reklama

Koten: Všichni Afghánci jsou hrozbou. Nemůžeme sem tahat lidi, kteří si sekají ruce

Poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) vyjádřil své obavy z další velké migrační vlny, která by mohla proudit především z Afghánistánu do Evropy. Dvacetiletou válku v zemi označil za fiasko a pobyt vojsk NATO v Afghánistánu přirovnal k okupaci Československa v roce 1968. Uvedl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

reklama

Poté, co se v Afghánistánu chopilo moci radikální islamistické hnutí Tálibán, Česko do země vypravilo tři záchranné letouny, které do tuzemska přepravily 195 osob. Vedle Čechů i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí.

Afghánců by mělo být celkem 170. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) chce většina z nich v Česku zůstat i díky pozitivním vazbám mezi oběma státy z minulosti. ČR se tak v těchto případech bude snažit o jejich integraci.

Evropská unie vyzývá členské státy k přijetí dalších afghánských běženců, kterým hrozí nebezpečí ze strany Tálibánu. Nabídnout jim dobrovolně azyl však neplánuje ani Česká republika, Rakousko, Dánsko, Maďarsko či Polsko.

Poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten (SPD) za toto rozhodnutí českou vládu pochválil. Na jejím místě by však prý nepřijímal ani afghánské spolupracovníky ČR s jejich rodinami.

Všichni Afghánci jsou bezpečnostní hrozbou

„Všichni lidé z Afghánistánu pro nás představují bezpečností riziko terorismu. Mohou mezi nimi být i lidé, kteří sympatizují s Tálibánem. Nemůžeme tahat do Evropy lidi, kteří jsou zvyklí sekat si ruce a vraždit se ze cti,“ řekl Koten, přestože Afghánci, které Česko přijalo, prošli bezpečnostním screeningem pod dohledem ministerstva obrany.

Podle Kotena záleží na kulturních zvycích a mentalitě, kterou mají Afghánci od Evropanů značně odlišnou. „Udělají, co je pro ně výhodné. Vojska NATO byla v zemi vnímána jako okupační. Stejně jako vojska Varšavské smlouvy v čele se SSSR v roce 1968 v Československu. Afghánci to vnímali stejně, někteří zkrátka se Západem kolaborovali,“ řekl poslanec.

Vyvážet model západní demokracie do zemí severní Afriky či na Blízký a Střední východ Koten považuje za kontraproduktivní. „Odchod vojsk po dvaceti letech je obrovským fiaskem. Situace je vážná. Mnoho Afghánců chce do Evropy, jde o velké bezpečnostní riziko. Migrační vlna se může dostat i do České republiky,“ dodal.

Podle Hamáčka zatím Česko nemá signály, že by se kvůli nestabilní situaci v Afghánistánu blížila další migrační vlna do Evropy. Země má ale připraveny plány a v případě nutnosti by mohla uzavřít část hranic nebo zavést hraniční kontroly.

„Situaci velmi pečlivě sledujeme,“ řekl dříve Hamáček. Pokud by bylo potřeba přistoupit k extrémním opatřením, budou podle něj provedena v řádu několika hodin.

Laserové kontroly na hranicích?

Radek Koten však s ohledem na vnitrostátní bezpečnost připomněl tisícovky migrantů, kteří za poslední dobu byli odhaleni až na území České republiky. „Aby vypadávali migranti z náklaďáků na dálnici D1, ministrovi vnitra moc na důvěře nepřidá. Je nutné, aby takoví lidé byli odhaleni přímo na hranicích,“ zmínil Koten a naznačil jako možnost řešení laserové kontroly u hranic.

Drtivá většina migrantů, které celníci či policie na území České republiky objeví, ovšem pochází z Ukrajiny nebo Moldavska, nikoliv z Afriky nebo Blízkého či Středního východu.

