ochránci přírody

Rybáři ani ochránci přírody nevěří, že za otravou ryb v řece Bečvě je rožnovská firma Energoaqua. Právě na ni podle webu iDNES ukazuje znalecký posudek, kterým disponují vyšetřovatelé. Policie stále odmítá jeho závěry komentovat.

Až miliarda ptáků ročně zemře na srážku se skleněnou plochou. Rychlost letu drobných pěvců je okolo 30 km/h, holubů až 70 km/h, a to zdaleka nejsou těmi nejrychlejšími. Doslova tryskáčem je sokol stěhovavý, který během střemhlavého letu může bez problémů dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. Nejvyšší naměřená rychlost dosahuje u tohoto dravce 389 km/h a je tak nejrychlejším tvorem planety.

Brian Spencer, senior žijící u jezera Tahoe v Kalifornii, málem během své pravidelné procházky přišel o život. Zapadl do hlubokého sněhu a nemohl se bez pomoci dostat ven. Naštěstí ho na místě našla jedna z ochránkyň přírody, která v oblasti působí. S pomocí své kolegyně promrzlého muže ze sněhu vyprostily a společnými silami mu zachránily život.

Vlčici nalezenou před čtrnácti dny u silnice na Kokořínsku někdo zastřelil. Podle ochránců přírody to potvrdila pitva, v těle šelmy se našly zbytky střely. Po střelci v současnosti pátrá policie.

Desítky fotografií použitých jednorázových roušek na lesních cestách, na větvích nebo v parcích či ulicích dostávají organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko v rámci jejich vlastní výzvy. Jejím cílem je upozornit na rozsah znečištění odpadem, který může být pro ostatní nebezpečný.

V posledních dvou desetiletích jsme svědky zdvojnásobení počtu zavražděných ochránců přírody a zvířat. Mezi roky 2002 a 2017 bylo kvůli svému aktivismu v padesáti státech světa zavražděno více než patnáct set lidí. Míra vražd tak stoupla na čtyři za týden, což výzkumníci přisuzují stále větší poptávce po volné půdě, dřevě a minerálech, kvůli které zemědělci a těžaři expandují i do těch nejodlehlejších oblastí. Za ochranu přírody, zvířat i původních obyvatel se platí životem po celém světě – v Latinské Americe, ale i v Evropě. Připomeňme si některé z nich.

Každý rok podnikají obrovská hejna milionů monarchů stěhovavých svůj migrační let z Kanady a USA do Mexika, kde tráví celou zimu. V posledních dvou desetiletích však populace monarchů začala prudce klesat. Při loňském sčítání zdejší úřady a zástupci Světového fondu na ochranu přírody se zděšením zjistili, že počty motýlů klesly za posledních dvacet let o celých padesát tři procent! Na celém kontinentu proto vznikají ochranná pásma, za jejichž udržení dokonce někteří lidé platí životem.

Po čtyřiadvaceti letech byla letos v květnu uzavřena soudní pře mezi brazilskými dřevařskými společnostmi a původním kmenem Asháninka, který obývá deštné pralesy v Peru a Brazílii. Za nelegální těžbu dřeva v panenské Amazonii se teď dřevaři museli veřejně omluvit a zaplatit více než padesát milionů korun jako kompenzaci. Peníze budou využity na ochranu původního kmene a Amazonie. Mohlo by jít o bod zvratu pro mnohé další soudní pře environmentalistů a původních obyvatel s dřevaři, těžaři či zemědělci.

Místo, které kypí životem a nabízí útočiště i kriticky ohroženým druhům, vzniklo zřejmě náhodou. Lysá nad Labem, na jejímž území se mokřad nachází, teď chce pozemek prodat za symbolickou částku Středočeskému kraji za účelem vybudování komplexu Světa záchranářů. Proti tomu se ale postavila část zastupitelstva města a také ochránci přírody.

Těžba, rozšiřování zemědělských ploch i ochrana zvířat a zdrojů čisté vody. To jsou hlavní důvody, proč jsou Jižní a Střední Amerika nejnebezpečnějšími oblastmi pro environmentální aktivisty. Podle studie organizace Global Witness bylo v rozmezí let 2002 až 2017 po celém světě zavražděno více než patnáct set z nich. Jejich počet je větší než součet všech mrtvých vojáků z Velké Británie a Austrálie dohromady. Téměř dvě třetiny z nich však připadají právě na státy Latinské Ameriky.

Boj proti pytlákům v Africe je zdánlivě nekonečným příběhem. I přes veškerou snahu ochránců počty ohrožených zvířat dále klesají a za jejich ochranu již mnoho rangerů zaplatilo vlastním životem. Teď se odborníci začínají obávat, že divoká africká zvířata budou další z obětí probíhající pandemie. V uzavřených rezervacích s malým počtem strážců si totiž pytláci stále více troufají. V celé Africe každoročně v boji s pytláky padne více než sto strážců.

Co by bylo, kdyby nebyly záchranné stanice? Především by volně žijící živočichové přišli o pomocnou ruku, která kromě záchrany i léčí, pečuje a navrací zpět do přírody. Současná vládní nařízení dopadají právě i na záchranné stanice, které se tak potýkají s nedostatkem financí na provoz. Jak jim může pomoci každý z nás?