Nová německá vláda by ráda posílila pravomoci Evropského parlamentu a prohloubila integraci Evropské unie, která by vedla k větší federalizaci. Proti této vizi se ostře postavil europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Je tu záměr změnit Evropskou unii na centrální superstát. Tomu se podrobovat nechceme,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Německo ve středu po dlouhých 16 letech zažije výměnu v čele vlády, konzervativní kancléřku Angelu Merkelovou vystřídá sociální demokrat Olaf Scholz.
Jeho SPD bude v zemi vládnout společně s liberálními svobodnými demokraty (FDP) a se Zelenými. Koalice chce mimo jiné prohloubit federalizaci Evropské unie, například umožnit hlasování v důležitých zahraničních či bezpečnostních otázkách pouze kvalifikovanou většinou.
Názorový veletoč: Povinné očkování v září odmítal, teď ho budoucí německý kancléř chce
Vysoce postavení politici v Německu během posledních týdnů a měsíců výrazně změnili názory na očkování proti nemoci COVID-19. Podle německých médií někteří dokonce otočili tzv. o sto osmdesát stupňů.
„Počkal bych si na diskusi o konkrétním provedení. Jsem ale připraven ji vést,“ zmínil ve vysílání CNN Prima NEWS pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. O poznání kritičtější byl k německé koaliční smlouvě Peksův kolega z Evropského parlamentu Jan Zahradil (ODS).
„Je fér, že to nová německá rudozelená levicová vláda položila na stůl. Pravomoci národních států se obvykle okrajovaly skrytě salámovou metodou. Teď tu je záměr změnit EU na centrální superstát. Tomu se podrobit nechceme,“ řekl Zahradil, který v rámci parlamentních frakcí patří ke konzervativcům a reformistům. Sám poukazuje na to, že ohledně některých zahraničních otázek se pohledy členských států EU výrazně liší.
„Pokud jde o klíčovou kompetenci státu, jako je zahraniční politika, mělo by tam platit právo veta. O jistou hlasovací váhu jsme přišli už vlivem Lisabonské smlouvy. Nevidím důvod, proč v tom pokračovat,“ dodal Zahradil. Podle Peksy by ale v některých případech společné stanovisko Evropské unie mohlo být přínosem i pro jednotlivé členské státy.
Jako příklad zmínil kauzu Vrbětice, ve které Ruská federace čelí obvinění, že její zpravodajská služba GRU na území ČR nechala odpálit dva muniční sklady, čímž způsobila miliardovou škodu a smrt dvou lidí. Peksa je přesvědčen, že se tehdy EU za Česko jednoznačně nepostavila právě z důvodu, že mezi členské státy patří i země, které mají s Ruskem příznivější diplomatické vztahy.
Peksa: Rusko a Čína si kupují loutky
„Velká bolest současného systému je v tom, když požadujete, aby se za vás EU postavila. Potřebujete totiž, aby postoje všech států byly jednomyslné. To je problém, když si Rusko nebo Čína některé z těch premiérů koupí a pak je využívá jako loutky k vetování společných stanovisek,“ řekl Peksa. Rusko podle něj tímto stylem využívá Maďarsko.
„Proto bych byl otevřen diskusi, jak to ukotvit. Aby se v budoucnu už nestalo, že ČR bude kvůli jednomu podplacenému premiérovi vydána napospas cizí mocnosti,“ dodal Peksa.
Nový německý kabinet chce rovněž posílit možnosti Evropského parlamentu. Ten by tak v budoucnu mohl mít pravomoc navrhovat vlastní legislativu tak, jak to nyní může dělat Evropská komise. S tím by Peksa souhlasil.
„Evropský parlament je jedinou institucí EU, do které jsou její členové přímo voleni. Já bych byl rád, kdyby měl parlament, do které jsem byl zvolen přímo občany, zákonodárnou funkci. Bylo by to dobře,“ uvedl. Naopak proti by byl Zahradil. Podle něj by Evropský parlament se zákonodárnou funkcí pouze celou situaci v evropském prostoru více komplikoval.
„Pokud bychom Evropskému parlamentu dali zákonodárnou iniciativu, nebylo by to dobře. Parlament má dost pravomocí, měl by se naučit je využívat a nedostávat další. Jakýkoliv tlak na odbourávání pravomocí jednotlivých států přirozeně zvyšuje protitlak. Měli bychom se proti tomu důrazně stavět od samého začátku,“ doplnil.
