Česko by mohlo odebírat zkapalněný zemní plyn i z Kataru. Při podpisu případné smlouvy je ale třeba se mít na pozoru. Zdroj: Profimedia.cz
Česká republika projevuje zájem o odebírání zkapalněného zemního plynu z Kataru. Mohla by se tak zařadit po bok dalších evropských zemí jako Itálie, Španělsko nebo Polsko. Jenže emirát není charitativní podnik a moc dobře ví, že je v jednání s Evropou, natož s Českem na koni. Navíc je zvyklý si své zákazníky uvázat na několik desetiletí. Co se jeví výhodné dnes, nemusí být výhodné za pár let.
Obchod je výměna zboží nebo služeb prostřednictvím peněz. A uskutečňuje se tehdy, když je výhodná pro obě strany, přičemž nemusí platit, že je výhodná pro obě strany stejně. Obchodování zkrátka není charita. Malý emirát na jihozápadním břehu Perského zálivu to moc dobře ví, stejně jako si je vědom, že Evropa čelí energetické krizi. Má tedy smysl s Katarem jednat o dodávkách zkapalněného zemního plynu?
Evropa přichází za Katarem s prosíkem. Ceny plynu si nemůže diktovat, tvrdí Horská
Do Prahy přicestoval katarský emír Tamim bin Hamad Sání, společně s prezidentem Milošem Zemanem podepsali dohodu o ekonomické spolupráci. Stěžejní nyní bude vyjednávání Evropy s Katarem o ceně plynu. Ekonomka Helena Horská v pořadu K věci na CNN Prima NEWS uvedla, že za asijskou zemí Evropa přichází s prosíkem a ceny plynu si diktovat nemůže.
Katar byl ještě před sto lety chudou zemí, která patřila pod britskou správu. V roce 1916 se stal oficiálně britským protektorátem, Spojené království mu poskytovalo vojenskou ochranu. Dnes je Katar sice pořád malou zemičkou (s necelými třemi miliony obyvatel) na Arabském poloostrově, v přepočtu na osobu je však její hrubý domácí produkt nejvyšší na světě. A to díky obřím zásobám ropy a zemního plynu.
Upsat se na 20 let?
Právě plyn je v současné době na globálním trhu mimořádně žádanou komoditou. Poptávka přichází hlavně z Evropy, která se snaží vymanit ze závislosti na dodávkách z Ruska a má zájem na diverzifikaci svých dodavatelů. Katar disponuje třetími největšími zásobami zemního plynu, které jsou skoro 2,5krát objemnější než rezervy Spojených států. Je proto logické, že si z nich chce něco „uloupnout“ také Česká republika.
Jenže Katar není žádný nazdárek a drtivou většinu svých kontraktů chce mít nasmlouvaných na dlouhou dobu, typicky na 20 let. Jen asi pět procent svého plynu je ochoten dodávat na spotový trh. Není proto překvapením, že každý další odběratel, který má o katarský plyn zájem, se musí připravit na tvrdá jednání o podmínkách budoucí dohody.
Vláda zastropovala ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i firmy. Fiala popsal, co se změní
Vláda svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, uvedl ve středu na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Ceny elektřiny zastropovala na šest tisících korunách za jednu megawatthodinu a plynu na třech tisících korunách za MWh. Nastavila i stropy cen pro firmy.
„Katar je byznys partner, není to charita. Ví, že muže zatlačit na evropské odběratele, aby přistoupili na vysoké ceny, i když si je vědom, že ty ceny jsou v horizontu pěti až deseti let neudržitelné,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Podle něho Evropa ve vyjednávání tahá za kratší konec provazu.
Tvrdá jednání s Němci
„Katar chce vydělat a prodávat Evropě svůj plyn draho. Snaží se té situace využít, ale když Evropa na požadavky nekývne, Katar bude dodávat do asijských ekonomik. On strádat nebude,“ dodal Lukáš Kovanda.
Své o tom ví například náš západní soused Německo. To z Kataru odebírá zkapalněný zemní plyn už řadu let, a to prostřednictvím dohody z roku 2016. Tehdy se skupina RWE domluvila s Katarem na odběru 1,1 milionu tun plynu ročně, ovšem za spotové ceny. V té době šlo o výhodný obchod, neboť ceny plynu byly v porovnání s dneškem doslova směšné. Kontrakt ale příští rok vyprší, a tak Německo horečně s Katarem vyjednává o nové smlouvě.
