Zaměstnavatelé se bouří proti uvažovanému zvýšení konsesionářských poplatků
Zaměstnavatelé se bouří proti zvažovanému zvýšení koncesionářských poplatků. Někteří by mohli každý měsíc platit desetinásobně více než dosud. Návrh zákona totiž mění výpočty a místo počtu televizí nebo rádií budou zaměstnavatelé platit podle toho, kolik lidí tam pracuje.
Lány na Přerovsku, které patří jednomu z nejvýznamnějších pěstitelů chmele v Česku. Zemědělské družstvo Kokory má jednu televizi, za kterou hradí koncesionářský poplatek 135 korun měsíčně. Od příštího roku by to mohlo být 1 500 korun, nebo dokonce dvojnásobek.
ČTĚTE TAKÉ: Nové koncesionářské poplatky pro firmy? Jenom další tahání peněz, zlobí se podnikatelé
„Televizi máme pro hosty kvůli sledování sportovních přenosů, to je jediná televize, co vlastní náš podnik. Když jsem viděl ten nástřel částky, co budeme platit, tak mi to hlava nebere,“ sdělil předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.
V družstvu totiž pracuje kolem sta zaměstnanců, a právě od toho se mají od příštího roku odvíjet výše koncesionářských poplatků pro zaměstnavatele. Se změnou počítá nový zákon, o který se ale ještě zřejmě bude svádět politický boj.
„Platit budou úplně všichni, což je krajně nespravedlivé. Stejně tak je to nespravedlivé i u zaměstnavatelů, kteří to budou platit podle toho, kolik mají zaměstnanců, i když veřejnoprávní média nepoužívají. Budeme proti tomu vystupovat,“ sdělil pro CNN Prima NEWS místopředseda poslaneckého klubu a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Podle premiéra nový zákon situaci zlepší. „Systém bude přehlednější, srozumitelnější, lepší. Je to výhodné i pro podnikatele, protože se tam zpřesňuje, za co ty firmy platí,“ vysvětlil v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS premiér Petr Fiala (ODS).
Hospodářské komoře se ale nelíbí, že veřejnoprávní média mají vytvořit memorandum, kde popíšou, jak budou jejich služby vypadat. Jenže tento dokument vznikne až poté, co by zákon měl platit a poplatky tak už budou vyšší.
„Měli bychom si vydefinovat, co vlastně objednáváme, rozsah té veřejné služby by měl být jasný a pak se teprve bavme o tom, jak to zafinancujeme a od koho to zafinancujeme,“ poznamenal prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
„Tato memoranda budou do dvou měsíců místo půl roku, pokud bude zákon protlačen k 1. 1. 2025,“ uvedl náměstek ministra kultury Michal Šašek.
Zákon, který má České televizi a Českému rozhlasu přinést 1,2 miliardy korun navíc, nejprve musí schválit vláda a pak parlament.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Je špatně, když se poplatky za ČT stávají politickým problémem, říká šéf Primy Singer
