Jak se z člověka stane vrah. Bez lítosti je z projektů největší, říká šéf Vězeňské služby

Generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis

Bez lítosti: Jak vznikal pořad Bez lítosti

Žánru true crime, tedy rekonstrukci kriminálního činu ve formě filmu či dokumentu, v poslední době roste víc a víc popularita. V pořadu Bez lítosti jsme přímo od odsouzených zjišťovali, jak se stal dotyčný vrahem. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedla autorka projektu Martina Eretová. Generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis zájem i ze strany médií potvrdil. „Bez lítosti je však prvním a největším projektem. Dosud jsme zaznamenávali záležitosti, které se týkaly jednotlivců, tohle je komplexnější,“ sdělil.

Martina Eretová dlouhá léta působila na TV Prima, kde tvořila Krimi zprávy. „Brali jsme to z druhé strany, té běžnější – od kriminalistů, policistů a obětí. True crime je v poslední době stále více populární, a tak jsme přemýšleli, jak to udělat trochu jinak. Proto nás napadlo situaci otočit a zkusit odhalit, jak se z člověka stane vrah,“ vysvětlovala.

Tvůrci si pokládali otázku, zda se někdo vrahem narodí, nebo se jedná o souhru nešťastných událostí a špatných rozhodnutí. „Jak jinak to zjistit než kontaktovat nějakého doživotně odsouzeného a ptát se ho, co se stalo a jak se stal vrahem,“ pokračovala. Zvýšený zájem o kontakt s odsouzenými ze strany médií eviduje i vězeňská služba.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krvavá výprava za 26 hodin: Dvojice zavraždila čtyři lidi. Vše berou jako lež, tvrdí Kott

„Musím říci, že projekt Bez lítosti je první a největší. Dosud jsme zaznamenávali takové záležitosti, které se týkaly jednotlivých případů, tohle je komplexnější. A jsme za to velmi rádi. Stojíme o to, aby se o vězeňství mluvilo, psalo, aby se vědělo, jaká je to práce a jak je pro společnost důležitá,“ zdůraznil Michailidis.

Speciální výpovědi

Kontaktovat odsouzené bylo pro Eretovou složitější. „Jde to jedinou cestou, a to korespondenčně, tedy poštou. Za poslední dobu jsem napsala více dopisů než kdykoliv předtím. S některými jsem nadále v kontaktu, nadále mi píšou,“ přiznala. V pořadu má osm odsouzených možnost přiblížit svůj životní příběh. „Někdo se lituje, další chtěl ukázat, jak ho pobyt ve vězení změnil. Dva případy jsou ale speciální. Příběhy Josefa Kotta – odsouzeného za sériové vraždy z roku 1990 – a Rudolfa Fiana – jenž sedí za kauzu Metanol – jsou vyprávěny úplně jinak, než jak je známe. Je to opravdu zajímavé,“ podotkla.

Vrah se sekerovým syndromem. Kučerák zabil strýce i známého, s ukrýváním těl se moc netrápil

Vrah se sekerovým syndromem. Přesně tak se v 90. letech zapsal Juraj Kučerák do paměti českých vyšetřovatelů. V pouhých 22 letech usmrtil dvě osoby, a to v rozmezí jednoho měsíce. Nejdříve v alkoholovém opojení zavraždil vlastního strýce, následně kvůli majetku ubil sekerou svého známého. Za dvojnásobnou vraždu si vysloužil doživotní trest. Vzhledem k jeho nízké inteligenci, a tím i ztížené možnosti nápravy, je podle odborníků Kučerákovo propuštění velmi nepravděpodobné. Příběh, včetně osobní zpovědi vraha, vám redakce CNN Prima NEWS přináší v rámci seriálu Bez lítosti, který pojednává o nejobávanějších zločincích Česka.

Zejména v těchto dvou případech si podle ní mohou diváci vyzkoušet, na kolik odsouzeným jejich příběhy věří. „Jak jsou důvěryhodní a posoudit, zda se to nestalo jinak, než jak se všeobecně ví,“ pokračovala. V každém díle je k výpovědi vězně do kontrastu přiložen také pohled vyšetřovatele nebo policie: tedy fakta. Generální ředitel Vězeňské služby následně přiznal, že publicitu pořadů, jako je Bez lítosti vítají i z dalšího důvodu.

„Chybí nám téměř 900 příslušníků – dozorců a strážných – a asi 250 odborných zaměstnanců – psychologů, vychovatelů... Snažíme se říci, že je to práce prospěšná, důležitá a také velmi zajímavá,“ sdělil. Na dotaz, zda při natáčení musely být přijaty například zpřísněné bezpečnostní podmínky, odpověděl jasně. „Zpřísněné podmínky jsou pro nás naprosto standardní a běžné. Každý den se jim musíme podrobovat. Přiznám, že pro autory to ze začátku jednoduché nebylo, ale poté jim to snad přišlo stejné jako nám. Je to potřeba, protože jde o prostředí, kde jsou rizika – a ta se musí eliminovat,“ dodal.

Tagy:
trest vězení doživotí vrah projekt CNN Prima NEWS Nový den pořady CNN Prima NEWS natáčení dokumentární série generální ředitel Simon Michailidis TV Prima Vězeňská služba České republiky Jaroslav Stodola Josef Kott Bez lítosti Martina Eretová