V největších jezerech po celém světě drasticky ubývá vody. Vyplývá to z nejnovější studie, která mimo jiné porovnávala historické satelitní snímky. Podle výzkumníků zmizí každý rok 22 miliard tun vody. Kromě klimatické změny se na tom podílí i lidské drancování přírodních zdrojů.
Jezera pokrývají zhruba tři procenta zemské povrchu a zadržují zhruba 90 procent povrchové sladké vody v kapalném skupenství. Jsou zásadní nejen pro svou funkci zdroje pitné vody, zavlažování, energie, ale i jako místo výskytu pro řadu živočichů a rostlin.
Poslední studie publikovaná v časopisu Science ukazuje, že podstatná část největších jezer na světě se každý rok zmenšuje. Výrazný úbytek vody je patrný například v největší americké nádrži Mead na řece Colorado, stejně tak vysychá i Kaspické moře vklíněné mezi Evropu a Asii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Komplikace pro české turisty? Chorvatsko čeká v létě hodně bouřek a deště, varuje meteorolog
Vědci zaznamenali drastický úbytek vody v jezerech, když porovnávali i několik dekád staré satelitní snímky. Zaměřili se na téměř dva tisíce největších jezer a nádrží po celém světě, uvedla americká CNN.
Změna je patrná i u nádrže Lake Powell, která je rovněž na řece Colorado:
Vysychání americké nádrže Lake Powell mezi lety 2017 a 2022 Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Odborníci prohlédli více než 250 tisíc satelitních snímků, některé byly datovány rokem 1992. Stejně tak se zaměřili i na klimatické modely, jejichž pomocí rekonstruovali, jak asi mohla jezera vypadat v minulosti.
Ze studie vyplynulo, že v 53 procentech zkoumaných jezer a rezervoárů významně ubývá vody, podle autorů výzkumu z nich v součtu mizí každý rok zhruba 22 miliard tun životadárné kapaliny. Úbytky vody se týkají tropických, ale i arktických oblastí. V některých menších jezerech vody naopak přibylo.
Suchu neuniklo ani Velké Solné jezero v americkém Utahu.
Voda se ztrácí podle vědců primárně kvůli vypařování, které je způsobené klimatickou změnou. Vinu nese také člověk, který vodní zdroje nadměrně využívá, a to hlavně v oblasti Aralského jezera v Uzbekistánu a Saltonského moře v Kalifornii.
„O některých zásazích člověka a následných klimatických změnách, které ovlivňují úbytky vody v jezerech, jsme doposud vůbec nevěděli,“ říká Fangfang Jao, vedoucí autor studie.
Kombinace nejrůznějších faktorů podle odborníků způsobuje, že v kontextu jezer nejde jen o „pouhý“ úbytek vody. V souvislosti s tím se kvalita vody zhoršuje, přibývá v nich toxických řas a naopak ubývá vodních živočichů. Vinu také nese sedimentace, ta je podle vědců spojená mimo jiné s lesními požáry, které úbytek vody v jezerech akcelerují.
„Výsledkem sedimentace je, že nádrže budou schopné zadržovat menší objem vody,“ vysvětlil Jao.
