Ničivá povodeň se v roce 2002 prohnala i zoologickou zahradou
Velká voda před dvaceti lety neušetřila ani zvířata. Při tragických povodních v pražské zoologické zahradě uhynula řada živočichů, varování před ničivým živlem přišlo pozdě. Bývalý ředitel Zoo Praha Petr Fejk ve vysílání CNN Prima NEWS vzpomínal na zoufalství, které všechny při záchraně zvířat provázelo.
Při pohledu na záběry z povodní v roce 2002 jde na Fejka tíseň. „Je to zkušenost na celý život, vrací se vám to ve snech. Povodeň překvapila všechny, konkrétně v zoo zažili velkou vodu ve 40. letech. Co pamatuji já, zahrada byla suchá a nikdo si nedovedl představit, že se tam voda dostane, natož v takové síle,“ vzpomínal exředitel.
Zoologická zahrada měla protipovodňový plán, ten však končil se 100letou vodou. „Vše nad tuto hranici byla katastrofa. Voda nakonec byla v zoo 500letá a nahlášená nám povodňovým štábem Prahy tak pozdě, že už nebylo možné úspěšně evakuovat všechna zvířata. Museli jsme to dělat v hektickém časovém presu, který si nikdo nedokáže představit,“ pokračoval.
Tři dny na řetězech
Pražská zoo čelila situaci, kterou žádná chovatelská instituce nezažila. „Museli jsme evakuovat přes tisíc zvířat nejrůznějších druhů. Šlo o 800 ptáků, hrochy, slony, nosorožce, gorily, lachtany, levharty, ...,“ vyjmenoval některé. Sdělil, že všichni zachraňovali někoho, kdo dělal vše proto, aby zachráněn nebyl.
„Některá zvířata nevěděla, že jim chceme pomoci, jednala v panice a strachu. Všichni zaměstnanci byli v pohotovosti, byly tam desítky vojáků, hasičů, policistů, ale hlavní byla koordinace. Nejen, že musíte spěchat, ale musíte jednat bezpečně,“ zdůraznil. Evakuace sloních samic probíhala tváří v tvář. „Některá zvířata nám pomáhala. Kdyby nechtěla, tak by se nám evakuace nepodařila. Tři samice s námi spolupracovaly, poté tři dny a noci čekaly přivázané řetězem u stromu,“ pokračoval.
Jenže i přes veškerou snahu byla evakuace některých zvířat nad síly pracovníků. Příkladem je sloní samec, který byl agresivní. „Na vše živé útočil, což je u sloních samců běžné. Nakonec měl jedinou šanci, a to, že voda nevystoupá nad jeho bariéry. To však povodeň hravě zvládla,“ doplnil Fejk s tím, že voda v zoo dosahovala až deset metrů vysoko.
Nejvypjatější situace, kterou exředitel zažil, však nastala u goril. „Jejich pavilon byl rok po otevření. Nacházela se zde i povodňová věž, ale voda vystoupala i nad ni, proto jsme museli gorily evakuovat. Byla to nejvypjatější situace, jakou jsem zažil. Bojovaly s námi, zejména samec. Nechtěly se nechat uspat. Náhle jsem viděl, jak zvířata ve stresu kolektivně páchala sebevraždu,“ uvedl.
Zemřelo 134 zvířat
V jedné chvíli se čtyři zvířata rozhodla skočit zpět do zaplaveného pavilonu. „I když věděla, že je to jistá smrt. Stres z toho, co zažívala při evakuaci byl větší, než co mohla emočně vydržet. Připomínalo mi to atentát v New Yorku na Dvojčata, kdy lidé v zoufalství vyskakovali z 80. patra. Věděli, že je to jistá smrt, ale byla to poslední zoufalá šance něco udělat. Gorily se chovaly stejně,“ vzkázal.
Následně ale zvířata uspali a na raftech je evakuovali o takřka 200 metrů dál. „Jedna z nich se na člunu probrala, museli jsme ji uspávat dodatečně. Byla to situace jako z hollywoodského filmu,“ dodal. Při záplavách v roce 2002 zoologická zahrada přišla o 134 zvířat. Jejich smrt zasáhla nejen chovatele, ale i občany.
