Zájem kandidovat do Senátu a vedení krajů klesl. O křeslo v horní komoře se utká 171 uchazečů

Schůze Senátu

Kandidátky pro podzimní volby

Senátory by se letos chtělo stát nejméně 171 kandidátů, což je i kvůli častějším koaličním nominacím pokles v porovnání s předchozími volbami. Před šesti lety ve třetině senátních obvodů, kde se bude hlasovat i nyní koncem září, si lidé mohli vybrat 236 adeptů. Při posledních senátních volbách před dvěma lety kandidovalo 178 uchazečů. Vyplývá to z informací z jednotlivých senátních obvodů. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16:00. Vedle toho skončila také lhůta pro podávání kandidátek do krajských voleb.

Největší výběr by měli mít lidé na Domažlicku a Břeclavsku, kde se přihlásilo po devíti kandidátech. Naopak nejmenší konkurence je stejně jako při předchozích volbách na Náchodsku a Vsetínsku, kde se sešlo jen po třech přihláškách včetně Martina Červíčka (ODS) a Jiřího Čunka (KDU-ČSL), kteří mandát obhajují.

ČTĚTE TAKÉ: Trump je génius okamžiku. Experti popsali dva nové symboly, které reakcí po střelbě získal

Počet uchazečů by se ještě do začátku srpna mohl změnit po prověřování, zda všichni splnili zákonné podmínky kandidatury. Teprve poté úřady oficiálně zveřejní i jména kandidátů. K již známým patří vedle 23 senátorů, kteří se mandát rozhodli obhajovat, například předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová (za ODS), poslanci ANO Jana Mračková Vildumetzová a Drahoslav Ryba, bývalý hokejista Dominik Hašek s režisérem Břetislavem Rychlíkem (oba za TOP 09), ekonomka Markéta Šichtařová (za Svobodné) nebo předseda hnutí Přísaha a bývalý policista Róbert Šlachta.

Ze senátorů mandát obhajují někdejší prezidentští adepti – místopředseda horní parlamentní komory Jiří Drahoš a Pavel Fischer, kteří mají podporu vládních stran, a Marek Hilšer za své hnutí s podporou Pirátů. Jeho konkurentkou bude mimo jiné Zažímalová, proti Drahošovi bude kandidovat například Šichtařová a proti Fischerovi bývalý poslanec ODS Boris Štastný, nyní předseda pražské organizace strany Motoristé sobě.

O návrat do Senátu se pokouší například bývalý domažlický senátor Jan Látka (dříve ČSSD, nyní ANO) nebo někdejší ostravská senátorka Liana Janáčková (dříve za Nezávislé, nyní za Svobodné).

U Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí, která bude kontrolovat pravidla financování volební kampaně, transparentní volební účty před termínem pro nominace nahlásilo 31 stran nebo hnutí, z nichž některé figurují i v rámci 27 různorodých koalic.

Při předchozích volbách před šesti lety bylo mezi adepty na senátorství 18 nezávislých kandidátů, letos jich své webové účty pro financování volební kampaně zaregistrovalo trojnásobně méně. Na Domažlicku kandidaturu ohlásil právník Robert Baxa, který byl náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), na Svitavsku bývalý poslanec KDU-ČSL a později TOP 09 Pavel Severa, na Šumpersku politolog Stanislav Balík. Na Opavsku se do voleb jako nezávislý přihlásil starosta Otic Vladimír Tancík, v Ostravě stavební inženýr Radek Iwoniak a na Zlínsku ředitel tamní reprodukční kliniky David Rumpík.

Kandidátky pro krajské volby

Kandidátky pro krajské volby ve většině krajů podalo méně stran, hnutí a koalic než před čtyřmi lety. Hejtmani většinou znovu vedou svoje kandidátky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spolupráce s Ukrajinou je pro obě strany výhodná, řekl Fiala. Zmínil výstavbu jaderných bloků

Tagy:
politika volby parlament senát Senát Parlamentu ČR