Tagy:

Hlavní zprávy

Odložili skafandry a povolují návštěvy. Lékaři z VFN změnili strategii a úmrtnost klesá
Zdravotnictví

Odložili skafandry a povolují návštěvy. Lékaři z VFN změnili strategii a úmrtnost klesá

Zdravotníci z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) od začátku koronavirové pandemie pečovali o více než 2 000 covidových pacientů. Za tu dobu podstatně změnili strategii, aby boj proti nemoci zefektivnili. Personál například kvůli hrozbě přenosu nebezpečných bakterií přestal nosit ochranné obleky. Téměř stovku nemocných v nejvážnějším stavu na mimotělním oběhu (ECMO) si pražští zdravotníci dovezli z jiných nemocnic. Nyní ostatním zařízením radí, jak o ně co nejlépe pečovat.

Příběhy rodičů a jejich dětí, které drtí karantény: Bezvýsledné testování a žádné lyžáky

Rodiny stíhá jedna karanténa za druhou, děti nechodí do škol, rodiče hledají cesty, jak nepřijít o peníze ze zaměstnání a většině z nich už dochází trpělivost. Nic nefunguje a systém totálně selhává, shodují se naštvaní rodiče a ptají se, k čemu je vlastně očkování, když na něj nikdo nebere zřetel. Přinášíme vám mini příběhy několika z vás, které ilustrují realitu těchto dnů.

Lidl, Albert i Kaufland navyšují mzdy, měsíčně si prodavači mohou vydělat i 43 tisíc

Potravinářské řetězce zaměstnancům zvyšují mzdy. Albert je zvedl od ledna v průměru o čtyři procenta, od února porostou v Lidlu v závislosti na pozici a odpracovaných letech. Pracovníci Kauflandu si přilepší průměrně o čtyři procenta od března. Ostatní obchodní sítě plánují případné zvýšení mezd oznámit v dalších měsících. Kromě zvýšení mezd společnosti rozšiřují také zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z tiskových informací firem a ankety mezi zástupci řetězců.

Opatření v Česku už dávno neměla být, vláda občany utlačuje, myslí si právník

Podle právníka Ondřeje Svobody pozbývají koronavirová opatření v aktuální pandemické situaci v Česku smyslu. „Dávno tu neměla být. Vláda zneužívá svou moc k tomu, aby utlačovala obyvatelstvo,“ myslí si. Matematik Vít Tuček je však zásadně proti tomuto názoru. „Epidemii, která je mnohem horší než chřipka, zde stále máme. Nejsme v pozici, kdy můžeme rozvolňovat,“ oponoval v pořadu 360°.

Tečka za první větví Rathovy kauzy: Ústavní soud smetl všechny jeho stížnosti

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, udělal tak poslední tečku za první větví jeho korupční kauzy. Rath si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu vězení, 11. ledna se dostal podmínečně na svobodu. ÚS rozhodoval koncem roku bez veřejného jednání, nyní usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zároveň také odmítl stížnost dalšího z odsouzených, manažera Tomáše Mladého, jenž dostal pětiletý trest.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Djokovičův nadcházející boj s nařízeními: Kde má zelenou a na jakých místech utrum?

Od celosvětově sledovaného vízového fiaska před Australian Open Novak Djokovič mlčí. Ticho zavdává vzniku spekulací, jestli po obrovském zklamání neoznámí konec kariéry. Ale to je velmi málo pravděpodobná varianta i vzhledem k tomu, že už je přihlášený na únorový turnaj v Dubaji. Právě tam neočkovaná tenisová světová jednička může bez problémů. A jak to bude v dalších týdnech a měsících?

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Benda: Předvádíte destrukci za každou cenu. Jste akorát nervózní, oponoval Fiala z SPD

Čtvrteční jednání v Poslanecké sněmovně bylo podle poslance Marka Bendy (ODS) mimořádně absurdní. „Je to destrukce za každou cenu,“ prohlásil na účet opozice. Poslanec Radim Fiala (SPD) mu však v pořadu 360° oponoval. Je toho názoru, že opozice má nárok říci, co si o současném stavu myslí. „Křičíte na nás něco o nenávisti a jste zkrátka nervózní, za což my nemůžeme,“ reagoval ve vysílání CNN Prima NEWS.

reklama