Záchrana starého psa z množírny: Jahůdčin život začal až v azylu
Nový život Jahůdky se začal psát na jaře roku 2025, kdy byla zachráněna z otřesné velké množírny na Berounsku, která je již naštěstí dnes zcela zrušena. V temnotě tam stísnění v klecích na králíky živořily desítky pejsků populárních ras. Neznali lásku, veterinární péči ani například venčení či pobyt v přírodě. Krmení, rozuměj rohlíky a asi i všelijaké jiné nevhodné lidské zbytky, dostávali minimum. Byli v otřesném fyzickém i psychickém stavu.
Jahůdka byla tehdy zachráněna útulkem Dogsy z.s. a následně brzy přijata do azylu Bubáčkov, který se zaměřuje na péči o staré a nemocné pejsky, nejprve do dočasné péče, než se kauza vyřešila, a posléze doživotní péče. Jahůdce totiž dle odhadu veterináře mělo být cca 17 let a je zázrakem, že v tak špatných podmínkách se takového úctyhodného věku vůbec dožila.
Výjimečný pejsek s nezaměnitelným úsměvem
Jahůdka, která je dnes již bohužel za duhovým mostem, byla opravdu výjimečný pejsek. Nejen svým originálním vzhledem. Měla obrovské oči i zoubky, se kterými měla problémy a tak musela podstoupit v azylu několik zákroků. Její výrazný předkus a její úsměv ale vždy vyvolaly úsměv na tvářích ostatních.
Jahůdka Zdroj: Azyl Bubáčkov
Byla maličká, vážila sotva čtyři kila, odvahou by však předčila kdejakého obřího psa. Jahůdka, přezdívaná Fofola, se ničeho a nikoho nebála. Občas jsme jí také říkali „Údernice“, protože když se chtěla někam dostat nebo aby bylo po jejím, neváhala pištět, strkat nebo packou mlátit do podstatně větších pejsků, kteří byli vždy tak nečekaně zaskočení, že ji šli raději dobrovolně z cesty. Jahůdka si velice užívala volného prostoru a pohybu a když běhala, dupala svými pidi nožičkami doslova jako slon. Po letech hladu byla velice vděčným jedlíkem a nikdy neodmítla jediné sousto čehokoliv. Také milovala plyšové hračky.
Jahůdka milovala plyš Zdroj: Azyl Bubáčkov
Těžký zdravotní stav a dlouhá cesta k úlevě od bolesti
Po zdravotní stránce se Jahůdka dostala do Bubáčkova ve velmi špatném stavu. Měla z množírny úplně zničené zažívání, od tlamičky až po střeva. Při kastraci se jí současně musel vyoperovat obrovský nádor a střeva se jí šila, aby se vůbec mohla správně vyprazdňovat. Zpočátku neudržela ani moč ani stolici, která z ní vycházela s krví nesčetněkrát za den. Byla podvyživená, měla v hrozném stavu zuby, již zmiňované bříško, byla kardiačka a musela dostávat různá analgetika včetně čípků, aby netrpěla bolestmi ze zažívacího procesu. Naštěstí se postupem času podařilo s velikým úsilím její zdravotní problémy stabilizovat, a přestože nikdy neměla zažívání úplně v pořádku, fungovala už bez větších obtíží a hlavně bez bolesti.
Jahůdka po operaci Zdroj: Azyl Bubáčkov
Po psychické stránce na tom Jahůdka už byla podstatně lépe než po fyzické. Podle jejího chování se dalo usuzovat, že určitě nestrávila většinu života v množírně, protože zvládala od počátku bez problémů vodítko, znala měkký pelíšek, mazlení, držela se nás, takže se po zahrádce mohla pohybovat úplně na volno, znala přírodu atd. Azyl se soustředí na péči o staré pejsky a jejich důstojný odchod, pokud byste chtěli podpořit jejich provoz, můžete přes charitativní eshop nebo sbírku.
Cena za levné štěně: celoživotní utrpení matek
Těžko říct, jak se do množírny dostala, možná ji někdo, kdo se již o ni nemohl nebo nechtěl v minulosti starat, předal či prodal v dobré víře cizím lidem. Ve skutečnosti to však bylo „množitelům“, aniž by dotyčný něco tušil a pořádně si ověřil komu pejska dává, a ona se tak ocitla z klasického domova zapomenuta v psím pekle, kde sloužila pouze jako nástroj na zisk.
A protože lidé si stále často vybírají pejsky podle vzhledu za dobrou cenu, místo toho, aby si pejska adoptovali z útulků nebo vyhledali zodpovědnou prověřenou chovatelskou stanici, musela i Jahůdka den za dnem zbytečně trpět, zavřená ve tmě, v minimálním prostoru, chladu, hladová, nemocná a s ukrutnými bolestmi. Vlastně jen proto, aby mohl mít někdo radost z roztomilého, často nemocného štěňátka za pár korun. Dokud existuje poptávka, bude i nabídka a spousta zbytečného psího utrpení. Tento příběh o Jahůdčině životě je tak svědectvím toho, že za roztomilým štěnětem, které si z množírny pořídíte, vždy stojí podobný osud jejich matek.
Jahůdka Zdroj: Azyl Bubáčkov
Krátký, ale naplněný čas plný lásky a svobody
Jahůdka strávila v azylu milována a rozmazlována tři čtvrtě roku, kdy si mohla konečně užívat lásky, dobrého jídla, opalování na sluníčku, běhání v přírodě v trávě, skákání v listí, přeskakování kytiček, rozvalování na gauči apod. S oblibou „šikanovala“ ostatní pejsky a i navzdory všemu tomu, co si musela na světě vytrpět, na něj nazahořkla a byla vděčná za každou minutu navíc.
Odešla loni 5. prosince doma v klidu, v milující náruči, potom, co u ní došlo během pár dní k celkovému kolapsu organismu z důvodu agresivního nástupu rakoviny, a nechali ji v Bubáčkově důstojně odejít.
Čtěte také
