Vakcína proti koronaviru od společností Pfizer a BioNTech. Právě tyto společnosti před časem oznámily, že dávky určené pro země Evropské unie budou poníženy. Zdroj: AP
Evropská unie se sháněním vakcíny pro členské země fatálně selhala. Oproti tomu Velká Británie po odchodu z evropského společenství slaví s očkováním úspěchy, stejně jako jiné světové státy. Takto hodnotí snahu EU zajistit dostatek vakcín proti koronaviru pro své členské státy hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ekonom zmiňuje Velkou Británii coby zemi, která slaví politický úspěch, protože po svém odchodu z EU má nyní proočkovaný mnohonásobně vyšší podíl obyvatel než právě unie. Původně se přitom očekávalo, že odchod z EU bude pro Londýn znamenat rozložení veřejné správy. Podle Kovandy se však stal přesný opak. „Přitom je to ve skutečnosti Evropská unie, která nyní vykazuje zarážející neakceschopnost. A nejen v porovnání s Británií. Také ve srovnání s Izraelem, USA, Kanadou, a dokonce třeba i Spojenými arabskými emiráty,“ píše pro CNN Prima NEWS.
EU zavede kategorii zvlášť rizikových zemí. Zřejmě k nim bude patřit i Česko
Evropská unie zavede ve snaze zpomalit šíření nakažlivějších mutací koronaviru kategorii zvláště rizikových zemí, jejichž obyvatelé budou potřebovat pro cesty do zahraničí testy. Po videokonferenci prezidentů a premiérů členských zemí to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank selhání EU navíc ukazuje, že daleko akceschopnější jsou samy národní státy. To může znovu rozhořet nacionalistické myšlení v jednotlivých zemích. „Vzestup nacionalistických nálad, často označovaných za populismus, je z velké části projevem frustrace obyčejných lidí, že ti, kdo o nich rozhodují, jsou až příliš ,daleko‘. V bruselské slonovinové věži,“ sdělil redakci Kovanda.
EU navíc nyní rozhodla o omezení vývozu vakcín mimo své území. Tento krok je hojně kritizován. Například šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus to označil za „vakcinační nacionalismus“, který navíc může zpomalit postup očkování.
Brusel teď podle Kovandy v řešení problému navíc postupuje přesně tak, jak dosud kritizoval například USA, když byl prezidentem Donald Trump. Dosud se totiž EU stylizovala do role ochránce globalizovaného volného trhu. „Jenže nyní je to právě Brusel, který se zákazem vývozu vakcín uchyluje ke specifické podobě nacionalismu a ochranářství. Činí tak v křeči ze svého vlastního selhání. Jeho krok však může vyvolat dominový efekt, kdy v rámci světové války o vakcínu vymizí mezinárodní obchod s ní,“ varuje ekonom.
Hlavní problém? Skládání účtů voličům
Na přetřes nyní přichází i záležitost s vakcínou od společnosti AstraZeneca. I zde podle Kovandy EU selhala, protože oproti Velké Británii podepsala smlouvu o dodávce vakcín této firmy až tři měsíce po ostrovním království, které začátkem letošního roku své působení v EU ukončilo. Kovanda připomíná, že smlouva mezi unií a AstraZenecou je navíc ve špatném znění. „Nebyl například závazně stanoven harmonogram dodávek, jak připomíná generální ředitel společnosti AstraZeneca,“ uvádí Kovanda pro CNN Prima NEWS.
Důvod neúspěchů unijních představitelů vidí v tom, že na rozdíl od běžných politiků svým voličům neskládají přímo účty. „Chybí jim tedy základní politické instinkty. Nejsou v každodenním kontaktu s voliči, s řadovým občanem, protože nemají žádnou motivaci v takovém kontaktu být. Netuší, co obyčejné lidi trápí a co si přejí. Je to fatální problém celé koncepce a architektury EU. Je to problém demokratického deficitu,“ míní ekonom.
Evropská unie si podle Kovandy možné hrozící problémy uvědomuje až s velkým zpožděním. Kvůli pozdnímu dodání vakcíny však může mít na svědomí tisíce zemřelých navíc. „Tento instinkt se u britských nebo izraelských politiků rozvinul mnohem dříve. A příslušní politici jej zjevně mnohem lépe než bruselští úředníci promítli do znění kontraktů na dodání vakcíny,“ tvrdí Kovanda.
