ale totéž, co u většiny zhoubných nádorů. Někdy je to dáno geneticky, jindy vlivem dalších faktorů, vnitřních i zevních.
Je pravda, že když člověk onemocní vzácným druhem rakoviny, že je tento karcinom i hůře odhalitelný?
Nemyslím, že by byl hůře odhalitelný. Spíše se na něj tolik nemyslí a diagnostika probíhá pozdě. Nicméně vás trochu opravím, karcinom jako histologická jednotka je pouze jedním z druhů celé řady dalších histologických typů, a proto mluvíme o zhoubných nádorech obecně, nikoliv jen o karcinomech.
Jak je to s léčbou u takto vzácných druhů nádorů?
Léčba zhoubných nádorů bývá často velmi složitá. Je třeba kombinovat více onkologických postupů, jako jsou chirurgie, radioterapie či systémové léčba. Bohužel kvůli tomu, že se jedná o vzácné nádory, jsou soubory nemocných v klinických studiích u některých typů malé, a tak chybí dostatečné množství důkazů o efektivitě konkrétního terapeutického postupu. V současnosti však máme k dispozici cílenou léčbu, a tak jsme schopni u řady těchto onemocnění vyšetřit genomický profil tohoto nádoru.
Co přesně znamená genomický profil?
Jedná se o jakousi jeho identifikaci. Léčbu lze přímo zacílit na konkrétní struktury právě prostřednictvím této metody. Každý z nás je jedinečný a každý zhoubný nádor je jiný. V genomickém profilu tyto odlišnosti odhalíme a můžeme tak využít tzv. léčbu šitou na míru konkrétnímu pacientovi.
Součástí pravidelné prohlídky u praktického lékaře je i onkologická prevence. Co přesně to znamená?
Jedná se o klinické vyšetření pacienta, odebrání anamnézy, laboratorní vyšetření a doporučení screeningových vyšetření. Odebráním anamnézy lékař zjistí, zda máte v rodině, či přímo vy, nějaký rizikový faktor pro rozvoj nádorového onemocnění. Následně vás lékař vyšetří a zhodnotí, zda na těle nemáte nějaký abnormální nález, který je třeba došetřit, například bulku, podezřelá znaménka, zvětšené lymfatické uzliny atd. Základní laboratorní vyšetření zahrnuje odběry krve a moči. Existuje několik screeningových vyšetření, která jsou od určitého věku hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Seznam a možnosti screeningových programů najdete například na webu mou.cz v sekci Vše o prevenci.
Dlouho nebolí, ale rychle metastazuje. Rakovina slinivky patří mezi ty nejhorší
Říká se jí tichý zabiják. Nemocní o ní dlouho nemají ani ponětí, první příznaky lze snadno zaměnit s jinými neduhy, a když se na ni přijde, často už bývá pozdě. Rakovině slinivky v posledních týdnech podlehli hned dva umělci – hudebník David Stypka a herečka Hana Maciuchová. Proč tato nemoc často postihuje také kumštýře a jaké jsou šance na plné uzdravení?
Jak lidé, kteří mají vzácný typ nádoru, na tuto zprávu reagují? Jak zvládají po psychické stránce to, že mají něco neobvyklého?
Domnívám se, že je jedno, jestli máte vzácný typ zhoubného nádoru či časté nádorové onemocnění. Obojí je vždy velký zásah nejen do psychické, ale i do fyzické a sociální stránky jednotlivce. Proto bychom měli onkologicky nemocné vnímat komplexně. Tak, aby se jim dostalo nejen fyzické péče v podobě léčby, ale i psychické a sociální podpory.
Můžete ještě uvést, který typ vzácného nádoru může být obzvlášť agresivní?
Velmi agresivní je například jeden z typů zhoubných nádorů mozku, glioblastom.
Kteří lidé by se obecně měli mít na pozoru, tedy měli by být více pod lékařským dohledem z důvodu vyššího rizika rakoviny?
Samozřejmě ti, u kterých se zhoubný nádor vyskytuje ve vyšší míře, v rodině a ti, kteří nežijí zrovna zdravým životním stylem.
Co tedy hraje tu největší roli v tom, zda člověk onemocní rakovinou, či ne? Je to genetika, životní styl, stres? Nebo zkrátka tohle nelze přesně určit?
Na to se nás ptají pacienti neustále, ale my na to bohužel nemáme jednoznačnou odpověď. Zhoubné nádory jsou onemocnění multifaktoriální. V jejich vývoji hraje roli mnoho faktorů a nelze říci, že to je vždy jen jeden konkrétní. Základem v boji nejen proti vzácným nádorovým onemocněním, ale i proti všem zhoubným nádorům obecně, je prevence. A to jak v podobě prevence primární, tedy zdravým životním stylem, tak i v podobě prevence sekundární, tedy pravidelným vyšetřením u praktického lékaře, gynekologa či stomatologa a také návštěvou screeningových vyšetření, jako je screening zhoubných nádorů prsu, tlustého střeva a konečníku či děložního čípku, a nyní nově i plic.