Zakažme dovoz uhlí z Ruska do EU, navrhuje Evropská komise. Nové sankce se týkají i bank
EK navrhuje zákaz dovozu ruského uhlí do EU. Moskvu by to připravilo o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. Zdroj: Profimedia.cz
Evropská komise v úterý navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit export důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce.
O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden. EU kromě toho vypoví nespecifikované množství diplomatů z ruského zastoupení při unii.
Čtěte také
„Všichni jsme viděli ty strašlivé fotografie z Buči a dalších oblastí, odkud se nedávno stáhly ruské jednotky,“ připomněla v úterý předsedkyně komise Ursula von der Leyenová záběry mrtvých těl a masových hrobů ukrajinských civilistů. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle ní pokračuje v kruté a bezohledné válce a EU musí v této kritické chvíli dále zvýšit tlak na Moskvu.
K dosavadním čtyřem balíkům zaměřeným na omezení zdrojů Putinova režimu proto Brusel navrhuje přidat nová opatření. Zásadním krokem má být podle šéfky unijní exekutivy zákaz dovozu uhlí, který připraví Moskvu o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně. Tento krok má na rozdíl od embarga na dovoz ropy či plynu podporu téměř všech unijních zemí včetně Německa. Zatím však není jistý konkrétní termín, kdy by mohl začít platit.
Rusko je dlouhodobě třetím největším vývozcem uhlí a Evropská unie patří k jeho významným odběratelům. Podle americké vládní energetické agentury EIA vyvezlo loni 237 milionů tun uhlí, největším exportním trhem je Čína, na kterou připadá čtvrtina ruského exportu uhlí, celkový vývoz do zemí EU je pak jen mírně nižší. Podle unijní statistické agentury Eurostat bylo v roce 2020 největším importérem ruského uhlí Německo následované Polskem a Itálií.
Čtěte také
Polský premiér Mateusz Morawiecki přitom minulý týden oznámil, že jeho země plánuje do konce května ruské uhlí přestat dovážet. Německý ministr hospodářství Robert Habeck pak v březnu informoval, že Berlín se závislosti na ruském uhlí může zbavit do podzimu.
Zákaz dovozu dřeva i některých potravin a alkoholu
EU také plánuje zmrazit veškeré transakce a další kontakty se čtveřicí velkých ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Tyto banky představují čtvrtinový podíl na ruském bankovním trhu. Unie již sice v minulosti schválila jejich vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT, ale přímé sankce jako Spojené státy či Británie dosud nezavedla.
Nová opatření se mají dotknout například dovozu dřeva či cementu, ale i některých potravin či alkoholu z Ruska. Jeho pokladna by tím měla přijít o dalších 5,5 miliardy eur. Omezen má být vývoz vyspělých technologií jako jsou například některé polovodiče či kvantové počítače, což má zbrzdit ruský technologický pokrok. Unie také zakáže ruským firmám ucházet se o veřejné zakázky v členských zemích.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že cílem celého balíku je „dále ochromit Putinovu válečnou mašinerii“. Sedmadvacítka podle něj kromě ruské agrese na Ukrajině reaguje také na porušování diplomatických principů ruskými činiteli na ambasádách při EU a v členských zemích. Borrell proto v úterý nařídil označit za nežádoucí některé pracovníky ruské diplomatické mise při EU. Jejich počet nespecifikoval, podrobnosti se má dozvědět předvolaný ruský velvyslanec.
Čtěte také
