Přestože se ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) snaží protlačit zálohování PET lahví a plechovek, v parlamentu někteří politici jeho nadšení nesdílejí. Podle informací CNN Prima NEWS je velmi pravděpodobné, že sporná novela zákona o obalech nestihne do konce volebního období projít legislativním kolečkem. A pokud by přece jenom novelu stihli schválit poslanci, dost možná narazí v Senátu.
Novela zákona o obalech, která by zavedla zálohování PET lahví a plechovek, měla původně nabýt účinnosti od 1. ledna 2025 a zálohovat se mělo od roku 2026. Už nyní je jasné, že do konce roku se předloha schválit nestihne. Novela, kterou kabinet odkývnul v říjnu, zatím leží ve Sněmovně a poslanci se ještě nedostali ani k prvnímu čtení. A čím dál víc to vypadá, že se zálohování PET lahví nestihne schválit ani během funkčního období Fialovy vlády.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda nestíhá prosazovat své zákony. Nedivím se, řídí úřady z pelechu, glosuje Havlíček
„Je velmi pravděpodobné, že to úplně spadne pod stůl. A možná se to nechá vyšumět i trochu naschvál. Proti zálohování jsou i někteří vládní poslanci,“ řekl redakci jeden z vysoce postavených politiků ODS. Výhrady mají nejen někteří občanští demokraté, ale i část hnutí STAN. Proti je i opoziční ANO, a především někteří starostové obcí.
„Byl jsem velkým odpůrcem. Diskutoval jsem o tom s ministrem Hladíkem a on mi vysvětloval své argumenty. Nemůžu říct, že by neměl ve všem pravdu. Ale myslím, že to přišlo pozdě a už by se do toho nemělo vrtat. A jsou důležitější věci, které by se měly řešit. Toto mi přijde opravdu pod tlakem korporátů, které dnes prodávají balené vody. Vidí v tom příležitost a ministr jim na to naběhl, to je můj názor. Pokud to budou chtít prosadit, budou to muset tlačit na sílu,“ řekl CNN Prima NEWS senátor STAN a člen senátní komise pro rozvoj venkova Marek Ošťádal.
Je to kontroverzní, přiznávají zastánci
Zálohování naopak chtějí schválit lidovci či TOP 09. I poslanci topky však připouštějí, že času na schválení už moc není. Poslanci mají reálně na schvalování zákonů už jen pár měsíců. V letních měsících jsou poslanecké prázdniny a v září už bude probíhat především předvolební kampaň.
„Je otázka, jak to bude s časem. Sněmovna je teď zablokovaná obstrukcemi hnutí ANO, které obstruuje snad každý bod. Tak uvidíme, co budeme schopni projednat. Na pořadu schůze to zatím není. Bude to hodně obtížné. Je to kontroverzní. My dlouhodobě jako topka zálohování podporujeme, ale ještě nejsem do detailu seznámený s tímto zákonem,“ uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec a člen hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09).
Čím argumentuje ministerstvo životního prostředí
Zálohování nápojových PET lahví a plechovek je podle ministerstva životního prostředí jednou z cest, jak omezit dopady těchto široce používaných obalů na životní prostředí. Velké množství použitých obalů sice dnes končí v nádobách na tříděný odpad a míří k recyklaci (ne všechny jsou ale k recyklaci vhodné), mnoho jich ale skončí v komunálním odpadu či ve volné přírodě.
Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně, uvedl úřad. Podle dřívějších údajů iniciativy Zálohujme.cz každoročně končí ve volné přírodě v Česku až 100 milionů PET lahví a obdobné množství plechovek.
Co říkají kritici
Mezi kritiky zálohování patří například hnutí ANO. Obavy však dříve vyjádřilo i ministerstvo průmyslu a obchodu a několik krajů, mají obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce. Sdružení místních samospráv ČR letos v lednu v tiskové zprávě uvedlo, že místo zálohování PET lahví obce podporují třídění. Podle sdružení obce v minulosti investovaly miliardy do zavedení a zlepšování odpadového hospodářství. Třídění je proto podle nich na vysoké úrovni a lidé vytřídí asi osm z deseti PET lahví.
