Za měsíc Česko začne předsedat EU. Co to znamená pro babičku z malé vesnice?

Přesně za měsíc, 1. července 2022, začne Česká republika předsedat v Radě Evropské unie. Podle politiků jde o důležitou a prestižní záležitost pro stát. Jaký to má ale význam pro obyčejné lidi? CNN Prima NEWS oslovila několik europoslanců, aby téma lidem jednoduše vysvětlili. Co předsednictví EU znamená pro babičku z malé české vesnice?

V současné době Evropské unii předsedá Francie. Česká republika od ní „přebere štafetu“ 1. července a předsedat v Radě EU bude až do konce roku 2022.

Začátkem července premiér Petr Fiala (ODS) otevře české předsednictví na společném zasedání vlády a Evropské komise v Litomyšli. Hlavní summit by se měl konat v říjnu na Pražském hradě.

Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) by měl být věnovaný některému z klíčových témat předsednictví, například energetické bezpečnosti. Vláda chce, aby se jej zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, i když Ukrajina není součástí Evropské unie. Záležet bude ale na tom, jak se v zemi vyvine válka.

Mezi pět hlavních politických priorit předsednictví patří podle Fialy i Beka zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

Jaký význam má předsednictví pro „obyčejné“ Čechy? CNN Prima NEWS se zeptala některých europoslanců, co podle nich české předsednictví EU znamená pro babičku z malé české vesnice. Podívejte se na jejich odpovědi.

Co předsednictví EU znamená pro babičku z malé české vesnice?

  • Markéta Gregorová (Piráti):

Předsednictví v Radě EU je jedinečná příležitost, jak z pozice českého občana ovlivnit celoevropskou politiku. Osobně pevně doufám, že vláda brzy přijde s nějakým hmatatelným programem pro předsednictví a do debaty vtáhne širší veřejnost.

Pokud paní v Horní Dolní dosud volila politiky, aby se něčemu konkrétnímu věnovali, a oni se tomu pak nevěnovali a vymlouvali se na Brusel, má ta paní teď možnost jim říct: „Počkat, počkat, teď jsem Brusel já.“ Český občan má zkrátka nyní možnost přitlačit svoje volené politiky, aby vynášeli jejich témata na evropské výsluní a udělali z nich předmět politiky celé EU.

  • Veronika Vrecionová (ODS):

Předsednictví je především prestižní záležitostí. Ale pokud jej úspěšně zvládneme, posílí to naší vyjednávací pozici do budoucna o legislativě, která bude pro nás důležitá.

Už během něj budeme moci více ovlivnit projednávaná témata – například v oblasti energetiky – tak, aby energie byla dostupná jak v potřebném množství, tak svou cenou. Což se projeví nejen v ceně elektřiny, ale například i potravin.

  • Jiří Pospíšil (TOP 09):

České předsednictví znamená hlavně schopnost prezentovat ČR před ostatními zeměmi EU a ukázat, na kolik jsme schopní vyjednávat naše národní zájmy v unii. Pokud babička z vesnice má třeba vnuky, kteří chtějí žít ve svobodě a demokracii a v efektivní a funkční EU, tak to dopad může mít, ale české předsednictví pro občany nic konkrétního bezprostředně přímo nepřináší.

Je to o tom, jak se země prezentuje, jak hájí naše národní zájmy a jak hájí naše priority v rámci EU. Priority jsou ale samozřejmě důležité pro všechny občany, i pro tu babičku z vesnice, ale je to nepřímý dopad. Máme-li svobodnou vládu, která hájí dobře naše zájmy, tak to bude mít dopad na kvalitu života v této zemi.

  • Dita Charanzová (za ANO):

Předsednictví Evropské unii pro naši zemi znamená velkou příležitost a výzvu. Příležitost v tom, že máme jedinečnou možnost více ovlivňovat dění v Bruselu, vést všech 27 států a přiblížit jim priority našich občanů.

Je to také příležitost, jak otočit kormidlo českým směrem, jak získat větší podporu pro řešení našich problému. Doufám, že současná vláda toho využije a bude se soustředit na řešení současné krize a na to, jak pomoci domácnostem při skokovém nárustu cen energií a růstu cen potravin.

  • Marcel Kolaja (Piráti):

Myslím, že zcela nejdůležitějším úkolem pro české předsednictví bude hledání kompromisů mezi členskými státy a snaha o udržení evropské jednoty – a to ať už v otázkách uprchlické krize, poválečné obnovy Ukrajiny nebo energetické bezpečnosti v Evropě. Je také dost možné, že energetická situace bude od členských zemí vyžadovat mnohem větší vzájemnou solidaritu než kdy dříve a bude zapotřebí ji mezi nimi podporovat.

Z pozice země, jejíž solidarita byla za dob minulé vlády spíše selektivní, to rozhodně nebude jednoduchý úkol. Máme ale obrovskou šanci tuto reputaci napravit a stát se silným partnerem pro naše evropské spojence. A právě na to bychom se měli soustředit napříč všemi stanovenými prioritami.

  • Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL):

Rohlík bude stát pořád 2,50 koruny. Pro babičku se vůbec nic nezmění. U nás babička ani neví, že předsednictví bude, ale pokud to zaznamená, může být na svou zemi hrdá, že půl roku její představitelé povedou EU.

Předsednictví 2009 a pád vlády

Poprvé a naposledy bylo Česko v čele Rady EU v roce 2009. A to od ledna do července. Během té doby ale země musela řešit několik problémů. Jedním z nich byla ekonomická krize.

Situaci si Češi navíc sami zkomplikovali, když 24. března Sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka (ODS), která v tu chvíli „padla“. Tehdy se začaly ozývat hlasy, že předsednictví je ohroženo. V květnu ale nakonec usedla nová vláda v čele se statistikem Janem Fischerem, která sklidila pochvalu.

Tagy: