Kmen Asháninka i další ochránci životního prostředí mají důvod k oslavám. Zdroj: Survival International
Po čtyřiadvaceti letech byla letos v květnu uzavřena soudní pře mezi brazilskými dřevařskými společnostmi a původním kmenem Asháninka, který obývá deštné pralesy v Peru a Brazílii. Za nelegální těžbu dřeva v panenské Amazonii se teď dřevaři museli veřejně omluvit a zaplatit více než padesát milionů korun jako kompenzaci. Peníze budou využity na ochranu původního kmene a Amazonie. Mohlo by jít o bod zvratu pro mnohé další soudní pře environmentalistů a původních obyvatel s dřevaři, těžaři či zemědělci.
Rodina Cameliů, které odsouzené společnosti patří, v osmdesátých letech nelegálně vykácela tisíce stromů v rezervaci Kampa do Rio Amônia. Mezi lety 1981 a 1987 vykáceli dřevaři čtvrtinu rezervace, aby mohli dřevo prodat evropským výrobcům nábytku. V roce 1996 se kmen Asháninka rozhodl s dřevaři soudit. Stáli však proti mocnému nepříteli – rodina Cameliů od devadesátých let stojí v čele brazilského státu Acre, kde se rezervace nachází.
Teprve v roce 2011 se žaloba dostala před federální Nejvyšší soud. Od té doby se ale nic nedělo. Až letos v dubnu se případ dostal k rukám generálního prokurátora. Všichni zúčastnění podepsali dohodu. Rodina Cameliů musí zaplatit kmenu Asháninka za vzniklé škody a dalších dvacet milionů korun pošlou Fondu na ochranu lidských práv. Ve své veřejné omluvě dřevaři uznali „nesmírný význam lidu Asháninka jakožto strážců lesa odhodlaných uchovat zdejší životní prostředí“.
Kmen Asháninka žije v Peru i Brazílii. Zdroj: Survival International
Kmen Asháninka žije v Peru i Brazílii. Zdroj: Survival International
Odlesňování amazonského pralesa je velkým problém. Je to i jeden z důvodů, proč loni Amazonii zachvátily nezvladatelné požáry. Podle Světového fondu na ochranu přírody bylo za posledních padesát let vykáceno více než třicet sedm procent tohoto vzácného pralesa – ať už kvůli městskému rozvoji, těžbě dřeva či pěstování palmového oleje nebo sóji pro hospodářská zvířata. Toto ničení se nejvíce dotýká právě původních kmenů. A v Brazílii v současné době nemohou počítat s ochranou ze strany vlády. Díky podpoře brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a Ricarda Sallese, kterému se přezdívá „anti-ministr“ pro životní prostředí, využívají dřevaři, těžaři i zemědělci pandemii koronaviru k ještě důraznějším útokům na původní obyvatele a další komunity.
Po prolomení přehrady v roce 2019 zahynulo téměř tři sta lidí. Stejná společnost je odpovědná i za prolomení jiné přehrady v roce 2015. Zdroj: Wikipedia Commons
Po prolomení přehrady v roce 2019 zahynulo téměř tři sta lidí. Stejná společnost je odpovědná i za prolomení jiné přehrady v roce 2015. Zdroj: Wikipedia Commons
Mnohá společenství původních obyvatel se kvůli strachu z pandemie uchýlila do dobrovolné karantény. „Na tomto území nás žije asi čtyři sta. Pokud jeden z nás onemocní, mohl by nakazit všechny ostatní,“ vysvětluje zdravotní sestra jednoho z kmenů. Obavy ze šíření viru mezi původními obyvateli vzrostly i poté, co byla nemoc diagnostikována u prvních z nich. Dobrovolné izolace kmenů tak nyní těžaři a dřevaři využívají a dál devastují nechráněná území.
Podle federálního Ministerstva veřejné bezpečnosti je ničení životního prostředí v takové míře nezvratné, a proto pro něj neexistuje žádná promlčecí lhůta. Tento pohled si osvojil i Nejvyšší soud a dotkne se stovek tisíců případů – ať už půjde o prolomení brazilské přehrady Brumadinho či Mariana nebo loňský únik ropy do brazilských vod.
