360° - 7.9. v 20:14
Je potřeba vyslat do světa signál, že Česko nemá povinnost starat se o ekonomické migranty ze zemí s nižší životní úrovní. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Jan Zahradil (ODS) s tím, že bariéry na hranicích Evropské unie by mohly některé ohradit. Europoslanec Mikuláš Peksa s ním ale nesouhlasil.
„Každý přebírá zodpovědnost za svůj život. Závazky nám neukládají povinnost starat se o ekonomické migranty ze zemí, které mají nižší úroveň života. Je potřeba tento signál vyslat do světa. Evropa není nafukovací a jsem přesvědčen, že odstrašující opatření na hranicích migranty demotivují,“ uvedl Zahradil jednu z možností, jak zabránit případné migraci do Evropy z Afghánistánu.
Peksa měl ale jiný názor. „Efektivnější než bariéry je dialog. Je přirozené, že každý nemá nárok zůstat v Evropě, jen menší část lidí má právo na ochranu. Musíme zjistit, kdo je kdo, a administrativně to zpracovat. Toho nedosáhneme střílením a budováním plotů, ale musíme slyšet jejich příběh,“ oponoval Zahradilovi.
Migrační a azylová politika je primárně v rukou států. „Evropská unie by to neměla unifikovat, nemá vlastní složky. Jsem pro koordinaci a výměnu informaci, ale ne centrální řízení,“ řekl Zahradil na témě případných kvót pro rozdělování migrantů napříč zeměmi EU.
Diskutovalo se i na téma migrace jako předvolební téma. „Možná chvíli dřímala pod povrchem, ale téma to určitě je. Příliv migrantů se oproti roku 2016 možná na chvilku ztenčil. Problém ale nikdy nezmizel a možná se stane zase zřetelnějším, protože mohou nastat další migrační vlny, které se nabalí na uprchlíky z Afghánistánu,“ předpověděl Zahradil.
Naopak Peksa nevidí od roku 2015 situaci vyhrocenou. „V roce 2015 požádalo o azyl přes milion lidí, v posledních letech to celkové číslo se pohybuje kolem 150 tisíc a nevnímal bych to jako vyhrocené. Téma funguje jako zástěrka, na řešení migrace se mohou politici odvolávat a neřešit jiné věci,“ prohlásil s tím, že migrace se vytahuje třeba místo diskuse o zaostávajícím průmyslu nebo nedostatku bytů.
Přispět na plot Litvě je správný krok
Česko přispěje Litvě na stavbu plotu na hranicích s Běloruskem, který má zbrzdit migranty. Ploty a zdi ovšem vznikají i jinde v Evropské unii, která je původně odmítala. „Je to správný krok, jde o ochranu vnější hranice unie a vyjadřujeme tím spoluzodpovědnost za to, aby se chránila před přílivem nelegálních migrantů,“ uvedl Zahradil.
Podle Peksy je potřeba chápat situaci v kontextu chování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který zejména přes Litvu organizuje migraci do Evropy. „Ti lidé jsou oběti teroristického Lukašenka, který se nás snaží poškodit. Je to jiné než v roce 2015. Tehdy to byla neorganizovaná skupina lidí,“ uvedl europoslanec z Pirátů.
