Zahradil: K politice jsem se vrátil jednou nohou. Nejsem Benda, abych byl do smrti ve Sněmovně
Petr Macinka mi otevřel cestu, abych se jednou nohou vrátil do politiky. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Jan Zahradil. Bývalý europoslanec, který loni po 33 letech opustil řady ODS, se ohlédl za svým odchodem z této strany a rovněž se rozpovídal o tom, jak funguje jeho spolupráce s Motoristy a ministerstvem zahraničí. Současnou vládu pochválil za ekonomickou diplomacii a pragmatickou politiku. Zároveň popřel, že by kabinet Andreje Babiše mluvil v případě ruské invaze na Ukrajinu dvěma jazyky.
Zajímalo by mě, co v poslední době děláte. Nechybí vám vysoká politika či nějaká volená funkce?
Rozhodně mi to nechybí. Z volené politiky jsem odešel na základě vlastního rozhodnutí a žádnou další politickou kariéru nehledám. Když jsem si to spočítal, strávil jsem dohromady skoro 27 let svého života ve třech různých parlamentech. Nejsem Marek Benda (ODS), abych seděl v parlamentu až do smrti.
ČTĚTE TAKÉ: Sledujte Partii s prezidentem Pavlem. Exkluzivní rozhovor o sporech s vládou i rozpočtu
Když jsem v roce 2024 končil v Evropském parlamentu, považoval jsem svou politickou dráhu za uzavřenou. Pak za mnou přišel Petr Macinka (Motoristé) s nabídkou spolupráce, čímž mi otevřel cestu, abych se jednou nohou, znovu říkám – jednou nohou, do politiky vrátil. Rozhodně to ale neznamená, že bych hledal nějakou další volenou funkci. Teď dělám to, co mě baví – geopolitiku či budování vztahů s Asií.
Jak byste v současnosti popsal svůj vztah a spolupráci s Motoristy? Mluvilo se o tom, že jste byl Macinkův externí poradce.
Chvilku jsem radil na ministerstvu zahraničních věcí. Teď to budeme přesouvat spíš na unijní úroveň k politické rodině Patriotů, kde jsou Motoristé členy. Za mě jde o zajímavou institucionální strukturu, která zatím není úplně využitá.
Posun od „havlovské“ politiky?
Jak zatím hodnotíte práci Motoristů ve vládě? Zdá se, že na některé své sliby rezignovali, zejména pokud jde o rozpočtovou odpovědnost.
Nejsem tady od toho, abych se vyjadřoval k záležitostem, které souvisí s rozpočtem nebo národním hospodářstvím. To ponechám jiným. Mě zajímá hlavně zahraniční politika. Tam už Petr Macinka provedl řadu kroků, které mohu jedině odsouhlasit. Ten vývoj je přesně takový, jaký bych si představoval.
Čtěte také
V předchozím volebním období jste často říkal, že by tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) měla opustit takzvanou „havlovskou“ zahraniční politiku, založenou především na hodnotách. Děje se to podle vás za současné vlády?
Podle mě se to vyvíjí správným směrem. Do naší zahraniční politiky se konečně vnesly prvky pragmatismu, a to na úrovni ministerstva zahraničí i Úřadu vlády, tedy premiéra. Dominuje ekonomická diplomacie a pragmatická politika s měřitelnými výsledky. Usilujeme o narovnání vztahů, které minulá vláda poškodila. Snažíme se rozumným způsobem normalizovat vztahy s Čínou, pokoušíme se otevírat nové trhy v Asii.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před časem navštívil země v regionu Střední Asie. Pokud vím, na podzim se chystá do Vietnamu. Petr Macinka dělá potřebné změny na ministerstvu zahraničí, kde kromě jiného zastavil chod univerzálního bankomatu pro neziskovky a omezil nejrůznější zbytečné projekty rozvojové pomoci v hodnotě několika stovek milionů korun. Od minulé vlády, která si libovala v havlovské politice, jsme se určitě posunuli.
Část veřejnosti nicméně vládu kritizuje v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Nezdá se vám, že vláda, nebo spíš koalice, řekněme, mluví dvěma různými jazyky, pokud jde o postoje k ruské agresi? Občas to vypadá tak, že na jedné straně stojí ANO s Motoristy a na té druhé SPD. Ty třenice jsme viděli třeba při projevu Petra Macinky v OSN, muniční iniciativě či programu PURL na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu.
Vláda určitě dvěma jazyky nemluví. Toto hledání vnitřních rozporů bych přičítal různým mediálním interpretacím. Neříkám, že to dělají všechna média, ale u některých mi přijde, že se snaží vytvářet rozkoly v koalici a vnášet dovnitř sváry, které podle mě ani neexistují. Ono to rozhodně není tak, že by současná vláda v případě nahlížení na ruskou agresi vůči Ukrajině stoprocentně kopírovala postoje předchozího kabinetu.