Katarský emír předčasně odletěl z Prahy. Brusel neodsouhlasil jeho účast na summitu
Katarský emír Tamim bin Hamad Sání ve středu večer odletěl z Česka, potvrdil ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Důvodem podle něj bylo, že Brusel neodsouhlasil, aby se emír stal účastníkem čtvrtečního neformálního summitu evropských zemí v Praze. Podle Deníku N, který na odjezd emíra upozornil, odcestoval do Londýna. Velvyslanec v Kataru Petr Chalupecký pak uvedl, že emír odletěl spokojený a podstatná část delegace v Praze zůstává.
Jenže jak uvedla agentura Reuters, v květnu se jednání zadrhlo. Německo se totiž dostalo do situace, kdy po něm Katar chtěl podepsat odběr plynu na příštích 20 let. Navíc nechtělo kývnout na cenový model Kataru, který cenu svého plynu váže k ceně ropy. Německo požaduje navázání na cenu zemního plynu na nizozemské burze.
Katar nepomůže letos ani napřesrok
„Je to Katar, kdo sedí na sedadle řidiče v těchto vyjednáváních. Rozšiřuje těžební kapacity a má za sebou dlouhou historii spolehlivého dodavatele. A tak počítá s tím, že Německo akceptuje tradiční navázání ceny plynu na ropu,“ uvedl pro agenturu Reuters Felix Booth, analytik v oblasti komodit poradenské společnosti Vortexa. Možná ale nastal zvrat. Agentura Reuters totiž před několika dny přišla se zprávami od dobře informovaných zdrojů, že se Německu snad podaří zkrátit kontrakt s Katarem na 15 let.
Ale i to je podle Lukáše Kovandy dlouhá doba, a z českého pohledu se v takové smlouvě skrývá především cenové riziko. „Stojíme před výzvou, zda se uvázat na odběr plynu z Kataru. Může se to zdát výhodné, ale my nevíme, jaká situace bude za pět let, cena plynu už může být nižší a my budeme platit ohromné sumy za katarský plyn. Současná vláda tak bude čelit opoziční kritice za to, že dojednala tak vysoké ceny u katarského plynu,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Kdo sabotoval plynovody Nord Stream? Teorie her ukazuje na Rusko, vysvětluje expert
Plynovody Nord Stream byly poškozeny úmyslně, prohlásila v úterý švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Na sabotáž ukazují také záznamy švédských a dánských seismologů, z nichž vyplývá, že podvodní otřesy způsobily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy. Kdo by ale měl na diverzní akci zájem?
Případná smlouva na dodávky zkapalněného zemního plynu z Kataru by stejně České republice nepomohla z hlediska letošní a možná ani příští topné sezóny. Katar totiž nejprve bude muset rozšířit své těžební kapacity, aby mohl výrazně navýšit dodávky, a uspokojit tak poptávku od nových zákazníků.
Rozšířit těžbu i terminály
Na takovém rozšíření emirát pracuje. Už několik let vzniká projekt na rozšíření severního těžebního pole, který by kapacitu těžby zemního plynu Kataru zvýšil o 43 procent, tedy asi o 44 miliard metrů krychlových ročně (skoro pětinásobek roční spotřeby plynu České republiky). Projekt na rozšíření severního pole byl sice oznámen již v roce 2017, první plyn se z něho ale začne těžit až v roce 2025.
Aby však Evropa mohla zkapalněný zemní plyn ve zvýšené míře přijímat, potřebuje další terminály. V současné době jich v některé ze členských zemí Evropské unie fungují asi dvě desítky (nejvíce ve Španělsku, Francii a Itálii), dalších 30 je ve výstavbě nebo ve fázi plánování. Budování terminálů ale probíhá poměrně rychle, a tak by nemusel být problém v roce 2025 zkapalněný zemní plyn z Kataru dovážet. Zůstává jen otázkou, za jakou cenu.
Poslechněte si rozhovor se zvláštním velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti Václavem Bartuškem jako podcast:
