Češi v loňském roce utratili za alkoholické nápoje rekordní sumu. Poprvé v historii propili více než devadesát miliard korun. To je skoro o dvacet miliard vyšší suma, než s jakou v roce 2020 hospodařilo ministerstvo obrany. Domácnosti dávají na alkohol třetí nejvyšší podíl v rámci zemí Evropské unie. Před námi jsou už jen všechny tři pobaltské státy. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu.
Jestli Čechům něco jde na výbornou, pak je to konzumace alkoholických nápojů. V této disciplíně patříme mezi přední země Evropské unie. Měřeno penězi, které za ně utratíme, nás předčí pouze Lotyšsko, Estonsko a Litva. České domácnosti totiž na pivo, víno nebo lihoviny vydávají 3,4 procenta ze svých rozpočtů. Průměr Evropské unie je přitom jen 1,6, tedy ani ne poloviční.
Kuriózní je ovšem absolutní částka, kterou podle Eurostatu Češi loni za alkohol utratili: 93,5 miliardy korun. Jen pro představu: Jde o sumu, která je skoro o dvacet miliard vyšší, než činil rozpočet českého ministerstva obrany na rok 2020. Češi dokonce propili o 12 miliard více, než kolik poslali státu na financování policie nebo hasičů, kteří spadají do rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.
Ještě před deseti lety to bylo skoro o 30 miliard méně, v roce 1999 jsme za alkohol utratili „jen“ 53 miliard korun. „Češi v současnosti vydávají za alkohol zhruba dvojnásobek toho, co v polovině 90. let, kdy se jejich výdaje za pivo, víno a lihoviny pohybovaly v tehdejších cenách kolem 45 miliard korun,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Koronavirus trend nepřeruší
Podle něj také stojí za povšimnutí vývoj již zmíněného podílu výdajů na alkohol na rozpočtech domácností. Ten v roce 1995 činil dokonce 5,4 procenta, do roku 2008 klesl na rovná tři procenta, od té doby se ale opět mírně zvýšil. „Pokles podílu alkoholu na spotřebitelských výdajích lze jen zčásti připsat zdravějšímu životnímu stylu, který dnes Češi nepochybně vedou,“ myslí si Kovanda.
Mnohem více než před 25 lety se totiž dnes stravujeme v hospodách a restauracích. „Loni jsme dle odhadu na základě Eurostatu v těchto zařízeních utratili rekordní sumu takřka 180 miliard korun, tedy zhruba o 100 miliard více než ještě v roce 2000,“ dodal Lukáš Kovanda. Přestože výdaje za restaurace, hospody nebo kavárny narůstají podstatně rychleji než za alkohol, dnes se ve stravovacích zařízeních pije více než dříve.
„Místo lahváče z obchodu si dnes zkrátka častěji zajdeme na ‚jedno‘ do restaurace. Letošní koronavirová krize s tím jistě zamíchá, ale jen přechodně. Po jejím odeznění lze sázet na pokračování popsaného trendu,“ uzavřel hlavní ekonom Trinity Bank.