Spíš se snaží ten problém zařadit do nějakého kontextu. A určitě z této záležitosti nedělá jedinou prioritu zahraniční politiky, jak jsme mohli pozorovat třeba u pana Lipavského, který nemluvil o ničem jiném než o Ukrajině. Vláda správně vnímá skutečnost, že i na jiných místech světa se dějí neméně závažné věci.
Rozkol s ODS kvůli Spolu a Tchaj-wanu
Od vašeho odchodu z ODS uběhl zhruba rok a půl. Jak se na své dlouholeté členství v této straně zpětně díváte?
Byl jsem dlouho loajálním a zároveň velice silně zapojeným členem ODS, a to za Václava Klause, Mirka Topolánka, Petra Nečase a vlastně v prvopočátku i za působení Petra Fialy. Když se v roce 2014 stal předsedou, dva roky jsem mu dělal prvního místopředsedu. Všechno se změnilo v roce 2020, kdy se Petr Fiala upsal projektu koalice Spolu.
Já jsem s tím od samého začátku kategoricky nesouhlasil. Stejně tak se mi nelíbila třeba cesta pana Vystrčila na Tchaj-wan. V té chvíli se pomyslné nůžky začaly značně rozevírat. ODS po vstupu do poslední vlády začala podléhat mnoha kompromisům a stala se z ní úplně jiná strana. Pro klid vlastního svědomí jsem musel nalézt řešení, protože už jsem tuhle ODS nemohl reprezentovat. Nejdříve jsem odmítl opětovnou kandidaturu do Evropského parlamentu v předloňských volbách a loni jsem ze strany úplně odešel. Řekl bych, že tohle je jasná odpověď na otázku, co si o dnešní ODS myslím.
Čtěte také
Zůstává v ODS z těch známějších jmen někdo, koho byste za jeho práci pochválil nebo s kým jste stále v kontaktu?
Je tam pár lidí, se kterými se ještě bavím, nebo spíš oni se baví se mnou. Nechci ale nikomu udělovat polibek smrti. V ODS to bohužel dospělo tak daleko, že každý, kdo by nějak komunikoval s představiteli „druhé strany“ – do níž vlastně dneska patřím i já – by to měl potom těžké. Když se podívám, kdo letos zasedl v předsednictvu ODS, docházím k závěru, že ta strana nemá kde brát. Je personálně vyprázdněná a podle toho také vypadají její preference.
Shodou okolností tu mám otázku, jak hodnotíte práci Martina Kupky v roli předsedy ODS.
Svým způsobem jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Zároveň je to dnes pro mě cizí strana, takže nemám úplně ambice mluvit ODS do toho, co a jak dělá a co by měla dělat. Snad bych jen mohl zmínit, že když Martin Kupka zhruba před půl rokem nastupoval do funkce předsedy, ODS měla v preferencích 12 až 13 procent. Nyní má pořád 12 až 13 procent. Na tom je vidět, že Martin Kupka neposunul ODS ani o milimetr.
Kdo vyzve prezidenta Petra Pavla?
Koho by podle vás měla současná vládní koalice vyslat do prezidentských voleb 2028 jako kandidáta? Před časem jsem zaznamenal váš ostrý výrok na adresu prezidenta Petra Pavla, že radši než jeho byste volil i cvičenou opici.
Je samozřejmě pravda, že já Petra Pavla v žádném případě volit nebudu. Považuji ho za prezidenta opozice. Právě proto by se podle mě měl zjevit někdo, kdo bude stát na opačné straně, tedy že bude spíše příznivcem linie této vlády. Mám na to možná trochu jiný názor než vládní představitelé. Oni říkají, že do prezidentských voleb nikoho stavět nebudou. Já si nicméně myslím, že by se koalice měla dohodnout na nějakém jménu.
Rozhodně ale nemám ambice do toho zasahovat. V každém případě předpokládám, že se nakonec někdo objeví. Pokud to nebude přímo nominant vládní koalice, bude to někdo z, řekněme, občanské veřejnosti. Uvidíme, jak velký voličský tábor se za tuto osobu postaví. Znovu zdůrazňuji, že pro mě vůbec nepřichází v úvahu, že bych volil Petra Pavla. Proto budu očekávat nějakého alternativního kandidáta.
Podle informací CNN Prima NEWS se ve vládním táboře skloňuje jméno Cyrila Svobody, který je paradoxně stále členem KDU-ČSL. Zaslechl jste takovou zprávu? A co byste říkal na to, kdyby Svoboda kandidoval?
Zaregistroval jsem tuto zprávu ve formě mediální spekulace. Nevím, zda vyšla přímo od pana Svobody, nebo si s jeho jménem zahrává někdo jiný jako s pokusným balónkem. Dokud to nebude oficiální, za mě není fér se k tomu vyjadřovat a přiživovat tyto spekulace.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Koalice přehlasovala Pavlovo veto. Jste hrobaři rozpočtu, hřímal Kupka a slíbil stížnost
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