Kritici mimo jiné argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu. Někteří odpůrci upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů. Zdroj: ČTK
Podle prvního místopředsedy lidovců a člena sněmovního výboru pro životní prostředí Pavla Bělobrádka by se zálohování schválit mělo. „Dříve nebo později nás to stejně čeká vzhledem k evropské legislativě. Panuje spousta mýtů. Jde tady o peníze. Odpadářům se to nelíbí, nápojářům se to líbí. Ale zavádějí to všude okolo. Změna systému znamená, že pro některé lidi to bude složité a pro někoho to bude méně výhodné. Ale důležité je to, co je důležité pro občana a životní prostředí,“ řekl Bělobrádek.
I kdyby poslanci nakonec novelu schválit stihli, dost možná narazí v Senátu. To potvrzuje i Ošťádal. „Nevím, jestli je to vůbec schopno projít Senátem. Spousta senátorů, se kterými se bavím, a mají zkušenost se samosprávou, je výrazně proti,“ zdůraznil Ošťádal. „Jsem z toho také takový rozpačitý,“ přiznal předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Sněmovna může veto Senátu přehlasovat, potřebuje na to ale nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy 101 hlasů. A je otázka, jestli by Hladík takovou podporu ve Sněmovně našel. Navíc by se senátním vetem prodloužil celý legislativní proces.
Pro Hladíka jde o prioritu
Redakce oslovila Hladíka s dotazem, jestli má plán, jak zálohování protlačit. Ministr odpověděl, že „zákon patří mezi priority KDU-ČSL i Spolu. Je potřebný pro konkurenceschopnost českých firem. Věřím, že ho kolegové budou chtít stihnout projednat, ale jako ministr neovlivňuji program a rychlost jednání parlamentu,“ napsal CNN Prima NEWS Hladík.
„Zákon určitě nebude platit od 1. ledna 2025, to se nedá stihnout. Jestli to budeme zavádět do praxe od roku 2026, jak jsem plánoval, to je také k diskusi. Je však pravda, že budu muset nechat čas obchodníkům na přípravu, což jsem říkal od začátku. A to potrvá několik měsíců až rok,“ uvedl Hladík v úterním rozhovoru pro E15 s tím, že pro něj je priorita, aby se zákon schválil do konce jeho mandátu.
Proti novele se staví i opoziční hnutí ANO. „Nejvíc mi na tom vadí, že je to systém, který vyhovuje především nápojářům, ale zásadně nevyhovuje obcím. Hrozí riziko, že kvůli velmi malému objemu plastů nabouráme velmi efektivní systém třídění nejen plastů. Pro spolupráci při třídění a recyklaci jsou zásadní obce a bez nich se systém zhroutí. A jestliže bychom jim vzali jedinou ziskovou komoditu ze systému, je to rizikem. Navíc je to velmi drahé, stojí to několik miliard investičně, které ve finále zaplatí zákazník,“ vysvětlil důvody, proč je hnutí ANO proti, poslanec a exministr životního prostředí Richard Brabec.
„Zálohování PET lahví je jen špička ledovce pro pomoc životního prostředí. To, co mnohé země zvládají jen díky zálohování, zvládáme mi díky třídění. Barevné kontejnery nemají nikde v Evropě. Lidé se to naučili,“ dodal Brabec.
Čtyřkorunová záloha má platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 litru až tři litry a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 litru až jeden litr a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výjimkou jsou mléko a mléčné výrobky, jejichž obaly se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů ministerstva životního prostředí mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.
Systém zálohování nápojových obalů už zavedlo 16 evropských zemí, od 1. ledna 2025 bude zaveden i v Rakousku a Polsku. Podle stránek iniciativy Zálohujme.cz systém funguje ve všech skandinávských a baltských zemích (Island, Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva), v Německu, Nizozemsku, Chorvatsku, Maďarsku, Irsku, Rumunsku, na Maltě a na Slovensku. Země jako Německo, Dánsko a Nizozemsko dosáhly díky zálohovým systémům více než 90procentní míry zpětného odběru nápojových obalů, uvádí iniciativa. Zavedení zálohování nyní plánuje řada dalších evropských zemí včetně Řecka, Turecka, Kypru nebo Portugalska.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dobré politiky musíme adekvátně zaplatit, někteří jsou i zadarmo drazí, hájí růst platů Jurečka
