Změna času
Únava, nespavost, nechutenství, nebo i celkové narušení biorytmu. I takové následky může mít podle odborníků změna času. Původní smysl, šetření energií, se sice pomalu opět vrací do hry, ale stále jde, podle ekonomů, o zanedbatelnou částku. Ekonom Lukáš Kovanda vyčíslil letošní střídání času na 75 milionů korun. Lidskou psychiku dokáže taková změna ale zasáhnout mnohem více.
Delší noci a kratší dny. Zimní neboli standardní čas letos začíná v noci na neděli – ve tři hodiny ráno se ručičky hodin přesunou na dvě. Lidé si tak budou moct přispat o hodinu déle.
Letní čas se naposledy zavedl v roce 1979 – důvodem měla být energetická úspora. Tedy téma, které opět po letech ožilo. „Česká republika změnou času letos ušetři zhruba 75 milionů korun, což je více než před pandemií a před válkou,“ popsal ekonom Lukáš Kovanda.
Vlaky čeká pauza
Zatímco autobusové dopravy se změna času nijak nedotkne, provoz některých vlaků čeká hodinová pauza. „Na českém území budou tou dobou na cestě celkem čtyři noční dálkové vlaky Českých drah, které uprostřed noci vyčkají na odjezd podle středoevropského času,“ říká mluvčí Českých drah Petr Pošta.
Zatímco při přechodu na čas letní bojujeme s nedostatkem spánku, při přechodu na čas zimní nás může potrápit nedostatek světla. Třeba koncem listopadu se bude stmívat už kolem půl páté. „Méně světla může přinést zhoršenou náladu. Citlivějším jedincům to může navodit depresivní stav,“ vysvětluje psychoterapeut Jan Kulhánek.
Takovým lidem může pomoci fototerapie, tedy dlouhodobé dívání se do silného světla. Obecně se můžeme připravit na období nižší výkonnosti. „Člověk má vypracovaný takový reflex, že jakmile se setmí, tak na něj padá ospalost,“ připouští psycholog Karel Humhal.
Změny času navíc zvyšují riziko kardiovaskulárních problémů. Povinné střídání času se i proto mělo podle plánu Evropské unie ukončit. Členské státy se ale nedohodly na tom, který zůstane. Čas se proto bude měnit minimálně dalších pět let.
