K věci 7.9.2021
Poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) vyjádřil své obavy z další velké migrační vlny, která by mohla proudit především z Afghánistánu do Evropy. Dvacetiletou válku v zemi označil za fiasko a pobyt vojsk NATO v Afghánistánu přirovnal k okupaci Československa v roce 1968. Uvedl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Poté, co se v Afghánistánu chopilo moci radikální islamistické hnutí Tálibán, Česko do země vypravilo tři záchranné letouny, které do tuzemska přepravily 195 osob. Vedle Čechů i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí.
Afghánců by mělo být celkem 170. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) chce většina z nich v Česku zůstat i díky pozitivním vazbám mezi oběma státy z minulosti. ČR se tak v těchto případech bude snažit o jejich integraci.
Evropská unie vyzývá členské státy k přijetí dalších afghánských běženců, kterým hrozí nebezpečí ze strany Tálibánu. Nabídnout jim dobrovolně azyl však neplánuje ani Česká republika, Rakousko, Dánsko, Maďarsko či Polsko.
Poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) za toto rozhodnutí českou vládu pochválil. Na jejím místě by však prý nepřijímal ani afghánské spolupracovníky ČR s jejich rodinami.
Všichni Afghánci jsou bezpečnostní hrozbou
„Všichni lidé z Afghánistánu pro nás představují bezpečností riziko terorismu. Mohou mezi nimi být i lidé, kteří sympatizují s Tálibánem. Nemůžeme tahat do Evropy lidi, kteří jsou zvyklí sekat si ruce a vraždit se ze cti,“ řekl Koten, přestože Afghánci, které Česko přijalo, prošli bezpečnostním screeningem pod dohledem ministerstva obrany.
Podle Kotena záleží na kulturních zvycích a mentalitě, kterou mají Afghánci od Evropanů značně odlišnou. „Udělají, co je pro ně výhodné. Vojska NATO byla v zemi vnímána jako okupační. Stejně jako vojska Varšavské smlouvy v čele se SSSR v roce 1968 v Československu. Afghánci to vnímali stejně, někteří zkrátka se Západem kolaborovali,“ řekl poslanec.
Vyvážet model západní demokracie do zemí severní Afriky či na Blízký a Střední východ Koten považuje za kontraproduktivní. „Odchod vojsk po dvaceti letech je obrovským fiaskem. Situace je vážná. Mnoho Afghánců chce do Evropy, jde o velké bezpečnostní riziko. Migrační vlna se může dostat i do České republiky,“ dodal.
Podle Hamáčka zatím Česko nemá signály, že by se kvůli nestabilní situaci v Afghánistánu blížila další migrační vlna do Evropy. Země má ale připraveny plány a v případě nutnosti by mohla uzavřít část hranic nebo zavést hraniční kontroly.
„Situaci velmi pečlivě sledujeme,“ řekl dříve Hamáček. Pokud by bylo potřeba přistoupit k extrémním opatřením, budou podle něj provedena v řádu několika hodin.
Laserové kontroly na hranicích?
Radek Koten však s ohledem na vnitrostátní bezpečnost připomněl tisícovky migrantů, kteří za poslední dobu byli odhaleni až na území České republiky. „Aby vypadávali migranti z náklaďáků na dálnici D1, ministrovi vnitra moc na důvěře nepřidá. Je nutné, aby takoví lidé byli odhaleni přímo na hranicích,“ zmínil Koten a naznačil jako možnost řešení laserové kontroly u hranic.
Drtivá většina migrantů, které celníci či policie na území České republiky objeví, ovšem pochází z Ukrajiny nebo Moldavska, nikoliv z Afriky nebo Blízkého či Středního východu.
