Z každé operace musíte mít respekt, rutina neznamená fušerství, říká Pirk

Pirk ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že veledůležitou roli sehrává kromě chirurga i jeho tým, zvláště pokud dokáže fungovat rutinně. „Rutina ale neznamená fušerství. Znamená, že to ten tým umí perfektně, není to jenom o operatérovi,“ dodal Pirk.

Pirk: Chci operovat, dokud budu moct. Na kliniku dohlédnu i z nebe nebo pekla

Rozhovor

V IKEM jsem si splnil sen, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS nejznámější český kardiochirurg Jan Pirk. Ten ve čtvrtek oznámil, že v červnu skončí ve funkci přednosty Kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). I když chtěl ve funkci ještě nějaký čas zůstat, bude v institutu dál operovat a je hrdý na to, jaké lékaře vychoval. Kliniku prý předává do dobrých rukou.

Rutina podle něj navíc i po letech zůstává stejná, i když pokud operatér na sále zažije kritické chvíle, bývá po letech opatrnější. „Z každé operace musíte mít respekt. Nesmíte si třeba domluvit schůzku s tím, že děláte jen jednoduchou operaci. Každá se může zvrtnout. Proto výcvik v kardiochirurgii trvá tak dlouho,“ vysvětlil nejznámější český kardiochirurg. „Učíte se od učitelů a když si myslíte, že to umíte, dostanete za vyučenou, aby vás to vrátilo na zem. Musíte mít pokoru a vědět, že jde o lidský život,“ dodal.

Podle svých slov absolvoval za život 300 či 301 transplantací srdce, poslední před třemi týdny. I přesto si stále pamatuje na svoji první operaci, při které vyjmul srdce z těla pacienta. „Velice dobře si pamatuji ani ne tak na výkon, ale spíš na to, že jsem vytáhl nemocné srdce a najednou byl hrudník prázdný. Uvědomil jsem si, že to srdce musím našít, aby ten člověk opět mohl žít,“ vyprávěl Pirk ve vysílání CNN Prima NEWS.

Mám obavy z doby, kdy už nebudu moci operovat, říká Pirk

Plán pro nadcházející dny a týdny má jasný. „Předám to svému nástupci a budu se dál v IKEM věnovat tomu, co mě nejvíc baví – pomáhat nemocným operací srdce,“ začal Pirk.

Připouští přitom, že svůj věk už do jisté míry pociťuje. „Když jsem ve čtyřiceti dělal dvě operace denně, nic to nebylo. Dnes už jsem večer unavený,“ řekl. Sám má podle svých slov největší obavy z toho, až u něj nastane doba, kdy nebude moci operovat. „Požádal jsem svého žáka a nástupce (Josef Kautzner – pozn. red.), aby mi řekl, kdy už mám chirurgie nechat,“ dodal Pirk.

On sám říká, že již byl v opačné situaci, kdy jako mladší operatér říkal staršímu, aby již svého řemesla zanechal. Někteří z mých učitelů byli výborní, ale když překročili určitý věk, tak jsem se s nimi domluvil: ‚Jsi slavnej, ať na tebe lidi dobře vzpomínají.’ Je důležité, aby žák našel odvahu a pomohl svému šéfovi. Aby na něj jeho následovníci nevzpomínali, že operoval a už to nebylo ono,“ zmínil dosud dlouholetý přednosta kardiocentra IKEM.

Jiný lékař podle jeho slov může fungovat i v pokročilém věku, neboť může v ordinaci předepisovat prášky a stále využívat svých znalostí. „Pokud chirurgovi přestanou sloužit oči a ruce, tak toho musí nechat,“ popsal úskalí operatérů Pirk.