Z každé stovky se znehodnotí deset korun. Vysoká inflace bude požírat úspory i letos

Lidé se i letos musejí smířit s vysokou inflací. A to dokonce s tak vysokou, že v průměru bude po celý rok dosahovat deseti procent. Napovídají tomu predikce jednotlivých institucí a ministerstva financí. Česká národní banka přitom nevydává signály, že by byla ochotná zvyšovat základní úrokové sazby a tím s vysokými cenami bojovat. Hlavní ekonom Deloitte David Marek pro CNN Prima NEWS řekl, že centrální banka prošvihla vhodnou dobu pro zpřísnění měnové politiky.

Stále častěji se objevují nepříjemné prognózy, podle kterých bude letošní inflace znovu dvouciferná. V loňském listopadu například predikovalo ministerstvo financí průměrnou letošní inflaci na 9,5 procenta. Lednové zpřesnění ale počítá už s průměrem 10,4. Podobně to vidí i Komerční banka (12,9 procenta) nebo ING Group (10,2 procenta).

V případě těchto pesimistických scénářů by to pro řadu lidí znamenalo další pokles životní úrovně. V případě ušetřených 100 tisíc korun by letošní průměrná inflace znehodnotila 10 tisíc korun. V loňském roce přitom Češi mohli čelit průměrné inflaci 15,1 procenta.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ceny supermarketů jsou nemorální. Svícení na regály nemůže být tak drahé, zlobí se Nekula

Někteří ekonomové a také Mezinárodní měnový fond proto vyzývají Českou národní banku, aby zvedla základní úrokové sazby. Ty jsou pro centrální banku hlavním nástrojem pro boj s vysokou inflací. Déle než půl roku se ale nacházejí na úrovni sedm procent. Naposledy se zvyšovaly v době, kdy byl guvernérem Jiří Rusnok.

Současný guvernér Aleš Michl a jeho bankovní rada nejspíše nezvedne sazby ani na čtvrtečním zasedání. „Pravděpodobnost, že ČNB změní svůj postoj a zvýší úrokové sazby, je mizivá. Ostatně dříve členové banky jasně deklarovali, jak jsou karty rozdané,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle něj centrální banka v druhé polovině minulého roku promeškala příležitost k dalšímu zvyšování sazeb. „Stále ale platí lepší pozdě nežli později. Existují relevantní důvody, aby měnová politika byla přísnější. Tím hlavním je riziko odkotvení inflačních očekávání a jejího setrvávání na vysoké úrovni,“ řekl Marek s tím, že nákladová inflace sice může klesnout, stále ale může přetrvávat inflační očekávání ve firmách.

ČNB může rozhýbat kurz silné koruny

Ani hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka se nedomnívá, že by centrální banka úrokové sazby zvyšovala. Nezáleží ani na makroekonomické prognóze, která bude Alešem Michlem zveřejněna. „Veškeré analýzy od minulého roku ukazují na zvyšování sazeb. Bankovní rada se ale vydala cestou držet delší dobu vysoké sazby a nijak do nich nezasahovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.

Zajímavé ale podle něj bude sledovat rétoriku centrálních bankéřů po zasedání. Bude mít totiž vliv na kurz koruny. V případě, že by bankovní rada naznačovala snižování sazeb, mohla by koruna oslabit. Na druhé straně investoři budou přesvědčeni o pevnosti koruny, pokud se potvrdí pokračování úrokové sazby na jednotné hranici.