Nea Grefa Ushigua je prezidentkou původní ekvádorské komunity Sápara. Ani jí se nevyhýbají vyhrůžky smrtí. Zdroj: Global Witness
Těžba, rozšiřování zemědělských ploch i ochrana zvířat a zdrojů čisté vody. To jsou hlavní důvody, proč jsou Jižní a Střední Amerika nejnebezpečnějšími oblastmi pro environmentální aktivisty. Podle studie organizace Global Witness bylo v rozmezí let 2002 až 2017 po celém světě zavražděno více než patnáct set z nich. Jejich počet je větší než součet všech mrtvých vojáků z Velké Británie a Austrálie dohromady. Téměř dvě třetiny z nich však připadají právě na státy Latinské Ameriky.
Mexičtí ochránci přírody v ohrožení: Dva mrtví v boji za bezpečí motýlů
Během jediného měsíce zmizel v Mexiku už druhý ochránce ohrožených motýlů monarchů stěhovavých. Oba byli nalezeni mrtví se známkami souboje a poraněním hlavy. Úřady jejich vraždu spojují s výhrůžkami těžařů, kteří brojili proti rezervaci zajišťující přežití motýlů.
Studie se zaměřila na analýzu databáze vražd ochránců životního prostředí. Organizace každý ze záznamů ověřuje natřikrát v různých zdrojích. I proto uvádí, že počet zavražděných ochránců může být ještě mnohem vyšší – ne každý případ je zaznamenán v úřední dokumentaci. Výzkumníci se zaměřili především na zeměpisné určení téměř sedmi set vražd, ke kterým došlo mezi roky 2014 až 2017. Data porovnali s informacemi o rozsahu zemědělství a těžby, rozlohy lesů a přehrad. Největší poměr připadl na aktivisty bojující proti těžbě a velkým zemědělským projektům v Jižní a Střední Americe. Zavražděni zde nebyli jen původní obyvatelé bránící svou půdu, ale i novináři, strážci parků i právníci.
Julián Carrillo, vůdce původních obyvatel z mexického státu Chihuahua, byl zavražděn v říjnu 2018. Zdroj: Amnesty International
Julián Carrillo, vůdce původních obyvatel z mexického státu Chihuahua, byl zavražděn v říjnu 2018. Zdroj: Amnesty International
Podle údajů organizace Global Witness došlo v roce 2015 k celkovému počtu 185 vražd environmentálních aktivistů. Celých 122 z nich připadlo na státy Latinské Ameriky – přitom padesát z nich se stalo jen v Brazílii. Největší počet, dvaačtyřicet zavražděných, se týkal konfliktu s těžaři, dvacet se zemědělci a po patnácti s dřevorubci a staviteli přehrad. V roce 2018 počet vražd ještě stoupl. Nejvíce jich bylo v Kolumbii – na jihozápadě země se vyostřuje konflikt o půdu v Cauca.
Lucas Jorge García, člen Peaceful Resistance (Klidný odpor), se staví proti výstavbě vodní elektrárny v Guatemale. Zdroj: Global Witness
Lucas Jorge García, člen Peaceful Resistance (Klidný odpor), se staví proti výstavbě vodní elektrárny v Guatemale. Zdroj: Global Witness
Kromě toho však studie zohlednila i míru korupce, bezpečnosti a zajištění základních práv občanů podle informací organizace Transparency International. Mezi úrovní korupce a vraždami ochránců našli jasné spojení. I proto je objasněno jen deset procent těchto vražd. Celosvětová poptávka po minerálech, dřevě i dalších zemědělských prostorech klade stále vyšší nároky na původní komunity, které nejsou ochotny slevit ze svých přirozených práv. Právě proto jde o nejzranitelnější část populace – rozdílný pohled na řešení totiž často končí násilím. Propojení těžařů a zemědělců se státní správou a strážci zákona nebo nedostatek financí na jeho vymáhání přinášejí vrahům jistotu, že mohou ve své činnosti pokračovat, aniž by byli potrestáni.
