I když se všední život v Moskvě během války nijak zvlášť nemění, v dlouhodobém horizontu se ruská metropole přetváří. Informuje o tom analýza listu The New York Times, podle které se Moskva (a celé Rusko) čím dál více odstřihává od všeho, co ji spojovalo se Západem.
Z Moskvy je to autem k ukrajinské hranici asi šest až sedm hodin jízdy. Přesto se nijak zásadně život místních během války nezměnil. Detaily, na které poukázal list The New York Times, ale ukazují, že život v hlavním ruském městě už není takový, jaký býval.
Začíná to u aut. Řada Moskvanů je bohatých a ráda by si pořídila západní vozy, ty jsou ale kvůli sankcím nedostatkovým zbožím. Poptávku tiší auta z Číny. Když navíc člověk jede v Moskvě někam, kde to nezná, může jít o dost otravný zážitek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyhraje Rusko válku? Šojgu smutně pokrčil rameny. Video Putinova člověka oblétlo svět
Hladký provoz navigačních aplikací totiž cosi narušuje. Jsou to protidronové radary, které úřady nainstalovaly ve městě kvůli strachu z dalších útoků. V Moskvě je na střechách rovněž i protiletecká obrana. To všechno jsou němé připomínky toho, že odkaz války je hmatatelný i tady, zdánlivě tak daleko od fronty.
Park plný smíchu a na střeše protivzdušná obrana. Moskva je plná paradoxů, popsal reportér
Na jedné straně je v Moskvě patrné vlastenecké odhodlání anektovat celou Ukrajinu, na druhou se v lidech zrcadlí i nechuť k establishmentu a událostem posledních měsíců. Tak hodnotí život v hlavním ruském městě reportér londýnské BBC Will Vernon, který v Moskvě mluvil s lidmi o jejich názoru na válku.
Dvojí realita
Když se pak nějaký vnitrostátní let zpozdí kvůli obavám z dronového útoku, cestujícím se to vysvětlí jednoduše: „Mohou za to technické problémy.“
„Téměř 19 měsíců po ruské invazi na Ukrajinu zažívají Moskvané dvojí realitu. Válka ustoupila do pozadí a způsobuje jen málo větších poruch, přesto je stále přítomná v jejich každodenním životě,“ uvádí analýza The New York Times.
Dotazník ruské nezávislé organizace Levada Center, která se zabývá průzkumy veřejného mínění, ukázal, že Moskvany začíná nejvíce trápit růst cen. Mimoto si stěžují i na válku nebo korupci.
„Zrovna v září ceny hrozně vyrostly. Proč s tím vůbec začali? Taková zátěž pro zemi, národ a vůbec všechno. A lidé mizí, hlavně muži,“ svěřila se pro The New York Times 79letá seniorka Nina.
Drony jsou nebezpečím už pro celou Moskvu, řekl Just. Popsal i velkou ostudu ruské armády
Ruská protivzdušná obrana v noci na čtvrtek zneškodnila tři ukrajinské drony, uvedlo to ruské ministerstvo obrany. Jeden stroj byl sestřelen i v Moskevské oblasti. Podle Jiřího Justa se situace v poslední době změnila a bezpilotní letouny mohou v ruské metropoli udeřit prakticky kdekoliv. Novinář žijící v Moskvě pak ve vysílání CNN Prima NEWS okomentoval i případ ruského pilota, který dezertoval na Ukrajinu, a návštěvu amerického ministra zahraničí v Kyjevě.
Lidi svazuje strach
Lidé se ale o válce nebo jejich dopadech na veřejnosti bojí mluvit. Údajně kvůli atmosféře strachu, kterou režim vytváří.
„Tato válka je hlavně v televizi nebo na Telegramu, ale není na ulici, nemluví se o ní ani v kavárnách a restauracích. Protože je to nebezpečné, protože přijaté zákony jsou represivní,“ řekl Alexej Venediktov, který vedl liberální rozhlasovou stanici Echo Moskvy, což je podle opozice jedno z posledních nezávislých médií, které v Rusku funguje.
Obraz měnící se Moskvy je patrný také v kinech, odkud mizí všechny nové západní filmy. Kina často promítají i pět let staré snímky.
Změny si člověk všimne i v metru. Hlasatelé už neohlašují název příští stanice v anglickém jazyce. Jméno přesto lidé uslyší dvakrát, tak jako dřív. Jen dvakrát v ruštině.
Že je Moskva plná paradoxů, dosvědčil na začátku září i reportér londýnské BBC Will Vernon. Podle něj názory na válku často rozdělují i celé rodiny.
